Právo: Města sázejí na geotermální energii
27.6.2007 | LITOMĚŘICE | Právo | Karel Otcovský |
Pro zkušenosti v oblasti využití geotermální energie se do rakouského městečka Altheim vydali zástupci litoměřické radnice v čele s místostarostou Jaroslavem Tvrdíkem a lovosické se starostou Janem Kulhánkem.
Zatímco vedení Lovosic teprve připravuje energetickou koncepci, v Litoměřicích finišují práce na průzkumném geotermálním vrtu.
Zhruba pětitisícový Altheim patří mezi průkopníky v oblasti využívání geotermální energie. Energii z nitra Země zde totiž čerpá již od počátku osmdesátých let.
Lidé mají zájem
„V současné době je napojeno na místní geotermální elektrárnu o velikosti rodinného domku zhruba 40 procent domácností, dále banky a úřady,“ řekla Právu mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová.
Gerhard Pernecker z altheimské radnice hosty ze severu Čech informoval, že na začátku realizace projektu muselo vedení města občany k napojení na systém přemlouvat. Nyní by prý měly zájem další domácnosti. „Kapacita je již ale plná,“ tlumočila Perneckerova slova Břeňová. Vedení radnice podle ní neskrývá, že ekologický projekt byl finančně náročný a město se kvůli němu zadlužilo. Nyní ale každý rok přináší do městské pokladny nezanedbatelné zisky.
Altheimský projekt se však od litoměřického liší. Zatímco v Altheimu navrtali pramen vody s vyvěrající teplotou 140 stupňů Celsia, v Litoměřicích má být voda pod tlakem vháněna do zhruba pětikilometrové hloubky, kde se ohřeje a následně bude vytažena ven k dalšímu využití.
Pět kilometrů pod povrchem 90 stupňů
Zkušební vrt, který v areálu bývalých Jiříkových kasáren realizuje od listopadu loňského roku odborná firma, dosahuje v současné době 1950 z plánovaných 2500 metrů. Podle geologa Vlastimila Myslila zatím vše nasvědčuje tomu, že pět kilometrů pod povrchem země bude teplota kolem 90 stupňů Celsia.
Pokud se očekávání geologů skutečně potvrdí, začne další fáze projektu zaměřená na vlastní realizaci geotermální elektrárny a teplárny. Odborníci vyčíslili předpokládané náklady částkou 1,1 miliardy korun.
Litoměřice by do roku 2020 chtěly být energeticky soběstačným městem, které bude energii vyrábět především z obnovitelných zdrojů. To znamená, že by si veškerou energii i teplo, které spotřebují místní občané, vyrobilo samo a nezatěžovalo přitom životní prostředí.
reklama
Zhruba pětitisícový Altheim patří mezi průkopníky v oblasti využívání geotermální energie. Energii z nitra Země zde totiž čerpá již od počátku osmdesátých let.
Lidé mají zájem
„V současné době je napojeno na místní geotermální elektrárnu o velikosti rodinného domku zhruba 40 procent domácností, dále banky a úřady,“ řekla Právu mluvčí litoměřické radnice Eva Břeňová.
Gerhard Pernecker z altheimské radnice hosty ze severu Čech informoval, že na začátku realizace projektu muselo vedení města občany k napojení na systém přemlouvat. Nyní by prý měly zájem další domácnosti. „Kapacita je již ale plná,“ tlumočila Perneckerova slova Břeňová. Vedení radnice podle ní neskrývá, že ekologický projekt byl finančně náročný a město se kvůli němu zadlužilo. Nyní ale každý rok přináší do městské pokladny nezanedbatelné zisky.
Altheimský projekt se však od litoměřického liší. Zatímco v Altheimu navrtali pramen vody s vyvěrající teplotou 140 stupňů Celsia, v Litoměřicích má být voda pod tlakem vháněna do zhruba pětikilometrové hloubky, kde se ohřeje a následně bude vytažena ven k dalšímu využití.
Pět kilometrů pod povrchem 90 stupňů
Zkušební vrt, který v areálu bývalých Jiříkových kasáren realizuje od listopadu loňského roku odborná firma, dosahuje v současné době 1950 z plánovaných 2500 metrů. Podle geologa Vlastimila Myslila zatím vše nasvědčuje tomu, že pět kilometrů pod povrchem země bude teplota kolem 90 stupňů Celsia.
Pokud se očekávání geologů skutečně potvrdí, začne další fáze projektu zaměřená na vlastní realizaci geotermální elektrárny a teplárny. Odborníci vyčíslili předpokládané náklady částkou 1,1 miliardy korun.
Litoměřice by do roku 2020 chtěly být energeticky soběstačným městem, které bude energii vyrábět především z obnovitelných zdrojů. To znamená, že by si veškerou energii i teplo, které spotřebují místní občané, vyrobilo samo a nezatěžovalo přitom životní prostředí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
