MF Dnes: Likvidují odpad za peníze EU
9.2.2010 | PŘIBYSLAV | MF Dnes | Martin Vokáč |
Vybudování kompostárny a sběrného dvora na skládce. To je jeden z 54 projektů, jež za dobu své existence finančně podpořil operační program Životní prostředí. Během uplynulých dvou let na Havlíčkobrodsko z tohoto evropského fondu přiteklo přes 361 milionů korun.
Havlíčkobrodský okres je v čerpání peněz z fondu oproti jiným regionům České republiky trochu pozadu. Zatímco obce, města a podnikatelé v okolí Brodu získali 361 milionů, celostátní průměr je takřka dvakrát vyšší. Na jeden okres připadá 627 milionů.
Jednou z nejvýznamnějších podpořených akcí byla výstavba kompostárny a sběrného dvora na skládce u Přibyslavi. „Díky evropské dotaci 14 milionů korun byla Přibyslav schopná projekt realizovat. Obě zařízení se stala součástí stávajícího areálu odpadového hospodářství a doplnila tak systém separace biologicky rozložitelného odpadu a jiných využitelných složek komunálního odpadu,“ řekla projektová manažerka Martina Jiroutová. V rámci projektu byly vybudovány kompostovací plochy, odvodnění kompostárny, akumulační sběrné jímky a zakoupena mechanika pro zajištění funkčnosti kompostárny i sběrného dvora. Celkové náklady projektu se vyšplhaly na téměř 19 milionu korun. Rozdíl mezi oběma částkami zaplatilo město ze svého rozpočtu.
Zřízení sběrného dvora a kompostárny umožnilo obyvatelům Přibyslavi a jejích místních částí bezplatně odevzdat odpad, který se nevejde či není vhodný do popelnic. „Jsme si vědomi, že ne každý může odpad do sběrného dvora odvézt. I proto nadále funguje svoz velkoobjemového odpadu,“ upozornil starosta města Jan Štefáček. Do sběrného dvora leze ale kdykoliv odvézt jakýkoliv odpad. Jeho pracovníci ho vytřídí a odvezou k dalšímu zpracování. Biologický odpad putuje do kompostárny. „Kompost po dozrání použijeme jako rekultivační materiál na skládku nebo jako hnojivo,“ doplnil místostarosta Michael Omes.
Že si Havlíčkobrodsko vede v třídění odpadu dobře, ukázal i související průzkum Město pro byznys. Z hlediska množství recyklovaného odpadu vykazuje nejlepší hodnoty ze všech obcí kraje Vysočina. Podobně na tom je i v počtu sběrných nádob na tříděný odpad, kde dosahuje nadprůměrných hodnot.
Zároveň se Havlíčkobrodsko v kraji řadí mezi území nejméně postižená činností člověka, má vyšší podíl půdy rekreačního rázu než zastavěných ploch. Vypouštění zplodin je zde lehce nadprůměrné v porovnání s jinými okresy kraje Vysočina.
Za první dva roky fungování operačního programu Životní prostředí bylo v celé republice podpořeno více než 3 000 projektů, výše podpory přesáhla 48 miliard korun. Do roku 2013 má být z fondů uvolněno více než pět miliard eur, což je asi 128 miliard korun. Obce a podnikatelé na Vysočině mají zatím schválené projekty za téměř čtyři miliardy.
„Ne každý může odpad do sběrného dvora odvézt. I proto nadále funguje svoz velkoobjemového odpadu.“ starosta Přibyslavi Jan Štefáček
reklama
Jednou z nejvýznamnějších podpořených akcí byla výstavba kompostárny a sběrného dvora na skládce u Přibyslavi. „Díky evropské dotaci 14 milionů korun byla Přibyslav schopná projekt realizovat. Obě zařízení se stala součástí stávajícího areálu odpadového hospodářství a doplnila tak systém separace biologicky rozložitelného odpadu a jiných využitelných složek komunálního odpadu,“ řekla projektová manažerka Martina Jiroutová. V rámci projektu byly vybudovány kompostovací plochy, odvodnění kompostárny, akumulační sběrné jímky a zakoupena mechanika pro zajištění funkčnosti kompostárny i sběrného dvora. Celkové náklady projektu se vyšplhaly na téměř 19 milionu korun. Rozdíl mezi oběma částkami zaplatilo město ze svého rozpočtu.
Zřízení sběrného dvora a kompostárny umožnilo obyvatelům Přibyslavi a jejích místních částí bezplatně odevzdat odpad, který se nevejde či není vhodný do popelnic. „Jsme si vědomi, že ne každý může odpad do sběrného dvora odvézt. I proto nadále funguje svoz velkoobjemového odpadu,“ upozornil starosta města Jan Štefáček. Do sběrného dvora leze ale kdykoliv odvézt jakýkoliv odpad. Jeho pracovníci ho vytřídí a odvezou k dalšímu zpracování. Biologický odpad putuje do kompostárny. „Kompost po dozrání použijeme jako rekultivační materiál na skládku nebo jako hnojivo,“ doplnil místostarosta Michael Omes.
Že si Havlíčkobrodsko vede v třídění odpadu dobře, ukázal i související průzkum Město pro byznys. Z hlediska množství recyklovaného odpadu vykazuje nejlepší hodnoty ze všech obcí kraje Vysočina. Podobně na tom je i v počtu sběrných nádob na tříděný odpad, kde dosahuje nadprůměrných hodnot.
Zároveň se Havlíčkobrodsko v kraji řadí mezi území nejméně postižená činností člověka, má vyšší podíl půdy rekreačního rázu než zastavěných ploch. Vypouštění zplodin je zde lehce nadprůměrné v porovnání s jinými okresy kraje Vysočina.
Za první dva roky fungování operačního programu Životní prostředí bylo v celé republice podpořeno více než 3 000 projektů, výše podpory přesáhla 48 miliard korun. Do roku 2013 má být z fondů uvolněno více než pět miliard eur, což je asi 128 miliard korun. Obce a podnikatelé na Vysočině mají zatím schválené projekty za téměř čtyři miliardy.
„Ne každý může odpad do sběrného dvora odvézt. I proto nadále funguje svoz velkoobjemového odpadu.“ starosta Přibyslavi Jan Štefáček
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
