Ižurnál: Lokalitu Šumného dolu může za pár let zcela změnit obří vodní elektrárna
29.7.2011 | LITVÍNOV | Ižurnál | Petra Benešová, Lucie Husárová |
Česko se možná do několika let dočká dalších přečerpávacích vodních elektráren. Obří vodní díla, zadržující miliony metry krychlových vody, by mohla už do deseti let vznikat v Krušných a Jizerských horách, nebo také v Beskydech. Vodní stavby mají své zastánce i odpůrce. Pro starosty měst jsou přínosem peněz do obecní kasy. Ekologové varují před velkým zásahem do neporušené krajiny. Mezi favority pro výstavbu elektrárny patří i krušnohorský Šumný důl.
Zatím se v Šumném dole na Litvínovsku prohánějí po stezkách jen cyklisté. Už v roce 2020 by ale v této hornaté krajině mohla vzniknout přečerpávací vodní elektrárna.
„Tady je vystavěná štěrková přehrážka, která má chránit zastavěné území. Představte si tady hráz vysokou něco mezi 50 a 90 metry,“ ukazuje reportérkám Radiožurnálu Václav Svejkovský z Povodí Ohře místo, kde jsou nyní stromy, bukový les.
Za vysokou hrází by se pak rozkládala dolní nádrž, sevřená z obou stran zalesněnými kopci, kde by se zatopilo více než čtyřicet hektarů. Pevné stěny by musely udržet i patnáct milionů metrů krychlových vody. Nad dolní nádrží by se pak vyhloubila i horní nádrž, zhruba 900 metrů vysoko, mezi kopci Studenec a Loučná.
Obě vodní plochy by propojilo mohutné potrubí v podzemí. Přečerpávací elektrárna poslouží jako zásobárna energie a vyrovná výkyvy spotřeby během dne.
„Od šesti ráno do čtyř odpoledne je největší potřeba energie. Naopak přes noc je ta potřeba nejmenší. A toho nočního období má právě využít přečerpávací vodní elektrárny, která v době přebytku energie vlastně spotřebovává energii na vyčerpání vody z dolní nádrže do horní,“ vysvětluje Václav Svejkovský.
Ústecký kraj zatím elektrárnu zásadně odmítá
Vodní nádrže fungují také jako zásobárna vody a mohou regulovat i průtok při povodních. Jestli v Šumném dole nakonec takové vodní dílo vznikne, ukáží až další jednání na ministerstvech životního prostředí a průmyslu a také v Ústeckém kraji. Ten by musel změnit územní plán. Zatím vybudování elektrárny zásadně odmítá.
Podle něj se jedná o jednu z biologicky i lesnicky nejhodnotnějších lokalit východních Krušných hor. Veřejnoprávní projednání takové investice by prý v současné době bylo možné pouze při poměrně brutálním ohnutí platných předpisů. Ale spíše jen za cenu jejich porušení.
V prostoru budoucí vodní nádrže jsou cenné bukové lesy. Místo pro horní nádrž je zase vyhlášeno za ptačí oblast v rámci Natura 2000, evropské soustavy chráněných území.
Vodní stavby mají své zastánce i odpůrce
Podle ekologů je sice výhodou, že vodní nádrže využívají obnovitelný zdroj energie a neznečišťují okolí. Jejich výstavba ale může poškodit okolní krajinu. Ani místní lidé z obcí, které by ležely v blízkosti velkých vodních ploch, se v názorech neshodnou:
„Asi by to bylo dobré kvůli těm novým volným pracovním místům, určitě; já bych byl proti, protože ty lesy se dají využít sportovně – je tam stezka, lidi tam běhají, jezdí na kole.“
Různé názory mají i starostové. Pro Petra Červenku z Meziboří by elektrárna přinesla obci zisk sedmi milionů korun ročně, což je podle něj osmina obecního rozpočtu.
„Pro Meziboří je to jediná taková ‘možnost‘, kdy si město může vylepšit i svůj rozpočet,“ vysvětluje. Město z padesátých let, kde dříve nocovávali hlavně horníci a dělníci z chemických závodů, by podle něj mohlo nalákat i turisty.
Opačný názor má starosta nedalekých Klín Jiří Matoušek: „Pro nás, jako pro turismus má ta stavba minimální užitek. Protože de facto celá stavba by byla oplocena, nepřístupná veřejnosti.“
Zásobárny energie
Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které vytipovalo zatím šest vhodných lokalit pro výstavbu elektráren za zhruba dvacet až třicet miliard korun, budou vodní nádrže v budoucnu potřeba jako zásobárny energie.
V Česku zatím existují tři taková vodní díla - Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice.
reklama
„Tady je vystavěná štěrková přehrážka, která má chránit zastavěné území. Představte si tady hráz vysokou něco mezi 50 a 90 metry,“ ukazuje reportérkám Radiožurnálu Václav Svejkovský z Povodí Ohře místo, kde jsou nyní stromy, bukový les.
Za vysokou hrází by se pak rozkládala dolní nádrž, sevřená z obou stran zalesněnými kopci, kde by se zatopilo více než čtyřicet hektarů. Pevné stěny by musely udržet i patnáct milionů metrů krychlových vody. Nad dolní nádrží by se pak vyhloubila i horní nádrž, zhruba 900 metrů vysoko, mezi kopci Studenec a Loučná.
Obě vodní plochy by propojilo mohutné potrubí v podzemí. Přečerpávací elektrárna poslouží jako zásobárna energie a vyrovná výkyvy spotřeby během dne.
„Od šesti ráno do čtyř odpoledne je největší potřeba energie. Naopak přes noc je ta potřeba nejmenší. A toho nočního období má právě využít přečerpávací vodní elektrárny, která v době přebytku energie vlastně spotřebovává energii na vyčerpání vody z dolní nádrže do horní,“ vysvětluje Václav Svejkovský.
Ústecký kraj zatím elektrárnu zásadně odmítá
Vodní nádrže fungují také jako zásobárna vody a mohou regulovat i průtok při povodních. Jestli v Šumném dole nakonec takové vodní dílo vznikne, ukáží až další jednání na ministerstvech životního prostředí a průmyslu a také v Ústeckém kraji. Ten by musel změnit územní plán. Zatím vybudování elektrárny zásadně odmítá.
Podle něj se jedná o jednu z biologicky i lesnicky nejhodnotnějších lokalit východních Krušných hor. Veřejnoprávní projednání takové investice by prý v současné době bylo možné pouze při poměrně brutálním ohnutí platných předpisů. Ale spíše jen za cenu jejich porušení.
V prostoru budoucí vodní nádrže jsou cenné bukové lesy. Místo pro horní nádrž je zase vyhlášeno za ptačí oblast v rámci Natura 2000, evropské soustavy chráněných území.
Vodní stavby mají své zastánce i odpůrce
Podle ekologů je sice výhodou, že vodní nádrže využívají obnovitelný zdroj energie a neznečišťují okolí. Jejich výstavba ale může poškodit okolní krajinu. Ani místní lidé z obcí, které by ležely v blízkosti velkých vodních ploch, se v názorech neshodnou:
„Asi by to bylo dobré kvůli těm novým volným pracovním místům, určitě; já bych byl proti, protože ty lesy se dají využít sportovně – je tam stezka, lidi tam běhají, jezdí na kole.“
Různé názory mají i starostové. Pro Petra Červenku z Meziboří by elektrárna přinesla obci zisk sedmi milionů korun ročně, což je podle něj osmina obecního rozpočtu.
„Pro Meziboří je to jediná taková ‘možnost‘, kdy si město může vylepšit i svůj rozpočet,“ vysvětluje. Město z padesátých let, kde dříve nocovávali hlavně horníci a dělníci z chemických závodů, by podle něj mohlo nalákat i turisty.
Opačný názor má starosta nedalekých Klín Jiří Matoušek: „Pro nás, jako pro turismus má ta stavba minimální užitek. Protože de facto celá stavba by byla oplocena, nepřístupná veřejnosti.“
Zásobárny energie
Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které vytipovalo zatím šest vhodných lokalit pro výstavbu elektráren za zhruba dvacet až třicet miliard korun, budou vodní nádrže v budoucnu potřeba jako zásobárny energie.
V Česku zatím existují tři taková vodní díla - Dlouhé Stráně, Dalešice a Štěchovice.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
