MF Dnes: Likvidace skládek je drahá
19.6.2007 | VYSOČINA | MF Dnes | Martin Vokáč |
K sanaci starých ekologických zátěží dochází jen pomalu - je totiž velice nákladná. Přesto: v Novém Rychnově začala specializovaná firma likvidovat jednu z nejnebezpečnějších skládek na Vysočině.
Jedna z největších ekologických zátěží v kraji Vysočina se už likviduje. Specializovaná pražská firmy Dekonta začala se sanací skládky v Novém Rychnově na pomezí Jihlavska a Pelhřimovska.
„V oblasti životního prostředí je to nyní naše priorita číslo jedna. Jsem moc rád, že se práce rozeběhly,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Hájek, který má na starost oblast životního prostředí.
Zhruba za rok by měl být prostor v bývalém žulovém lomu zbaven největšího nebezpečí.
Dodavatelská firma už začala zahájila první práce. Ke skládce vznikla nová přístupová cesta, odtěžují se odpady a bude instalován systém sanace podzemních vod. „Budeme ji čerpat až do poloviny příštího roku,“ sdělil výkonný ředitel Dekonty Robert Raschman.
Do Rychnova se v 70. a 80. letech minulého století vozily galvanické odpady, kalírenské kaly a odpady obsahující ropné látky z okolních průmyslových podniků. V současné době jich je v lomu umístěno přes pětadvacet tisíc metrů krychlových, sahají až do osmimetrové hloubky.
Sanace takovýchto starých ekologických zátěží je nesmírně nákladná. To je hlavní důvod, proč k jejich likvidaci dochází tak pomalu. Kraj uvolnil na Nový Rychnov deset milionů, skoro čtyřikrát tolik získal jako zadavatel zakázky městys Dolní Cerekev. Ještě mnohem dražší bude sanace skládky v Pozďátkách. Tu kraj s oblibou označuje jako největší novou ekologickou zátěž na Vysočině. Od poloviny 90. let se poblíž Třebíče hromadí nezneutralizovaná zelená skalice, z níž se porušenými izolacemi uvolňuje do půdy kyselina sírová. Sanaci skládky, po níž už léta volají místní obyvatelé i ekologiká sdružení, odhaduje kraj na 200 milionů korun. „Na to peníze nemáme, a tlačíme na stát. Ten ale, bohužel, také nemá na rozdávání,“ konstatuje Hájek.
O Pozďátky projevila zájem společnost Logika. Ta areál nyní vlastní. Na své náklady chtěla nebezpečné odpady zlikvidovat, zároveň ale chtěla provoz na skládce obnovit. Proti se postavili jak lidé a ekologové, tak i ministerstvo životního prostředí, které její další provoz nepovolilo. „Teď nemůžeme k sanaci dělat vůbec nic,“ oznámil mluvčí Logiky Milan Křivohlavý.
Ne všechny ekologické zátěže na Vysočině jsou tak extrémně nebezpečné. Do nejhorší skupiny patří už jen podmáčená skládka na břehu řeky ve Svratce.
V kategorii vysoce rizikových je zařazeno 14 dalších skládek. „Celkově evidujeme zhruba 160 ekologických zátěží, třetina z nich je bez rizika,“ sečetl Pavel Hájek. Ve velkém množství případů není vůbec znám původce takových skládek. „Řada jich vykvetla při privatizaci. Stačilo, aby se neprovedl ekologický audit,“ připouští Hájek. K odpadu se nikdo nehlásí a jeho likvidace je pak na bedrech majitele pozemku. Ten na likvidaci nemůže nebo nechce uvolnit tak obrovskou sumu peněz.
Mnohem menší riziko pro životní prostředí představují regulérní skládky komunálního odpadu.
Na Vysočině je jich povoleno šestadvacet. Jejich chod se řídí provozním řádem, musí splňovat přísné podmínky. Končí na nich čtyři pětiny vyvezeného odpadu. V roce 2005 se v kraji vyvezlo 140 tisíc tun komunálního odpadu.
Postupem času se ale množství ukládaného odpadu bude snižovat. Obce hodlají investovat stovky milionů korun do úprav současných areálů tak, aby mohly být roztříděné odpady dále využity. Budoucnost vidí v moderních třídících linkách a spalovnách odpadu či v budování kompostáren.
Trend směřuje k velkým centrálním skládkám
Taková investice se připravují například v Ronově, kde končí odpad z poloviny Havlíčkobrodska a Žďárska. První etapa za zhruba 50 milionů korun bude zahájena ještě letos. Podobně smělé plány mají provozovatelé skládky v Petrůvkách na Třebíčsku, kde by mělo vzniknout technologické centrum na zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
Trend směřuje k vytvoření velkých centrálních skládek, kam se bude vozit odpad ze širokého okolí. Tak je tomu třeba právě na Třebíčsku. „Je to šetrnější k životnímu prostředí a efektivnější,“ domnívá se Hájek. Menší skládky, kterých je třeba na Pelhřimovsku čtrnáct, by měly postupně zaniknout. „Mají svou životnost. Až jim doběhne, nebudou obnovovány,“ dodává náměstek Hájek.
V kraji Vysočina jsou tři extrémně rizikové skládky, do kategorii vysoce rizikových je zařazeno čtrnáct dalších.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
reklama
„V oblasti životního prostředí je to nyní naše priorita číslo jedna. Jsem moc rád, že se práce rozeběhly,“ uvedl náměstek hejtmana Pavel Hájek, který má na starost oblast životního prostředí.
Zhruba za rok by měl být prostor v bývalém žulovém lomu zbaven největšího nebezpečí.
Dodavatelská firma už začala zahájila první práce. Ke skládce vznikla nová přístupová cesta, odtěžují se odpady a bude instalován systém sanace podzemních vod. „Budeme ji čerpat až do poloviny příštího roku,“ sdělil výkonný ředitel Dekonty Robert Raschman.
Do Rychnova se v 70. a 80. letech minulého století vozily galvanické odpady, kalírenské kaly a odpady obsahující ropné látky z okolních průmyslových podniků. V současné době jich je v lomu umístěno přes pětadvacet tisíc metrů krychlových, sahají až do osmimetrové hloubky.
Sanace takovýchto starých ekologických zátěží je nesmírně nákladná. To je hlavní důvod, proč k jejich likvidaci dochází tak pomalu. Kraj uvolnil na Nový Rychnov deset milionů, skoro čtyřikrát tolik získal jako zadavatel zakázky městys Dolní Cerekev. Ještě mnohem dražší bude sanace skládky v Pozďátkách. Tu kraj s oblibou označuje jako největší novou ekologickou zátěž na Vysočině. Od poloviny 90. let se poblíž Třebíče hromadí nezneutralizovaná zelená skalice, z níž se porušenými izolacemi uvolňuje do půdy kyselina sírová. Sanaci skládky, po níž už léta volají místní obyvatelé i ekologiká sdružení, odhaduje kraj na 200 milionů korun. „Na to peníze nemáme, a tlačíme na stát. Ten ale, bohužel, také nemá na rozdávání,“ konstatuje Hájek.
O Pozďátky projevila zájem společnost Logika. Ta areál nyní vlastní. Na své náklady chtěla nebezpečné odpady zlikvidovat, zároveň ale chtěla provoz na skládce obnovit. Proti se postavili jak lidé a ekologové, tak i ministerstvo životního prostředí, které její další provoz nepovolilo. „Teď nemůžeme k sanaci dělat vůbec nic,“ oznámil mluvčí Logiky Milan Křivohlavý.
Ne všechny ekologické zátěže na Vysočině jsou tak extrémně nebezpečné. Do nejhorší skupiny patří už jen podmáčená skládka na břehu řeky ve Svratce.
V kategorii vysoce rizikových je zařazeno 14 dalších skládek. „Celkově evidujeme zhruba 160 ekologických zátěží, třetina z nich je bez rizika,“ sečetl Pavel Hájek. Ve velkém množství případů není vůbec znám původce takových skládek. „Řada jich vykvetla při privatizaci. Stačilo, aby se neprovedl ekologický audit,“ připouští Hájek. K odpadu se nikdo nehlásí a jeho likvidace je pak na bedrech majitele pozemku. Ten na likvidaci nemůže nebo nechce uvolnit tak obrovskou sumu peněz.
Mnohem menší riziko pro životní prostředí představují regulérní skládky komunálního odpadu.
Na Vysočině je jich povoleno šestadvacet. Jejich chod se řídí provozním řádem, musí splňovat přísné podmínky. Končí na nich čtyři pětiny vyvezeného odpadu. V roce 2005 se v kraji vyvezlo 140 tisíc tun komunálního odpadu.
Postupem času se ale množství ukládaného odpadu bude snižovat. Obce hodlají investovat stovky milionů korun do úprav současných areálů tak, aby mohly být roztříděné odpady dále využity. Budoucnost vidí v moderních třídících linkách a spalovnách odpadu či v budování kompostáren.
Trend směřuje k velkým centrálním skládkám
Taková investice se připravují například v Ronově, kde končí odpad z poloviny Havlíčkobrodska a Žďárska. První etapa za zhruba 50 milionů korun bude zahájena ještě letos. Podobně smělé plány mají provozovatelé skládky v Petrůvkách na Třebíčsku, kde by mělo vzniknout technologické centrum na zpracování biologicky rozložitelných odpadů.
Trend směřuje k vytvoření velkých centrálních skládek, kam se bude vozit odpad ze širokého okolí. Tak je tomu třeba právě na Třebíčsku. „Je to šetrnější k životnímu prostředí a efektivnější,“ domnívá se Hájek. Menší skládky, kterých je třeba na Pelhřimovsku čtrnáct, by měly postupně zaniknout. „Mají svou životnost. Až jim doběhne, nebudou obnovovány,“ dodává náměstek Hájek.
V kraji Vysočina jsou tři extrémně rizikové skládky, do kategorii vysoce rizikových je zařazeno čtrnáct dalších.
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - českomoravska vrchovina
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
