Právo: Litvínov čeká státnické rozhodnutí o těžbě
1.2.2006 | LITVÍNOV | Právo | Šárka Tonarová |
Litvínovští zastupitelé udělají ve čtvrtek odpoledne rozhodnutí státního významu. Od 23 lidí z městečka na severu chce Ústecký kraj stanovisko k ekologickým limitům těžby, jejichž zachování nebo překročení má zásadní vliv na energetickou koncepci celé země.
Podle litvínovského starosty Karla Zdražila (nez). by měl z typicky českého paradoxu největší radost autor Švejka Jaroslav Hašek.
„Zastupitelé našeho města mají udělat státnické rozhodnutí. Je to obrovská odpovědnost, podle mého názoru nepřiměřená. Takové rozhodnutí přísluší jen vládě,“ řekl Právu.
Doporučením litvínovských zastupitelů by se měli řídit zastupitelé Ústeckého kraje při schvalování územního plánu. Návrh dokumentu zatím počítá s oběma variantami, a to se zachováním současných hranic těžby nebo jejich zrušením. Ve druhém případě se ocitají v přímém ohrožení vesnice Horní Jiřetín a Černice.
Aby mohli litvínovští zastupitelé zaujmout co nejobjektivnější postoj, vyslechli si zastánce i odpůrce zrušení limitů. „Obě strany usoudily, že je třeba uhlí vytěžit. Neshodly se jen v tom jak a kdy. Technologicky se dají zvažovat dvě varianty, a to povrchová a hlubinná. Časový horizont se liší o desítky let,“ uvedl Zdražil.
Ekologické limity těžby stanovila vláda v roce 1991. Po patnácti letech se začalo mluvit o přehodnocení politického dokumentu. Premiér Jiří Paroubek dokonce v dopise odborářům Mostecké uhelné (MUS) připustil, že se uhlí bude muset vytěžit, ovšem za předpokladu, že s tím bude souhlasit samospráva i obyvatelé ohrožených obcí. Zatím se však nenašla vláda, která by měla odvahu 15 let staré usnesení vlády zrušit. Horký brambor proto přistál nejprve na talíři krajských zastupitelů, odkud ještě za tepla putoval na stůl politiků v Litvínově.
„Je to velmi těžké rozhodnutí. Budoucnost Litvínova je úzce spojená s chemickým a hnědouhelným průmyslem. Pokud bychom podpořili zachování limitů, přibude nám nejméně 800 lidí bez práce a nezaměstnanost se vyšplhá na 30 procent. I to musíme zvážit,“ připustil Zdražil. V opačném případě by se podle něj průmyslový region dočkal mnohamiliardových investic. „Museli bychom určit, kam až jsme ochotní těžbu pustit a pustili a co z toho budeme mít,“ doplnil.
Obyvatelé obcí Černice a Horní Jiřetín v loňském referendu likvidaci svých domovů odmítli. Později však někteří z nich nabídli MUS odprodej svých domů.
Zachování limitů těžby rozhodně není domácí záležitost Litvínova a jeho bezprostředního okolí. S oblibou se k problematice vyjadřují politici všech úrovní, za zachování vesnic podepsaly petici také tisíce lidí z celé země. Proti rozšiřování těžby se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, litoměřický biskup Pavel Posád či exprezident Václav Havel.
Podpisy pod další petici na pomoc obcím ohroženým těžbou uhlí sbírali ještě ve středu v Litvínově na náměstí zástupci ústecké pobočky Hnutí Duha.
reklama
„Zastupitelé našeho města mají udělat státnické rozhodnutí. Je to obrovská odpovědnost, podle mého názoru nepřiměřená. Takové rozhodnutí přísluší jen vládě,“ řekl Právu.
Doporučením litvínovských zastupitelů by se měli řídit zastupitelé Ústeckého kraje při schvalování územního plánu. Návrh dokumentu zatím počítá s oběma variantami, a to se zachováním současných hranic těžby nebo jejich zrušením. Ve druhém případě se ocitají v přímém ohrožení vesnice Horní Jiřetín a Černice.
Aby mohli litvínovští zastupitelé zaujmout co nejobjektivnější postoj, vyslechli si zastánce i odpůrce zrušení limitů. „Obě strany usoudily, že je třeba uhlí vytěžit. Neshodly se jen v tom jak a kdy. Technologicky se dají zvažovat dvě varianty, a to povrchová a hlubinná. Časový horizont se liší o desítky let,“ uvedl Zdražil.
Ekologické limity těžby stanovila vláda v roce 1991. Po patnácti letech se začalo mluvit o přehodnocení politického dokumentu. Premiér Jiří Paroubek dokonce v dopise odborářům Mostecké uhelné (MUS) připustil, že se uhlí bude muset vytěžit, ovšem za předpokladu, že s tím bude souhlasit samospráva i obyvatelé ohrožených obcí. Zatím se však nenašla vláda, která by měla odvahu 15 let staré usnesení vlády zrušit. Horký brambor proto přistál nejprve na talíři krajských zastupitelů, odkud ještě za tepla putoval na stůl politiků v Litvínově.
„Je to velmi těžké rozhodnutí. Budoucnost Litvínova je úzce spojená s chemickým a hnědouhelným průmyslem. Pokud bychom podpořili zachování limitů, přibude nám nejméně 800 lidí bez práce a nezaměstnanost se vyšplhá na 30 procent. I to musíme zvážit,“ připustil Zdražil. V opačném případě by se podle něj průmyslový region dočkal mnohamiliardových investic. „Museli bychom určit, kam až jsme ochotní těžbu pustit a pustili a co z toho budeme mít,“ doplnil.
Obyvatelé obcí Černice a Horní Jiřetín v loňském referendu likvidaci svých domovů odmítli. Později však někteří z nich nabídli MUS odprodej svých domů.
Zachování limitů těžby rozhodně není domácí záležitost Litvínova a jeho bezprostředního okolí. S oblibou se k problematice vyjadřují politici všech úrovní, za zachování vesnic podepsaly petici také tisíce lidí z celé země. Proti rozšiřování těžby se postavil i ministr životního prostředí Libor Ambrozek, litoměřický biskup Pavel Posád či exprezident Václav Havel.
Podpisy pod další petici na pomoc obcím ohroženým těžbou uhlí sbírali ještě ve středu v Litvínově na náměstí zástupci ústecké pobočky Hnutí Duha.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
