Právo: Města polykají stále větší část populace

Světová populace se ve stále větší míře soustřeďuje do obřích aglomerací, což vlády jednotlivých zemí staví před nové, mnohdy vážné problémy spojené se správou, kulturou, hospodářstvím a životem obyvatel těchto urbanistických celků. Upozorňuje na to studie Střediska OSN pro lidská sídla, která byla včera oficiálně zveřejněná u příležitosti Světového urbanistického fóra v Barceloně. Dokument konstatuje, že v roce 2003 bylo na zeměkouli šestnáct měst s více než deseti milióny obyvateli a dalších 39 měst čítajících přes pět miliónů lidí. Týdně přibývá jeden milión obyvatel měst Městská populace bude v příštích letech rychle posilovat, a to tak, že v roce 2030 bude uvnitř urbanistických celků žít 60 procent lidstva, tedy téměř pět miliard lidí, oproti 2,86 miliardy v roce 2000. Drtivou většinu tohoto přírůstku přitom zaregistrují města v chudších a středně bohatých zemích. Uvedený vývoj podle zprávy naznačuje, že každý týden se počet obyvatel naší planety žijících ve městech zvyšuje o bezmála jeden milión, tedy přibližně o jednu Hanoj či jeden Pittsburgh. Generální tajemník OSN Kofi Annan v předmluvě k rozsáhlému dokumentu konstatuje, že pokrok v oblasti komunikačních technologií a zvýšený pohyb lidí přes národní hranice skýtá pro mnohé větší svobodu a nové příležitosti. Tento vývoj však na druhé straně přispívá k neutěšené situaci řady aglomerací. "Mnohá z nich čelí problémům jako prohlubující se chudoba, nerovnoprávné postavení a společenská polarizace, korupce na lokální úrovni, vysoká kriminalita, násilí a zhoršující se životní podmínky," varuje Annan. Autoři studie si dále všímají, že města na celém světě vyrábějí v průměru více než polovinu hrubého domácího produktu jednotlivých států. Existují ale značné rozdíly: například v zemích Latinské Ameriky je to třeba až 80 procent a nad průměrem je také Evropa. Tato disproporce mezi hospodářskou výkonností městských celků je přitom ignorována a přehlížena, což v sobě skrývá mnohá nebezpečí. Města jsou totiž nejen lokalitou, kde se vyrábí, ale i hlavním místem, kde se projevují dopady globalizace, kde se odehrávají společenské změny a kde se utvářejí očekávání lidí pro budoucnost. Investoři ignorují africké země Studie Střediska OSN dále poukazuje na nerovnosti při získávání přímých investic. Ty se soustřeďují z velké části do zhruba desítky zemí, mezi nimiž dokument jmenuje také Čínu, Brazílii, Mexiko, Indonésii a Thajsko. Na druhé straně jiné země, k nimž patří hlavně nejchudší africké státy, jsou od investic téměř zcela odříznuty. Zpráva si rovněž všímá faktu, že radnice často privatizují svá vodní hospodářství, kanalizace, odpadní hospodářství, úklidové a sociální služby, a zbavují se tím nástrojů, jimiž mohou ovlivňovat další vývoj svěřeného celku. Starostové a městské rady jsou pak nuceny jednat se soukromými společnostmi, jejichž povinností je nejen zajišťovat uvedené služby, ale také odvádět zisky do svých mateřských zemí. "Není žádným překvapením, že privatizované společnosti nechtějí v Latinské Americe investovat své zisky do zanedbaných slumových či squatterských čtvrtí. Raději je převedou držitelům akcií ve Španělsku nebo Francii," konstatuje studie.

---

reklama

---