MF Dnes: Mezisklad v Temelíně dostal doporučení
17.6.2005 | TEMELÍN (okres České Budějovice) | MF Dnes | Antonín Pelíšek |
Ministerstvo životního prostředí doporučilo posudek na stavbu skladu vyhořelého paliva v areálu jaderné elektrárny Temelín, který hodnotí jeho vliv na přírodu a okolní život.
Sklad vyhořelého paliva v Temelíně je zase o krok blíž k povolení. Jihočeský krajský úřad dostal v těchto dnech od ministerstva životního prostředí souhlas s posudkem na jeho stavbu. Měsíc se k němu může vyjadřovat veřejnost.
Obsáhlá expertiza, kterou vypracovala na zakázku ministerstva Věra Křížová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jihočeskou veřejnost ohromila. Jsou v ní dokonce informace, že lidé kolem Temelína si na jadernou elektrárnu zvykli, nevadí hospodaření ani krajině a že pravidelné malé ozařování lidem zdravotně prospívá. Jsou více odolní vůči nemocem a méně náchylní k nádorovému onemocnění.
Jihočeští onkologové tvrdí opak
Úvahami o prospěšnosti malého záření se zabýval Americký úřad pro ochranu životního prostředí v 80. letech minulého století. Onkologové to považují za nesmysl.
„Něco takového bych si netroufla tvrdit. Zodpovědně říkám, že žádné záření ani malé lidskému zdraví neprospívá,“ uvedla lékařka z oddělení onkologie českobudějovické nemocnice Hana Šiffnerová. Poznamenala, že vliv Temelína vzhledem k relativně krátké době jeho provozu nemůže hodnotit.
Posudek mimo jiné tvrdí, že jaderná elektrárna nepoškozuje obyvatele kolem Temelína ekonomicky ani psychicky a jejich zdraví je stejné jako v jiných oblastech země. Výjimky má na svědomí špatná životospráva lidí, případně jejich kouření a alkoholismus.
Jihočeský krajský radní Jiří Netík, který má na starost zemědělství a životní prostředí, uvedl, že se kraj bude k posudku určitě vyjadřovat. „Každé jaderné zařízení přináší v oblasti určité omezení a je zásahem do životního prostředí a do zemědělství. Zemědělcům kolem Temelína například přinesla elektrárna komplikace v dopravě. Nechceme její další rozšiřování,“ uvedl Netík.
Autorka posudku Věra Křížová tvrdí, že sklad vyhořelého paliva je státní zakázka. Posudek sestavila z dokumentů dalších odborníků.
Autorka studie Věra Křížová říká: „Informace o vlivu záření na zdraví obyvatel vycházejí z údajů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Já sama si ani nemůžu ze zákona dělat vlastní průzkumy a statistiky.“ Poznamenala ale, že například léčivost záření dokládají lázně v Jáchymově.
„V okolí Temelína je radioaktivní záření zanedbatelné a mnohem nižší než například na Vysočině, kde jsou naleziště rudy,“ připomněla Křížová.
Lidé vidí skutečnost jinak
Obyvatelé obcí kolem Temelína přitom usilují o referendum ke stavbě skladu a poukazují na to, že celá oblast je ekonomicky zanedbaná. Z Temelína pracují v elektrárně jen dva lidé. „Chceme se ke stavbě skladu vyjádřit i kvůli svým dětem a ukázat jim, že jsme nerezignovali,“ uvedl zemědělec od Temelína Karel Fikota. Posudek mimo jiné zdůrazňuje, že temelínská lokalita je pro sklad výhodná. „Posudek je napsaný tendenčně pro ČEZ. Doufáme, že ho ministerstvo životního prostředí nakonec nepřijme,“ poznamenala Dana Kuchtová z Jihočeských matek.
Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí včera uvedla, že vyjádření ministerstva k posudku je pouze doporučující. „Není to závazné stanovisko. Konečné slovo k řízení o vlivu na životní prostředí bude mít Jihočeský krajský úřad,“ poznamenala Jarmila Krebsová.
„Do posudku může u nás každý nahlédnout a zaslat k němu písemné vyjádření do třiceti dnů,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Karel Černý.
Sklad vyhořelého paliva v Temelíně má mít kapacitu 1370 tun uranu, což odpovídá dnešnímu odpadu z elektrárny za třicet let provozu. Stavba má stát v jihozápadní části jejího areálu do roku 2013.
reklama
Obsáhlá expertiza, kterou vypracovala na zakázku ministerstva Věra Křížová z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jihočeskou veřejnost ohromila. Jsou v ní dokonce informace, že lidé kolem Temelína si na jadernou elektrárnu zvykli, nevadí hospodaření ani krajině a že pravidelné malé ozařování lidem zdravotně prospívá. Jsou více odolní vůči nemocem a méně náchylní k nádorovému onemocnění.
Jihočeští onkologové tvrdí opak
Úvahami o prospěšnosti malého záření se zabýval Americký úřad pro ochranu životního prostředí v 80. letech minulého století. Onkologové to považují za nesmysl.
„Něco takového bych si netroufla tvrdit. Zodpovědně říkám, že žádné záření ani malé lidskému zdraví neprospívá,“ uvedla lékařka z oddělení onkologie českobudějovické nemocnice Hana Šiffnerová. Poznamenala, že vliv Temelína vzhledem k relativně krátké době jeho provozu nemůže hodnotit.
Posudek mimo jiné tvrdí, že jaderná elektrárna nepoškozuje obyvatele kolem Temelína ekonomicky ani psychicky a jejich zdraví je stejné jako v jiných oblastech země. Výjimky má na svědomí špatná životospráva lidí, případně jejich kouření a alkoholismus.
Jihočeský krajský radní Jiří Netík, který má na starost zemědělství a životní prostředí, uvedl, že se kraj bude k posudku určitě vyjadřovat. „Každé jaderné zařízení přináší v oblasti určité omezení a je zásahem do životního prostředí a do zemědělství. Zemědělcům kolem Temelína například přinesla elektrárna komplikace v dopravě. Nechceme její další rozšiřování,“ uvedl Netík.
Autorka posudku Věra Křížová tvrdí, že sklad vyhořelého paliva je státní zakázka. Posudek sestavila z dokumentů dalších odborníků.
Autorka studie Věra Křížová říká: „Informace o vlivu záření na zdraví obyvatel vycházejí z údajů Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Já sama si ani nemůžu ze zákona dělat vlastní průzkumy a statistiky.“ Poznamenala ale, že například léčivost záření dokládají lázně v Jáchymově.
„V okolí Temelína je radioaktivní záření zanedbatelné a mnohem nižší než například na Vysočině, kde jsou naleziště rudy,“ připomněla Křížová.
Lidé vidí skutečnost jinak
Obyvatelé obcí kolem Temelína přitom usilují o referendum ke stavbě skladu a poukazují na to, že celá oblast je ekonomicky zanedbaná. Z Temelína pracují v elektrárně jen dva lidé. „Chceme se ke stavbě skladu vyjádřit i kvůli svým dětem a ukázat jim, že jsme nerezignovali,“ uvedl zemědělec od Temelína Karel Fikota. Posudek mimo jiné zdůrazňuje, že temelínská lokalita je pro sklad výhodná. „Posudek je napsaný tendenčně pro ČEZ. Doufáme, že ho ministerstvo životního prostředí nakonec nepřijme,“ poznamenala Dana Kuchtová z Jihočeských matek.
Jarmila Krebsová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí včera uvedla, že vyjádření ministerstva k posudku je pouze doporučující. „Není to závazné stanovisko. Konečné slovo k řízení o vlivu na životní prostředí bude mít Jihočeský krajský úřad,“ poznamenala Jarmila Krebsová.
„Do posudku může u nás každý nahlédnout a zaslat k němu písemné vyjádření do třiceti dnů,“ uvedl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Karel Černý.
Sklad vyhořelého paliva v Temelíně má mít kapacitu 1370 tun uranu, což odpovídá dnešnímu odpadu z elektrárny za třicet let provozu. Stavba má stát v jihozápadní části jejího areálu do roku 2013.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
