Právo: Manželé už nechtějí žít s jedy

Nemovitost manželů Rychtaříkových z Lubů u Klatov, zamořenou pesticidy, by mělo na své náklady zbourat a dekontaminovat ministerstvo životního prostředí. Je o tom přesvědčeno vedení občanského sdružení Arnika, na které se Rychtaříkovi obrátili se žádostí o pomoc. Už léta se manželé snaží přimět k likvidaci ekologické zátěže zodpovědné osoby, ale neúspěšně. Soudní řízení skončila v neprospěch manželů, úřady viníka znečištění ani nehledaly. Kauza se začala odvíjet v roce 1994. Tehdy maminka Václava Rychtaříka dostala v restitucích nemovitost, která dlouho sloužila jako přípravna a sklad pesticidů pro někdejší státní agrochemický podnik. "O přítomnosti jedů ale neměla ponětí, všichni jí naopak tvrdili, že objekt je v pořádku. Chtěli jsme budovu pronajmout, jenže zájemce dal odebrat stěry ze stěn a podlah, a zjistil přítomnost DDT, lindanu a pesticidu MCPA, tedy karcinogenních a zdraví škodlivých látek," popsal syn paní Rychtaříkové, jak se na jedy přišlo. Nástupcem někdejšího státního podniku je dnes firma Proagro, proto se na ni Rychtařík obrátil, aby na své náklady zajistila demolici objektu a dekontaminaci. Koncentrace jedů jsou totiž tak vysoké, že jiné řešení nepřipadá v úvahu. Proagro to však odmítlo, stejně jako požadavek na náhradu za znehodnocený majetek. "Začátkem 90. let byly náklady na sanaci odhadnuté na čtyři milióny korun. Dnes by musela společnost platit už desítky miliónů," odhadl odborník Jindřich Petrlík ze sdružení Arnika. Podle něj se jedy nacházejí nejen v nemovitosti Rychtaříkových, ale už i ve spodní vodě a okolních pozemcích. "Měření prokázala kromě dnes už zakázaného DDT, lindanu a MCPA také zvýšené koncentrace atrazinu a fensonu. Některé z těchto látek jsou rakovinotvorné, DDT i lindan mají vliv na hormonální systém člověka a oslabují jeho imunitní systém," řekl Petrlík. Dokonce i vajíčka snesená slepicemi Rychtaříkových jsou kontaminovaná, množství jedů je tak vysoké, že jsou nepoživatelná. Stát se k likvidaci následků ekologické havárie dosud nemá. "Obrátili jsme se ale dopisem na ministra životního prostředí. Žádáme nápravu. V nejhorším případě budeme muset čekat na vstup do EU. Příští rok už ina naši republiku budou platit přísné ekologické normy. Snad se potom stát vzpamatuje a sanaci zamořeného objektu a odškodnění zaplatí," doufá Václav Rychtařík, který ve svém tažení za spravedlností zatím pohořel jak u hygieniků, tak u klatovského okresního úřadu, referátu životního prostředí klatovské radnice, ombudsmana Otakara Motejla, prezidenta republiky ikrajského soudu.

---

reklama

---