https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/co-pisi-jini/ministerstvo-odmita-zaplatit-tricet-milionu-za-labskou-boudu?ids%5Bx908e42f6292fcc5f996449c236e28e17%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ižurnál: Ministerstvo odmítá zaplatit třicet milionů za Labskou boudu

24.9.2010 | PRAHA | Ižurnál | Lucie Husárová, Eva Presová |
Ministerstvo životního prostředí začalo vyjednávat o odkoupení Labské boudy v Krkonoších. O tom, zda resort uvolní peníze na nákup a následnou likvidaci stavby, která se do prostředí první zóny Národního parku vůbec nehodí, však zdaleka není rozhodnuto. Majitel devítipatrového hotelu u pramene Labe trvá na tom, že chce za objekt 30 milionů korun. To je podle ministerstva příliš.
 
V posledních třech letech rychle se střídající ministři životního prostředí vysílali na Labskou boudu jednu delegaci za druhou, ale o osudu problematické stavby pořád není rozhodnuto. Majitel Martin Pumr má za sebou po včerejšku další z řady jednání. Zatím znovu neúspěšné.

„Vidím, že ze strany ministerstva zájem o odkup určitě je. Především jde o cenu, na které si v této chvíli trváme a uvidíme, jak budou probíhat další jednání,“ řekl majitel hotelu vzápětí po schůzce.

Problém ale je, že hotel leží v první zóně, což je z hlediska podnikání velká komplikace a už dávno není v nejlepší kondici. Navíc, kromě snížení ceny má náměstek ministra životního prostředí Tomáš Tesař i další podmínky.

„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a zjistit, jakým způsobem a za jakých skutečných nákladů by případný výkup a demolice tohoto objektu mohla proběhnout, nakolik je to v současné době reálné a jak k tomu přistoupit,“ uvedl Tomáš Tesař.

Peníze z evropských fondů

Ministerstvo chce na případné odkoupení a zbourání Labské boudy využít peníze z evropských fondů. Vlastní peníze na tuto akci v seškrtaném rozpočtu resortu nenajde.

O likvidaci Labské boudy usiluje i Správa krkonošského národního parku a souhlasí s ní také historik architektury Zdeněk Lukeš. Stavba podle něj nemá žádnou uměleckou hodnotu a do prostředí Krkonoš se navíc nehodí.

„Vůbec by mě nemrzelo, kdyby zmizela z povrchu Země, a kdyby se krajinný ráz obnovil a vypadalo to tam jako předtím. Pro mě je to příklad takové typické zpupné bolševické architektury, která se vůbec neohlíží na své okolí a tvrdě vstupuje do nějakého prostředí velmi nešťastným způsobem,“ domnívá se Zdeněk Lukeš.

O budoucnosti krkonošské stavby architekta Zdeňka Říháka z roku 1975 by měl ministr životního prostředí rozhodnout do dvou měsíců.
reklama

 
Lucie Husárová, Eva Presová

| Ižurnál

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Co jí nechat jako - 26. 9. 2010 - pj

památku nevhodné architektury do hor s viditelnou pamětní tabulí autora projektu a hlavně těch co jí odsouhlasili. Za 900 let vítr, déšt a mráz udělají své. Protože 30 miliónů odkoupení a tipl bych, že to samé bude na zbourání, protože těžká technika tam nebude moci pracovat, vše se tedy bude bourat ručně, do údolí svážet balóny či speciálními lanovkami (případně na stavebních kolečkách nebo na koních elektronákladní auta ještě nejsou) aby vše bylo dle pravidel NP.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist