Právo: Magistrát chce na ostrově obří čističku
5.10.2006 | PRAHA | Právo | Eduard Straka |
Na Císařském ostrově, ležícím v těsném sousedství Troje, Stromovky, pražské zoo, Botanické zahrady a Trojského zámku, by měla vyrůst gigantická čistička. V současné době je ale projekt pražského magistrátu na mrtvém bodě.
Je to i kvůli dlouhodobé aktivitě občanského sdružení 3duby, které namítá, že realizací stavby by došlo k celkovému znehodnocení okolí.
Sdružení, jež se mimo jiné stará i o revitalizaci nejstaršího pražského parku - Stromovky, bude své námitky proti čističce prezentovat v polovině října v Senátu. Připomínky k projektu odeslalo i Evropské komisi. „Jsem občanem Evropské unie, tak doufám, že když se mi nedostane pomoci u nás, poskytne mi ji Unie,“ vyjádřila se za 3duby Monika Maurerová.
Úskalí českého správního systému
Při svých protestech sdružení totiž narazilo na úskalí českého správního systému, kdy námitky proti stavbě posuzuje město nebo radnice, které jsou zároveň jejím investorem. Podle Maurerové by bylo ideální, kdyby byl ustanoven sbor nezávislých odborníků, který by se danou problematikou zabýval.
Radní pro životní prostředí Miloš Gregar ale namítá, že by to znamenalo vrátit se úplně na začátek. Jak říká: „Hned od počátku jsme oslovili mnoho odborníků, aby se ke stavbě čističky vyjádřili.“ „Nemůže to být objektivní hodnocení,“ vzápětí oponuje představitelka občanského sdružení. Podle Maurerové se magistrát dostatečně nezabýval výstavbou čističky mimo území hlavního města. „Už před revolucí komunisté věděli, že mít čističku uprostřed Prahy je nesmysl, a hledali, kam ji umístit,“ podotýká. Lokality, které přicházely v úvahu, ale padly. Radní Gregar upozorňuje, že například v lomu v Klecanech bude ještě nejméně deset let probíhat těžba.
„Se Skanskou, která lom vlastní a těží tam kámen, jednáme, že bychom sem umístili zařízení kalového hospodářství. Ale začali jsme před třemi týdny, takže se nedá říct, jaký vše bude mít vývoj,“ říká Jan Bouček z odboru městského investora.
Druhá možnost, umístění čističky do podzemí v Čimicích, byla prý jen ověřovací varianta, od níž se upustilo. Nejen kvůli finanční náročnosti, ale také proto, že oblast leží na území Středočeského kraje. „Existuje nepsaná dohoda, že co si kdo vyprodukuje, to si také zlikviduje,“ podotýká Jan Bouček.
Odborníci upozorňují, že Praha novou čističku potřebuje. Musí totiž splnit limity Evropské unie, která požaduje, aby přísnější limity na odpadní vody byly splněny do konce roku 2010. Pokud se to metropoli nepodaří, hrozí jí sankce až půl miliónu denně.
Se současným projektem nesouhlasí
Zastupitelé Městské části Troja původně projekt čističky na Císařském ostrově schválili. Vycházeli totiž z informací magistrátu, jenž tvrdil, že její objekty budou mnohem nižší, než jak je ukazuje současný projekt. Neměly přesáhnout výšku 9 metrů. „Ti zastupitelé, kteří pro to tenkrát hlasovali, vůbec nevěděli, jak projekt vypadá dnes,“ říká Monika Maurerová. Poté, co se zastupitelé seznámili se skutečnou podobou stavby, svůj souhlas odvolali.
Radní Gregar to nechce komentovat, podle Boučka došlo ke změnám v projektu kvůli povodním. „Chceme třeba elektronická zařízení čističky jakoby vytáhnout nahoru, aby se při povodni neutopila,“ říká. To je také důvod, proč by se měly kácet stromy a kus ostrova vybagrovat. Gregar tvrdí, že se snaží najít způsob, který by umožnil zachovat co nejvíce zeleně.
Podle sdružení 3duby není v pořádku ani to, že se ještě pořádně neví, jak bude vyřešeno kalové hospodářství. Jako provizorní řešení radní navrhují rekonstrukci současného zařízení čističky. „Víme, že to není do budoucna ideální řešení. Budeme hledat nějakou přijatelnější variantu,“ dodává Gregar. Mezitím se o čističce bude příští týden jednat v Bruselu.
reklama
Sdružení, jež se mimo jiné stará i o revitalizaci nejstaršího pražského parku - Stromovky, bude své námitky proti čističce prezentovat v polovině října v Senátu. Připomínky k projektu odeslalo i Evropské komisi. „Jsem občanem Evropské unie, tak doufám, že když se mi nedostane pomoci u nás, poskytne mi ji Unie,“ vyjádřila se za 3duby Monika Maurerová.
Úskalí českého správního systému
Při svých protestech sdružení totiž narazilo na úskalí českého správního systému, kdy námitky proti stavbě posuzuje město nebo radnice, které jsou zároveň jejím investorem. Podle Maurerové by bylo ideální, kdyby byl ustanoven sbor nezávislých odborníků, který by se danou problematikou zabýval.
Radní pro životní prostředí Miloš Gregar ale namítá, že by to znamenalo vrátit se úplně na začátek. Jak říká: „Hned od počátku jsme oslovili mnoho odborníků, aby se ke stavbě čističky vyjádřili.“ „Nemůže to být objektivní hodnocení,“ vzápětí oponuje představitelka občanského sdružení. Podle Maurerové se magistrát dostatečně nezabýval výstavbou čističky mimo území hlavního města. „Už před revolucí komunisté věděli, že mít čističku uprostřed Prahy je nesmysl, a hledali, kam ji umístit,“ podotýká. Lokality, které přicházely v úvahu, ale padly. Radní Gregar upozorňuje, že například v lomu v Klecanech bude ještě nejméně deset let probíhat těžba.
„Se Skanskou, která lom vlastní a těží tam kámen, jednáme, že bychom sem umístili zařízení kalového hospodářství. Ale začali jsme před třemi týdny, takže se nedá říct, jaký vše bude mít vývoj,“ říká Jan Bouček z odboru městského investora.
Druhá možnost, umístění čističky do podzemí v Čimicích, byla prý jen ověřovací varianta, od níž se upustilo. Nejen kvůli finanční náročnosti, ale také proto, že oblast leží na území Středočeského kraje. „Existuje nepsaná dohoda, že co si kdo vyprodukuje, to si také zlikviduje,“ podotýká Jan Bouček.
Odborníci upozorňují, že Praha novou čističku potřebuje. Musí totiž splnit limity Evropské unie, která požaduje, aby přísnější limity na odpadní vody byly splněny do konce roku 2010. Pokud se to metropoli nepodaří, hrozí jí sankce až půl miliónu denně.
Se současným projektem nesouhlasí
Zastupitelé Městské části Troja původně projekt čističky na Císařském ostrově schválili. Vycházeli totiž z informací magistrátu, jenž tvrdil, že její objekty budou mnohem nižší, než jak je ukazuje současný projekt. Neměly přesáhnout výšku 9 metrů. „Ti zastupitelé, kteří pro to tenkrát hlasovali, vůbec nevěděli, jak projekt vypadá dnes,“ říká Monika Maurerová. Poté, co se zastupitelé seznámili se skutečnou podobou stavby, svůj souhlas odvolali.
Radní Gregar to nechce komentovat, podle Boučka došlo ke změnám v projektu kvůli povodním. „Chceme třeba elektronická zařízení čističky jakoby vytáhnout nahoru, aby se při povodni neutopila,“ říká. To je také důvod, proč by se měly kácet stromy a kus ostrova vybagrovat. Gregar tvrdí, že se snaží najít způsob, který by umožnil zachovat co nejvíce zeleně.
Podle sdružení 3duby není v pořádku ani to, že se ještě pořádně neví, jak bude vyřešeno kalové hospodářství. Jako provizorní řešení radní navrhují rekonstrukci současného zařízení čističky. „Víme, že to není do budoucna ideální řešení. Budeme hledat nějakou přijatelnější variantu,“ dodává Gregar. Mezitím se o čističce bude příští týden jednat v Bruselu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
