Právo: Mihule a rybka ohrožují přehradu Heřminovy
5.8.2005 | BRUNTÁL | Právo | Josef Gabzdyl |
Ochránci přírody poslali stížnost Evropské komisi kvůli perspektivě vzácných živočichů.
Chránění drobní vodní živočichové mihule potoční a vranka obecná mohou zhatit plány na výstavbu protipovodňové přehrady v Nových Heřminovech na Bruntálsku. Český svaz ochránců přírody poslal kvůli vyškrtnutí horního toku řeky Opavy z připravovaného seznamu chráněných oblastí Natura 2000 stížnost Evropské komisi, mezinárodní ochrana by totiž podle ekologů stavbu přehrady zcela znemožnila. Pokud se nestane náprava a horní tok se do seznamu opět nevrátí, neváhají stát žalovat.
Mihule by přehradu zřejmě nepřežila
Dlouholeté plány na přehradu ožily po povodních v roce 1997, kdy voda zle poničila i Krnov. Stavba vodního díla by však také znamenala nucené vystěhování zhruba 260 obyvatel Nových Heřminov. Kromě občanů obce se zvedli na odpor i ekologové, kteří říkají, že Krnov mohou ochránit i suché poldry a další protipovodňová opatření. „Řeči o přehradě považujeme za bezpředmětné, protože na horním toku Opavy žije v hojném počtu mihule potoční a rybka vranka obecná, což patří v evropském měřítku mezi unikáty. Přes přehradu nebudou moci živočichové migrovat a třeba pro mihuli to bude znamenat zánik,“ prohlásil Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica patřícího pod Český svaz ochránců přírody. Území bylo původně zařazeno mezi navržené oblasti mezinárodní ochrany přírody Natura 2000, jenže vláda ho vyškrtla.
Starosta Nových Heřminov Antonín Maňák (nez.) považuje přítomnost chráněných živočichů za další argument proti přehradě. „Naše trápení pokračuje, rozhodnutí, jestli přehrada ano či ne, je stále v nedohlednu.“ Místostarosta Krnova Jaroslav Vrzal (ČSSD) chápe nutnost ochrany ohrožených živočichů, dokonce město spolupracovalo s odborníky při mapování jejich výskytu. „V některých lokalitách horního toku Opavy je jich poměrně dost a jejich hodnota se při srovnání s následky povodní možná jeví trochu jinak. Možná by stálo za úvahu se domluvit na nějakém přemístění těchto živočichů, aby zůstaly mihule s vrankou a zároveň mohla vzniknout přehrada,“ uvedl Vrzal. „To by byla typicky česká švejkovina, navíc myslím jen stěží proveditelná,“ oponoval Vlašín a místostarosta zase argumentoval: „Až zase povodeň spláchne kus města, tak kdo to bude zdůvodňovat?“
Lidé už jsou z čekání nervózní
Navíc Unie pro řeku Moravu zpracovala studii, která údajně dokazuje účinnost protipovodňových opatření i bez stavby přehrady. „Jsem pro diskusi a chápu situaci heřminovských občanů. Studii jsem si prostudoval a se závěry nesouhlasím. To, co může být proveditelné v Olomouci, nepůjde u nás,“ vysvětlil Vrzal. Také Krnované jsou z čekání na rozhodnutí netrpěliví. „Už jsme informovali nového ministra zemědělství. Vždyť už předloni se krajští zastupitelé přiklonili k přehradě. Lidi jsou nervózní, podnikatelé protestují.“ Jak dodal, rozšíření koryta řeky v Opavě podle projektu Unie pro Moravu by znamenalo zbourání mnoha desítek domů. Ministr zemědělství Petr Zgarba pro ČTK řekl, že se stále zpracovávají hodnoticí studie, a pokud se přehrada bude stavět, šlo by o dlouhodobou investici.
reklama
Mihule by přehradu zřejmě nepřežila
Dlouholeté plány na přehradu ožily po povodních v roce 1997, kdy voda zle poničila i Krnov. Stavba vodního díla by však také znamenala nucené vystěhování zhruba 260 obyvatel Nových Heřminov. Kromě občanů obce se zvedli na odpor i ekologové, kteří říkají, že Krnov mohou ochránit i suché poldry a další protipovodňová opatření. „Řeči o přehradě považujeme za bezpředmětné, protože na horním toku Opavy žije v hojném počtu mihule potoční a rybka vranka obecná, což patří v evropském měřítku mezi unikáty. Přes přehradu nebudou moci živočichové migrovat a třeba pro mihuli to bude znamenat zánik,“ prohlásil Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica patřícího pod Český svaz ochránců přírody. Území bylo původně zařazeno mezi navržené oblasti mezinárodní ochrany přírody Natura 2000, jenže vláda ho vyškrtla.
Starosta Nových Heřminov Antonín Maňák (nez.) považuje přítomnost chráněných živočichů za další argument proti přehradě. „Naše trápení pokračuje, rozhodnutí, jestli přehrada ano či ne, je stále v nedohlednu.“ Místostarosta Krnova Jaroslav Vrzal (ČSSD) chápe nutnost ochrany ohrožených živočichů, dokonce město spolupracovalo s odborníky při mapování jejich výskytu. „V některých lokalitách horního toku Opavy je jich poměrně dost a jejich hodnota se při srovnání s následky povodní možná jeví trochu jinak. Možná by stálo za úvahu se domluvit na nějakém přemístění těchto živočichů, aby zůstaly mihule s vrankou a zároveň mohla vzniknout přehrada,“ uvedl Vrzal. „To by byla typicky česká švejkovina, navíc myslím jen stěží proveditelná,“ oponoval Vlašín a místostarosta zase argumentoval: „Až zase povodeň spláchne kus města, tak kdo to bude zdůvodňovat?“
Lidé už jsou z čekání nervózní
Navíc Unie pro řeku Moravu zpracovala studii, která údajně dokazuje účinnost protipovodňových opatření i bez stavby přehrady. „Jsem pro diskusi a chápu situaci heřminovských občanů. Studii jsem si prostudoval a se závěry nesouhlasím. To, co může být proveditelné v Olomouci, nepůjde u nás,“ vysvětlil Vrzal. Také Krnované jsou z čekání na rozhodnutí netrpěliví. „Už jsme informovali nového ministra zemědělství. Vždyť už předloni se krajští zastupitelé přiklonili k přehradě. Lidi jsou nervózní, podnikatelé protestují.“ Jak dodal, rozšíření koryta řeky v Opavě podle projektu Unie pro Moravu by znamenalo zbourání mnoha desítek domů. Ministr zemědělství Petr Zgarba pro ČTK řekl, že se stále zpracovávají hodnoticí studie, a pokud se přehrada bude stavět, šlo by o dlouhodobou investici.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
