Právo: Loňské léto bylo v Evropě nejteplejší za 500 let
9.3.2004 | PRAHA | Právo
Loňské léto, kterému evropské sdělovací prostředky daly přívlastek vražedné, protože několikatýdenní vedra zabila 19 tisíc lidí, bylo zjevně nejteplejší za uplynulých 500 let. Vyplývá to z výsledků výzkumů zveřejněných v časopise Science.
"Když vezmeme Evropu jako celek, bylo to zdaleka nejteplejší léto," zdůrazňuje autor studie, klimatolog z bernské univerzity Jurg Luterbacher, který se svým týmem zkoumal vývoj teplot od roku 1500 do dneška.
Nejstarší teploty byli nuceni vyčíst z nepřímých měření například letorostů starých stromů a geologických vzorků. Po roce 1750 pak už srovnávali skutečně naměřené a v análech zapsané teploty. Podle těchto údajů bylo druhé nejteplejší léto v tomto půltisíciletí v roce 1757. Po něm se ale ochladilo a chladnější léta, ovšem s výjimkami, trvala až do začátku 20. století. Nejstudenější léto ve sledovaném období bylo v roce 1902.
"Od roku 1977 měření potvrzuje mimořádně silné a bezprecedentní oteplování, s průměrným růstem teplot o 0,36 stupně Celsia za desetiletí," uvádí Luterbacher.
Další vedra na obzoru
Rekordní teploty, často za hranicí 38 stupňů Celsia, byly loni naměřeny ve většině velkých evropských měst, a měly na svědomí zmíněných 19 tisíc lidí, což je podle expertů nejvíc obětí změny klimatu, k jakým za posledních sto let došlo. Vedra také značně snížila zemědělské výnosy, vyvolala lesní požáry a přispěla k tání ledovců. Podle Luterbachera se některé evropské ledovce za století smrskly na polovinu. Za pouhé loňské léto některé z nich ztratily plných 10 procent hmoty. V Alpách se většina sledovaných ledovců zkrátila o 30 metrů, přičemž maximální úbytek činil 80 metrů.
"Ve větších výškách zvýšené teploty rozehřály i půdu, která jinak zůstává zmrzlá celý rok, což ohrožuje budovy, mosty a silnice, protože jejich základy se postupně destabilizují," zdůrazňuje vědec.
A může být hůř. Studie předpovídá, že bude-li oteplování pokračovat, může Evropa prožívat léto podobné loňskému každý druhý rok až do konce století. Teplejší mají být podle Luterbachera v průměru i zimy, což prý ale neznamená, že se v nich nemůžeme dočkat ojedinělých třeskutých mrazů. Autor studie totiž tvrdí, že i průměrné zimní teploty v období 1973-2002 byly také nejmírnější za posledních 500 let. Statistiky z posledních let ostatně ukazují, že i přes jednosměrný posun teplot dochází nadále ke krátkodobým výkyvům, které jsou paradoxně stále extrémnější. Nejde jen o mrazy či horka, ale také o rychlost větrů nebo ničivou sílu bouří.
Swiss Re: Změna hrozí zkázou
Za novou a vážnou výzvu v oboru svého podnikání označila oteplování a emise kysličníku uhličitého druhá největší pojišťovna Swiss Re. "Změna klimatu už je tu," přidává se ve své zprávě pojišťovna k přesvědčení klimatologů. Podle ní existuje "nebezpečí, že lidské zásahy natolik urychlí a zintenzívní přirozené klimatické změny," varuje dokument, "že bude nemožné jim včas přizpůsobit naše sociálně ekonomické systémy".
Finanční vyčíslení ceny přírodních katastrof spojených s výraznou změnou klimatu může během deseti let stoupnout na dvojnásobek současných hodnot a dosáhnout 150 miliard dolarů (přes čtyři bilióny Kč) ročně. Pojišťovny to zatíží plněním ve výši asi 30 až 40 mld. dolarů, tedy jako kdyby každý rok nastala škoda rovnající se zkáze věží newyorského Světového obchodního střediska.
Líčení černé budoucnosti je správné, konstatovalo nedávné jednání klimatologů, ekologů a dalších expertů v Kalifornii. Vědci doufají, že právě děsivá čísla snad konečně přinutí politiky, aby přistoupili ke skutečně účinným, a ne jen formálním opatřením k odvrácení takové budoucnosti lidstva.
reklama
Nejstarší teploty byli nuceni vyčíst z nepřímých měření například letorostů starých stromů a geologických vzorků. Po roce 1750 pak už srovnávali skutečně naměřené a v análech zapsané teploty. Podle těchto údajů bylo druhé nejteplejší léto v tomto půltisíciletí v roce 1757. Po něm se ale ochladilo a chladnější léta, ovšem s výjimkami, trvala až do začátku 20. století. Nejstudenější léto ve sledovaném období bylo v roce 1902.
"Od roku 1977 měření potvrzuje mimořádně silné a bezprecedentní oteplování, s průměrným růstem teplot o 0,36 stupně Celsia za desetiletí," uvádí Luterbacher.
Další vedra na obzoru
Rekordní teploty, často za hranicí 38 stupňů Celsia, byly loni naměřeny ve většině velkých evropských měst, a měly na svědomí zmíněných 19 tisíc lidí, což je podle expertů nejvíc obětí změny klimatu, k jakým za posledních sto let došlo. Vedra také značně snížila zemědělské výnosy, vyvolala lesní požáry a přispěla k tání ledovců. Podle Luterbachera se některé evropské ledovce za století smrskly na polovinu. Za pouhé loňské léto některé z nich ztratily plných 10 procent hmoty. V Alpách se většina sledovaných ledovců zkrátila o 30 metrů, přičemž maximální úbytek činil 80 metrů.
"Ve větších výškách zvýšené teploty rozehřály i půdu, která jinak zůstává zmrzlá celý rok, což ohrožuje budovy, mosty a silnice, protože jejich základy se postupně destabilizují," zdůrazňuje vědec.
A může být hůř. Studie předpovídá, že bude-li oteplování pokračovat, může Evropa prožívat léto podobné loňskému každý druhý rok až do konce století. Teplejší mají být podle Luterbachera v průměru i zimy, což prý ale neznamená, že se v nich nemůžeme dočkat ojedinělých třeskutých mrazů. Autor studie totiž tvrdí, že i průměrné zimní teploty v období 1973-2002 byly také nejmírnější za posledních 500 let. Statistiky z posledních let ostatně ukazují, že i přes jednosměrný posun teplot dochází nadále ke krátkodobým výkyvům, které jsou paradoxně stále extrémnější. Nejde jen o mrazy či horka, ale také o rychlost větrů nebo ničivou sílu bouří.
Swiss Re: Změna hrozí zkázou
Za novou a vážnou výzvu v oboru svého podnikání označila oteplování a emise kysličníku uhličitého druhá největší pojišťovna Swiss Re. "Změna klimatu už je tu," přidává se ve své zprávě pojišťovna k přesvědčení klimatologů. Podle ní existuje "nebezpečí, že lidské zásahy natolik urychlí a zintenzívní přirozené klimatické změny," varuje dokument, "že bude nemožné jim včas přizpůsobit naše sociálně ekonomické systémy".
Finanční vyčíslení ceny přírodních katastrof spojených s výraznou změnou klimatu může během deseti let stoupnout na dvojnásobek současných hodnot a dosáhnout 150 miliard dolarů (přes čtyři bilióny Kč) ročně. Pojišťovny to zatíží plněním ve výši asi 30 až 40 mld. dolarů, tedy jako kdyby každý rok nastala škoda rovnající se zkáze věží newyorského Světového obchodního střediska.
Líčení černé budoucnosti je správné, konstatovalo nedávné jednání klimatologů, ekologů a dalších expertů v Kalifornii. Vědci doufají, že právě děsivá čísla snad konečně přinutí politiky, aby přistoupili ke skutečně účinným, a ne jen formálním opatřením k odvrácení takové budoucnosti lidstva.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
