Ižurnál: Ministerstvo odmítá zaplatit třicet milionů za Labskou boudu
24.9.2010 | PRAHA | Ižurnál | Lucie Husárová, Eva Presová |
Ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat o odkoupení Labské boudy v Krkonoších. O tom, zda resort uvolní peníze na nákup a následnou likvidaci stavby, která se do prostředí první zóny Národního parku vůbec nehodí, však zdaleka není rozhodnuto. Majitel devítipatrového hotelu u pramene Labe trvá na tom, že chce za objekt 30 milionů korun. To je podle ministerstva příliš.
V posledních třech letech rychle se střídající ministři životního prostředí vysílali na Labskou boudu jednu delegaci za druhou, ale o osudu problematické stavby pořád není rozhodnuto. Majitel Martin Pumr má za sebou po včerejšku další z řady jednání. Zatím znovu neúspěšné.
„Vidím, že ze strany ministerstva zájem o odkup určitě je. Především jde o cenu, na které si v této chvíli trváme a uvidíme, jak budou probíhat další jednání,“ řekl majitel hotelu vzápětí po schůzce.
Problém ale je, že hotel leží v první zóně, což je z hlediska podnikání velká komplikace a už dávno není v nejlepší kondici. Navíc, kromě snížení ceny má náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař i další podmínky.
„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a zjistit, jakým způsobem a za jakých skutečných nákladů by případný výkup a demolice tohoto objektu mohla proběhnout, nakolik je to v současné době reálné a jak k tomu přistoupit,“ uvedl Tomáš Tesař.
Peníze z evropských fondů
Ministerstvo chce na případné odkoupení a zbourání Labské boudy využít peníze z evropských fondů. Vlastní peníze na tuto akci v seškrtaném rozpočtu resortu nenajde.
O likvidaci Labské boudy usiluje i Správa krkonošského národního parku a souhlasí s ní také historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do prostředí Krkonoš se navíc nehodí.
„Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu Země, a kdyby se krajinný ráz obnovil a vypadalo to tam jako předtím. Pro mě je to příklad takové typické zpupné bolševické architektury, která se vůbec neohlíží na své okolí a tvrdě vstupuje do nějakého prostředí velmi nešťastným způsobem,“ domnívá se Zdeněk Lukeš.
O budoucnosti krkonošské stavby architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 by měl ministr životního prostředí rozhodnout do dvou měsíců.
reklama
„Vidím, že ze strany ministerstva zájem o odkup určitě je. Především jde o cenu, na které si v této chvíli trváme a uvidíme, jak budou probíhat další jednání,“ řekl majitel hotelu vzápětí po schůzce.
Problém ale je, že hotel leží v první zóně, což je z hlediska podnikání velká komplikace a už dávno není v nejlepší kondici. Navíc, kromě snížení ceny má náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař i další podmínky.
„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a zjistit, jakým způsobem a za jakých skutečných nákladů by případný výkup a demolice tohoto objektu mohla proběhnout, nakolik je to v současné době reálné a jak k tomu přistoupit,“ uvedl Tomáš Tesař.
Peníze z evropských fondů
Ministerstvo chce na případné odkoupení a zbourání Labské boudy využít peníze z evropských fondů. Vlastní peníze na tuto akci v seškrtaném rozpočtu resortu nenajde.
O likvidaci Labské boudy usiluje i Správa krkonošského národního parku a souhlasí s ní také historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do prostředí Krkonoš se navíc nehodí.
„Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu Země, a kdyby se krajinný ráz obnovil a vypadalo to tam jako předtím. Pro mě je to příklad takové typické zpupné bolševické architektury, která se vůbec neohlíží na své okolí a tvrdě vstupuje do nějakého prostředí velmi nešťastným způsobem,“ domnívá se Zdeněk Lukeš.
O budoucnosti krkonošské stavby architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 by měl ministr životního prostředí rozhodnout do dvou měsíců.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
