MF Dnes: Maso klonů prý neškodí
14.6.2003 | PRAHA | MF Dnes
Geneticky upravené krávy se budou za pár desítek let zřejmě zcela běžně pást na loukách. Nejvýhodnější metodou, jak získávat další kusy transgenního dobytka žádoucích vlastností, pak nejspíš bude je naklonovat. A co s masem klonů? Co jiného - půjde na talíř!
Laboratoře po celém světě vytvářejí transgenní prasata, dobytek, ovce, kozy. Pomocí genetického inženýrství již přicházejí na svět zvířata odolnější proti nemocem, s lepším rounem, většími přírůstky hmotnosti nebo s lepším mlékem či chutnějším masem. Klonované krávy z transgenních stád již v USA dojí mléko se vzácnými léky pro člověka, na Novém Zélandu zase krávy produkují mléko s vysokým obsahem kaseinu, potřebného k výrobě sýrů, chovají se transgenní prasátka coby budoucí dárci orgánů pro lidské pacienty. Takových zvířat i celých stád bude rychle přibývat. Vědci soudí, že to bude brzy stejně běžné jako dnes šlechtěná plemena.
Drahé krávy
A už se objevuje myšlenka, že rozmnožování těchto genově upravených zvířat bude výhodnější, když se tak nebude dít cestou tradiční, ale klonováním. Pokud jde o býky, ti mohou mít pomocí umělé inseminace mnoho a mnoho potomků, ale co taková elitní, drahá genově upravená kráva, která má cenu desítek tisíc dolarů? Počet telat jedné krávy je omezený. Teoreticky nekonečně mnoho genetických následníků může přijít na svět pouze klonováním.
James D. Murray v časopise California Agriculture uvádí odhad, že do roku 2025 bude klonování elitních zvířat nabízet řada společností stejně jako kdysi přišly s umělou inseminací dobytka, která dnes k chovům skotu neodmyslitelně patří.
Zájem mléčného a masného průmyslu bude jistě veden ekonomickou výhodností toho kterého postupu. Samozřejmě konečné slovo řekne i zákazník - zda bude případně ochoten maso klonů kupovat a jíst. Tato otázka už začíná být aktuální.
Jedna klonovaná kráva zatím přijde ve Spojených státech na třicet tisíc dolarů. To je vysoká cena za kilogram živé váhy. Je tedy jisté, že spíš než na maso budou i v budoucnu případné klony pěstovány na chov. Pakliže však klonované krávy budou rodit normální cestou telata, stane se jejich maso a mléko zřejmě normálním výrobkem nabízeným na trhu. Firma Infigen, která chová stohlavé stádo klonovaných krav, prezentovala již před rokem v americké Národní akademii věd studii, která konstatovala, že mléko klonovaných krav Holsteinova plemene je zcela stejné jako mléko kterýchkoli normálních krav. Ředitel firmy prý mléko klonovaných krav běžně pil ráno k snídani ještě dřív, než Federální správa pro léčiva a potraviny schválila prodej mléka v obchodech. I tento obávaný úřad rozhodl, že nebezpečnost těchto živočišných produktů je prakticky nulová.
Japonci už ochutnali
Japonsko je státem, kde hovězí patří k nejdražším masům. Vzhledem k rozloze, kterou mají jeho obyvatelé k dispozici, je pochopitelně i plocha pro stáda krav omezená. Zároveň v této zemi mají nejlepší výsledky na světě v klonování. Josef Fulka ml. z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Centra pro tkáňovou terapii AV ČR, který se právě vrátil z pracovní cesty do Japonska, uvádí přesné počty: „Zatímco u ostatních zvířat je úspěšnost klonování jedno až dvě procenta, japonský druh skotu se daří klonovat s úspěšností dvaceti až třiceti procent.“ A jak je to se strachem lidí z jejich konzumace? Zvlášť když po náhlé smrti ovce Dolly tiskem proběhly zprávy o tom, že žádný narozený klon není normální? „Klony nejsou normální, to je pravda, ale se závadností masa to nemá nic společného,“ říká Josef Fulka. Maso je podle něj možné jíst bez rizik.
Ke stejnému závěru došla nedávno i studie japonských vědců. Podle německého časopisu Spiegel v dubnu předložili experti na objednávku ministerstva zdravotnictví v Tokiu výsledky výzkumu na myších, které krmili masem a mlékem klonovaných krav. Nezjistili žádné prokazatelné zdravotní následky.
Není pochyb, že v Japonsku bude počet klonovaných dobytčat narůstat a že jejich maso brzy bude běžně v prodeji. Ostatně maso z prvních 144 klonovaných krav už k řezníkovi putovalo před čtyřmi lety. Ani klony nežijí věčně - co tedy s nimi jiného než je nakonec sníst?
Aprotože jsou Japonci v klonování nejdál, po celé zemi dnes již čtyřicet různých institutů chová na 400 kusů klonovaného skotu.
Japonsko je také první zemí, která přitakala konzumaci masa z klonovaných tvorů ve velkém měřítku. A tokijská vláda doufá, že ještě v tomto roce oficiálně vyhlásí klonované hovězí za zcela nezávadné a že nic nebude bránit tomu, aby se proměnilo v bifteky.
Japonci si s biotechnologiemi nedělají těžkou hlavu jako Američané, natož jako Evropané (ti jsou zatím opatrní a příliš se jim nechce ani do konzumace geneticky upravené kukuřice nebo sóji). Proto se dá čekat, že nebudou mít problém ani s konzumací masa a mléka z klonů.
Jak přijme klonované hovězí Amerika a Evropa, se teprve uvidí. Nicméně za reálný se považuje odhad, že v USA se objeví mléko klonovaných „superdojnic“ na trhu do konce roku a v letech 2004-2005 bude k mání i klonované maso.
reklama
Drahé krávy
A už se objevuje myšlenka, že rozmnožování těchto genově upravených zvířat bude výhodnější, když se tak nebude dít cestou tradiční, ale klonováním. Pokud jde o býky, ti mohou mít pomocí umělé inseminace mnoho a mnoho potomků, ale co taková elitní, drahá genově upravená kráva, která má cenu desítek tisíc dolarů? Počet telat jedné krávy je omezený. Teoreticky nekonečně mnoho genetických následníků může přijít na svět pouze klonováním.
James D. Murray v časopise California Agriculture uvádí odhad, že do roku 2025 bude klonování elitních zvířat nabízet řada společností stejně jako kdysi přišly s umělou inseminací dobytka, která dnes k chovům skotu neodmyslitelně patří.
Zájem mléčného a masného průmyslu bude jistě veden ekonomickou výhodností toho kterého postupu. Samozřejmě konečné slovo řekne i zákazník - zda bude případně ochoten maso klonů kupovat a jíst. Tato otázka už začíná být aktuální.
Jedna klonovaná kráva zatím přijde ve Spojených státech na třicet tisíc dolarů. To je vysoká cena za kilogram živé váhy. Je tedy jisté, že spíš než na maso budou i v budoucnu případné klony pěstovány na chov. Pakliže však klonované krávy budou rodit normální cestou telata, stane se jejich maso a mléko zřejmě normálním výrobkem nabízeným na trhu. Firma Infigen, která chová stohlavé stádo klonovaných krav, prezentovala již před rokem v americké Národní akademii věd studii, která konstatovala, že mléko klonovaných krav Holsteinova plemene je zcela stejné jako mléko kterýchkoli normálních krav. Ředitel firmy prý mléko klonovaných krav běžně pil ráno k snídani ještě dřív, než Federální správa pro léčiva a potraviny schválila prodej mléka v obchodech. I tento obávaný úřad rozhodl, že nebezpečnost těchto živočišných produktů je prakticky nulová.
Japonci už ochutnali
Japonsko je státem, kde hovězí patří k nejdražším masům. Vzhledem k rozloze, kterou mají jeho obyvatelé k dispozici, je pochopitelně i plocha pro stáda krav omezená. Zároveň v této zemi mají nejlepší výsledky na světě v klonování. Josef Fulka ml. z Výzkumného ústavu živočišné výroby a Centra pro tkáňovou terapii AV ČR, který se právě vrátil z pracovní cesty do Japonska, uvádí přesné počty: „Zatímco u ostatních zvířat je úspěšnost klonování jedno až dvě procenta, japonský druh skotu se daří klonovat s úspěšností dvaceti až třiceti procent.“ A jak je to se strachem lidí z jejich konzumace? Zvlášť když po náhlé smrti ovce Dolly tiskem proběhly zprávy o tom, že žádný narozený klon není normální? „Klony nejsou normální, to je pravda, ale se závadností masa to nemá nic společného,“ říká Josef Fulka. Maso je podle něj možné jíst bez rizik.
Ke stejnému závěru došla nedávno i studie japonských vědců. Podle německého časopisu Spiegel v dubnu předložili experti na objednávku ministerstva zdravotnictví v Tokiu výsledky výzkumu na myších, které krmili masem a mlékem klonovaných krav. Nezjistili žádné prokazatelné zdravotní následky.
Není pochyb, že v Japonsku bude počet klonovaných dobytčat narůstat a že jejich maso brzy bude běžně v prodeji. Ostatně maso z prvních 144 klonovaných krav už k řezníkovi putovalo před čtyřmi lety. Ani klony nežijí věčně - co tedy s nimi jiného než je nakonec sníst?
Aprotože jsou Japonci v klonování nejdál, po celé zemi dnes již čtyřicet různých institutů chová na 400 kusů klonovaného skotu.
Japonsko je také první zemí, která přitakala konzumaci masa z klonovaných tvorů ve velkém měřítku. A tokijská vláda doufá, že ještě v tomto roce oficiálně vyhlásí klonované hovězí za zcela nezávadné a že nic nebude bránit tomu, aby se proměnilo v bifteky.
Japonci si s biotechnologiemi nedělají těžkou hlavu jako Američané, natož jako Evropané (ti jsou zatím opatrní a příliš se jim nechce ani do konzumace geneticky upravené kukuřice nebo sóji). Proto se dá čekat, že nebudou mít problém ani s konzumací masa a mléka z klonů.
Jak přijme klonované hovězí Amerika a Evropa, se teprve uvidí. Nicméně za reálný se považuje odhad, že v USA se objeví mléko klonovaných „superdojnic“ na trhu do konce roku a v letech 2004-2005 bude k mání i klonované maso.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
