MF Dnes: Lijí do vody jed, trestu skoro pokaždé uniknou
5.10.2009 | PRAHA | MF Dnes | Aleš Berný |
Nákladní automobily jsou nejčastějším znečišťovatelem vody v hlavním městě.
Od ledna do září vytekla nafta z nákladních automobilů celkem osmkrát. To je více než třetina ze všech dvaadvaceti případů, kdy byly znečištěny řeky či potoky v hlavním městě.
Dobrou zprávou je, že je to za tuto dobu méně případů, než ke kolika došlo v loňském roce, kdy magistrátní odbor ochrany prostředí napočítal celkem třicet osm znečištění. „Proč je případů méně, je těžké odhadnout. Pravděpodobně se na tom podílejí ale častější preventivní kontroly. V případě nehod je to pak zřejmě štěstí, kdy při nehodě automobil neměl proraženou nádrž, odkud by například nafta nebo benzin vytékaly,“ řekl Pavel Pospíšil, vedoucí magistrátního oddělení vodního hospodářství magistrátního odboru ochrany prostředí.
Najít viníka znečištění vody ale není pro magistrátní úředníky jednoduché. Původce škody nenašli přesně v polovině případů, v pěti z nich pak nebyla odhalena ani příčina.
„Když ale zjistíme viníka, samozřejmě po něm chceme, aby náklady na odstranění zaplatil,“ uvedl vedoucí odboru ochrany prostředí Jan Winkler.
Ročně pak musí město na odstranění škod vyčlenit průměrně deset milionů korun.
Zjistit viníka je potom složité například při znečištění Vltavy nebo Berounky. Pouze v jednom případě byli úspěšní, a to když se v polovině února potopila loď u Smíchovského přístavu.
Ropné nebo jiné škodlivé látky se ale do vody v Praze nedostanou pouze při dopravních nehodách nebo při haváriích. Podél vody se totiž ve čtyřech případech povalovaly barely od ropných látek, které tam zjevně kdosi úmyslně odhodil. „V takovou chvíli jsme pak prakticky bezradní, protože pachatele musíme chytnout při činu, jinak jej v podstatě nemáme šanci vypátrat,“ uvedl Pospíšil.
reklama
Dobrou zprávou je, že je to za tuto dobu méně případů, než ke kolika došlo v loňském roce, kdy magistrátní odbor ochrany prostředí napočítal celkem třicet osm znečištění. „Proč je případů méně, je těžké odhadnout. Pravděpodobně se na tom podílejí ale častější preventivní kontroly. V případě nehod je to pak zřejmě štěstí, kdy při nehodě automobil neměl proraženou nádrž, odkud by například nafta nebo benzin vytékaly,“ řekl Pavel Pospíšil, vedoucí magistrátního oddělení vodního hospodářství magistrátního odboru ochrany prostředí.
Najít viníka znečištění vody ale není pro magistrátní úředníky jednoduché. Původce škody nenašli přesně v polovině případů, v pěti z nich pak nebyla odhalena ani příčina.
„Když ale zjistíme viníka, samozřejmě po něm chceme, aby náklady na odstranění zaplatil,“ uvedl vedoucí odboru ochrany prostředí Jan Winkler.
Ročně pak musí město na odstranění škod vyčlenit průměrně deset milionů korun.
Zjistit viníka je potom složité například při znečištění Vltavy nebo Berounky. Pouze v jednom případě byli úspěšní, a to když se v polovině února potopila loď u Smíchovského přístavu.
Ropné nebo jiné škodlivé látky se ale do vody v Praze nedostanou pouze při dopravních nehodách nebo při haváriích. Podél vody se totiž ve čtyřech případech povalovaly barely od ropných látek, které tam zjevně kdosi úmyslně odhodil. „V takovou chvíli jsme pak prakticky bezradní, protože pachatele musíme chytnout při činu, jinak jej v podstatě nemáme šanci vypátrat,“ uvedl Pospíšil.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
