MF Dnes: Města budou brát teplo z nitra země
28.11.2007 | LIBEREC | MF Dnes | Adam Pluhař |
Čerpání tepla z nitra země a jeho přeměně na energii se blíží dvě města v kraji. Liberec i Nové Město pod Smrkem čekají na zahájení průzkumných vrtů a jejich výsledků.
Až pětikilometrový vrt do nitra Země může dodávat městu elektrickou energii i teplo.
Vysoké náklady na zbudování geotermální elektrárny se navíc mohou v případě Liberce vrátit do osmi let. Verneovská vize? Ne, reálný projekt, který dostává konkrétní obrysy.
Koncem příštího roku chce už Liberec jako první ze sedmi do projektu zapojených měst, začít s vrty. Je jedním z třiceti lokalit v České republice, které odborníci vytipovali jako vhodné k čerpání geotermální energie.
Výběr vhodných míst Liberec postupně zúžil na tři, konečné rozhodnutí učinil geologický odborník. „Jako nejlepší lokalitu určil areál bývalé čističky odpadních vod. Je to vpodstatě na druhém břehu Nisy v místech, kde je stávající čistička,“ uvedl Ivo Palouš, náměstek libereckého primátora.
Vhodný pozemek pro zahájení geotermálního vrtu vybíralo město podle několika hledisek. Elektrárna musí stát poblíž vodního zdroje, který bude vodu do celého systému neustále dopouštět. Zapotřebí je také blízký parovod, který umožní využívat odpadní teplo. „Na pozemku bychom neměnili územní plán. V opačném případě by to trvalo dlouho a nás by to pak zdrželo v žádosti o dotaci,“ nastínil Palouš.
Liberec nyní čeká na začátek geologického průzkumu. Město stojí v čele založeného Vědecko-výzkumného institutu, který má pomocí vrtů zjistit nejvhodnější lokality pro vrty. Jeho členy jsou například města Nová Paka, Úvaly nebo Opočno.
Partnerem je i NovéMěsto pod Smrkem. Tamní radnice vytipovala v katastru města tři vhodné lokality a čeká na dobrozdání geologa. „Jako nejvhodnější se nám jeví místo rekultivované skládky. Blízko je také výtopna bývalé Textilany a potok jako důležitý zdroj vody,“ vysvětlil Pavel Smutný, starosta Nového Města pod Smrkem.
Jak dodal, město bude znát nejvhodnější místo pro více než dvoukilometrový zkušební vrt během měsíce. Nové Město očekává, že vrt časem přinese příznivou zprávu i podle informace ze sousedního Polska. Tam už obdobný zkušební vrt předpoklady pro čerpání geotermální energie potvrdil.
Město zatím čeká, až ministerstvo školství vypíše výzvu na operační program, ze kterého by měly putovat peníze na výzkum. Počítá ale také s tím, že by se na případné stavbě elektrárny podílel také soukromý investor.
***
V Liberci využijí pro vrt žulové trhliny
Na vypsání programu čeká také Liberec. Zatímco zkušební vrt by přišel řádově na desítky milionů korun, vlastní elektrárna by měla stát ažmiliardu. O další peníze může město požádat až v momentě, kdy vyhodnotí zkušební vrt. „Čekáme, až ministerstvo školství vypíše první výzvu na operační program na vědu a výzkum. Z toho chceme žádat o dotaci. Z toho by se měly i platit průzkumné vrty,“ doplnil Palouš. Jak doplnil, když město uspěje, vrt by mohl začít závěrem příštího roku.
Také v Liberci geologové věří, že vrt bude úspěšný. „Liberec je na žulovém masivu, ve kterém jsou praskliny a právě jich se dá pro tento způsob výroby energie využít,“ uvedl již dříve Vlastimil Myslil z firmy Geomedia. Ta je garantem a odborným poradcem projektu. „Pokud se praskliny naplní vodou, stanou se jakýmsi velkým podzemním výměníkem,“ upozornil Myslil.
Podle něj nemusí být elektrárna ani nijak obrovská. Zabere plochu asi jednoho hektaru. „Jde o tři vrty ve vzdálenosti šest set metrů od sebe. Prostředním se tlačí dolů studená voda, krajními jde nahoru voda teplá. Zahřátá voda s párou s sebou přináší energii, která se mění na elektřinu. Studená se zase vrací do země,“ popsal geolog.
Vyrobenou elektrickou energii by město dodávalo do systému, ČEZ by mu za to platil. Jednou z podmínek dotace je také, aby se využilo i odpadní teplo. „Rádi bychom odpadní teplo využívali, přesnější vyjádření je ale ještě předčasné,“ uvedl liberecký náměstek primátora Palouš. Město předpokládá, že by se investice měla vrátit do osmi let. „Nechceme město zatěžovat finanční spoluúčastí, budeme proto hledat partnera, který s námi do toho půjde. Kolik z toho město bude mít, záleží na vzájemné dohodě,“ upozornil Palouš. Město už jednalo s potenciálními partnery. Zájem má například společnost EON, ta by také případně mohla stavbu elektrárny financovat bez toho, že by město dostalo dotaci. Partnera bude hledat i NovéMěsto pod Smrkem. Zatím jen ideou zůstává využití energie na chlazení sjezdovek chystaného sportovního areálu na Smrku nebo případná stavba akvacentra. „Na podobné úvahy je ještě brzy, nejdřív musí vhodnost lokality prokázat zkušební vrt,“ sdělil novoměstský starosta Smutný.
***
Geotermální elektrárna Vrtem hlubokým 5 km putuje studená voda do podzemí, tam se ohřeje a teplá opět proudí na povrch.
* Jak funguje geotermální elektrárna
Geotermální energie může sloužit k výrobě elektrického proudu.
Pára pohybuje turbínou generátoru. Vzniká v horkém podloží země, do kterého se pod tlakem pumpuje voda.
Teplo je při výrobě „odpadním“ produktem, dá se ale využít k vytápění.
Vrt za hodinu vydá 5 MW elektrické energie, 50 MW tepelné energie . Energie stačí zhruba pro 25 tisíc obyvatel.
Výkon elektráren může být od 100 kW do 100 MW. Zkušební vrt pro geotermální elektrárnu se už hloubí v Litoměřicích od listopadu 2006. Skončit by měl v hloubce 2500 metrů.
Tepla z vrtu v Litoměřicích by mohlo být tolik, že by nahradilo současnou centrální výtopnu a navíc by mělo být i levnější.
reklama
Vysoké náklady na zbudování geotermální elektrárny se navíc mohou v případě Liberce vrátit do osmi let. Verneovská vize? Ne, reálný projekt, který dostává konkrétní obrysy.
Koncem příštího roku chce už Liberec jako první ze sedmi do projektu zapojených měst, začít s vrty. Je jedním z třiceti lokalit v České republice, které odborníci vytipovali jako vhodné k čerpání geotermální energie.
Výběr vhodných míst Liberec postupně zúžil na tři, konečné rozhodnutí učinil geologický odborník. „Jako nejlepší lokalitu určil areál bývalé čističky odpadních vod. Je to vpodstatě na druhém břehu Nisy v místech, kde je stávající čistička,“ uvedl Ivo Palouš, náměstek libereckého primátora.
Vhodný pozemek pro zahájení geotermálního vrtu vybíralo město podle několika hledisek. Elektrárna musí stát poblíž vodního zdroje, který bude vodu do celého systému neustále dopouštět. Zapotřebí je také blízký parovod, který umožní využívat odpadní teplo. „Na pozemku bychom neměnili územní plán. V opačném případě by to trvalo dlouho a nás by to pak zdrželo v žádosti o dotaci,“ nastínil Palouš.
Liberec nyní čeká na začátek geologického průzkumu. Město stojí v čele založeného Vědecko-výzkumného institutu, který má pomocí vrtů zjistit nejvhodnější lokality pro vrty. Jeho členy jsou například města Nová Paka, Úvaly nebo Opočno.
Partnerem je i NovéMěsto pod Smrkem. Tamní radnice vytipovala v katastru města tři vhodné lokality a čeká na dobrozdání geologa. „Jako nejvhodnější se nám jeví místo rekultivované skládky. Blízko je také výtopna bývalé Textilany a potok jako důležitý zdroj vody,“ vysvětlil Pavel Smutný, starosta Nového Města pod Smrkem.
Jak dodal, město bude znát nejvhodnější místo pro více než dvoukilometrový zkušební vrt během měsíce. Nové Město očekává, že vrt časem přinese příznivou zprávu i podle informace ze sousedního Polska. Tam už obdobný zkušební vrt předpoklady pro čerpání geotermální energie potvrdil.
Město zatím čeká, až ministerstvo školství vypíše výzvu na operační program, ze kterého by měly putovat peníze na výzkum. Počítá ale také s tím, že by se na případné stavbě elektrárny podílel také soukromý investor.
***
V Liberci využijí pro vrt žulové trhliny
Na vypsání programu čeká také Liberec. Zatímco zkušební vrt by přišel řádově na desítky milionů korun, vlastní elektrárna by měla stát ažmiliardu. O další peníze může město požádat až v momentě, kdy vyhodnotí zkušební vrt. „Čekáme, až ministerstvo školství vypíše první výzvu na operační program na vědu a výzkum. Z toho chceme žádat o dotaci. Z toho by se měly i platit průzkumné vrty,“ doplnil Palouš. Jak doplnil, když město uspěje, vrt by mohl začít závěrem příštího roku.
Také v Liberci geologové věří, že vrt bude úspěšný. „Liberec je na žulovém masivu, ve kterém jsou praskliny a právě jich se dá pro tento způsob výroby energie využít,“ uvedl již dříve Vlastimil Myslil z firmy Geomedia. Ta je garantem a odborným poradcem projektu. „Pokud se praskliny naplní vodou, stanou se jakýmsi velkým podzemním výměníkem,“ upozornil Myslil.
Podle něj nemusí být elektrárna ani nijak obrovská. Zabere plochu asi jednoho hektaru. „Jde o tři vrty ve vzdálenosti šest set metrů od sebe. Prostředním se tlačí dolů studená voda, krajními jde nahoru voda teplá. Zahřátá voda s párou s sebou přináší energii, která se mění na elektřinu. Studená se zase vrací do země,“ popsal geolog.
Vyrobenou elektrickou energii by město dodávalo do systému, ČEZ by mu za to platil. Jednou z podmínek dotace je také, aby se využilo i odpadní teplo. „Rádi bychom odpadní teplo využívali, přesnější vyjádření je ale ještě předčasné,“ uvedl liberecký náměstek primátora Palouš. Město předpokládá, že by se investice měla vrátit do osmi let. „Nechceme město zatěžovat finanční spoluúčastí, budeme proto hledat partnera, který s námi do toho půjde. Kolik z toho město bude mít, záleží na vzájemné dohodě,“ upozornil Palouš. Město už jednalo s potenciálními partnery. Zájem má například společnost EON, ta by také případně mohla stavbu elektrárny financovat bez toho, že by město dostalo dotaci. Partnera bude hledat i NovéMěsto pod Smrkem. Zatím jen ideou zůstává využití energie na chlazení sjezdovek chystaného sportovního areálu na Smrku nebo případná stavba akvacentra. „Na podobné úvahy je ještě brzy, nejdřív musí vhodnost lokality prokázat zkušební vrt,“ sdělil novoměstský starosta Smutný.
***
Geotermální elektrárna Vrtem hlubokým 5 km putuje studená voda do podzemí, tam se ohřeje a teplá opět proudí na povrch.
* Jak funguje geotermální elektrárna
Geotermální energie může sloužit k výrobě elektrického proudu.
Pára pohybuje turbínou generátoru. Vzniká v horkém podloží země, do kterého se pod tlakem pumpuje voda.
Teplo je při výrobě „odpadním“ produktem, dá se ale využít k vytápění.
Vrt za hodinu vydá 5 MW elektrické energie, 50 MW tepelné energie . Energie stačí zhruba pro 25 tisíc obyvatel.
Výkon elektráren může být od 100 kW do 100 MW. Zkušební vrt pro geotermální elektrárnu se už hloubí v Litoměřicích od listopadu 2006. Skončit by měl v hloubce 2500 metrů.
Tepla z vrtu v Litoměřicích by mohlo být tolik, že by nahradilo současnou centrální výtopnu a navíc by mělo být i levnější.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
