Integrace: Ministři dopravy budou jednat o způsobu zpoplatnění těžkých nákladních vozidel
8.3.2004 | PRAHA | Integrace | Jan Bezděkovský |
V úterý 9. března se ministři dopravy Pětadvacítky sejdou ke svému prvnímu zasedání během irského předsednictví. Na programu je hned několik důležitých bodů: Evropská komise představí třetí balíček opatření k revitalizaci železniční dopravy, ministři rozhodnou o dalším postupu při sjednávání letecké dohody typu „open sky“ mezi Unií a USA a přijmou závěry Rady k dalšímu vývoji programu Galileo. Hlavním bodem ale bude projednání návrhu novely směrnice o zpoplatnění těžkých nákladních vozidel, směrnice zvaná Eurovignette.
Souvislosti
V Bílé knize „Evropská dopravní politika pro rok 2010“ z roku 2001 se Komise mimo jiné zavázala k tomu, že je nutné „nahradit současný systém dopravních daní a poplatků takovými nástroji, které by efektivněji začlenily náklady spojené s výstavbou a údržbou dané infrastruktury a externí náklady“. Novelu Eurovignety, kterou EK předložila v červenci loňského roku, je možné považovat za určité naplnění tohoto závazku.
Mezi hlavní změny, které tato novela přináší, patří především rozšíření působnosti směrnice na vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny (nyní bylo možné na základě této směrnice zpoplatnit pouze vozidla nad 12 tun). Mýto či uživatelské poplatky by přitom členské státy mohly napříště uvalit nikoliv pouze na dálnicích či silnicích dálničního typu, jako tomu bylo doposud, ale na všech trasách transevropské silniční sítě a podle svého uvážení též na jakýchkoliv jiných silnicích.
Významným posunem oproti původnímu znění směrnice je pak i návrh obsahující základní principy metodiky výpočtu mýta, který členským státům umožňuje diferencovat výši mýta například s ohledem na denní dobu, určitý typ dne či sezóny (o víkendu či během prázdnin). Návrh novely Eurovignety dává členským státům též možnost uvalit k vypočtenému mýtu ještě určitou přirážku v případech, kdy silnice prochází horskou oblastí či městskou aglomerací.
Právě výše této přirážky je jedním ze sporných bodů návrhu. Zatímco především státy na periferii Unie (Řecko, Španělsko, Portugalsko) jsou pro to, aby přirážka byla pokud možno co nejnižší, státy jako Rakousko či Německo, které nejvíce trpí každoročním nárůstem tranzitní dopravy, by uvítaly pravý opak. I po několikaměsíčním projednávání novely v pracovních orgánech Rady tak na stole zůstává řada dosud nevyřešených bodů. Přijetí kompromisního návrhu Eurovignety již na nadcházejícím zasedání ministrů je proto značně nejisté.
Další kroky
Irské předsednictví usiluje o to, aby novela Eurovignety byla schválena do konce volebního období současného Evropského parlamentu. Existuje totiž obava, že pokud by směrnice nebyla přijata do doby přistoupení deseti zemí k EU k 1. květnu 2004, mohlo by se rozhodnutí o rámcových podmínkách pro výběr mýtného v EU až o léta odsunout. Někteří poslanci EP však již nyní vyjadřují své pochybnosti, zda je přijatý časový harmonogram reálný. I v případě, že by daný návrh prošel v Radě, není totiž vůbec jisté, zda se podaří hned v prvním čtení dosáhnout dohody mezi Radou a EP. Pokud se tak nestane, bude záměr irského Předsednictví v ohrožení.
reklama
V Bílé knize „Evropská dopravní politika pro rok 2010“ z roku 2001 se Komise mimo jiné zavázala k tomu, že je nutné „nahradit současný systém dopravních daní a poplatků takovými nástroji, které by efektivněji začlenily náklady spojené s výstavbou a údržbou dané infrastruktury a externí náklady“. Novelu Eurovignety, kterou EK předložila v červenci loňského roku, je možné považovat za určité naplnění tohoto závazku.
Mezi hlavní změny, které tato novela přináší, patří především rozšíření působnosti směrnice na vozidla s celkovou hmotností nad 3,5 tuny (nyní bylo možné na základě této směrnice zpoplatnit pouze vozidla nad 12 tun). Mýto či uživatelské poplatky by přitom členské státy mohly napříště uvalit nikoliv pouze na dálnicích či silnicích dálničního typu, jako tomu bylo doposud, ale na všech trasách transevropské silniční sítě a podle svého uvážení též na jakýchkoliv jiných silnicích.
Významným posunem oproti původnímu znění směrnice je pak i návrh obsahující základní principy metodiky výpočtu mýta, který členským státům umožňuje diferencovat výši mýta například s ohledem na denní dobu, určitý typ dne či sezóny (o víkendu či během prázdnin). Návrh novely Eurovignety dává členským státům též možnost uvalit k vypočtenému mýtu ještě určitou přirážku v případech, kdy silnice prochází horskou oblastí či městskou aglomerací.
Právě výše této přirážky je jedním ze sporných bodů návrhu. Zatímco především státy na periferii Unie (Řecko, Španělsko, Portugalsko) jsou pro to, aby přirážka byla pokud možno co nejnižší, státy jako Rakousko či Německo, které nejvíce trpí každoročním nárůstem tranzitní dopravy, by uvítaly pravý opak. I po několikaměsíčním projednávání novely v pracovních orgánech Rady tak na stole zůstává řada dosud nevyřešených bodů. Přijetí kompromisního návrhu Eurovignety již na nadcházejícím zasedání ministrů je proto značně nejisté.
Další kroky
Irské předsednictví usiluje o to, aby novela Eurovignety byla schválena do konce volebního období současného Evropského parlamentu. Existuje totiž obava, že pokud by směrnice nebyla přijata do doby přistoupení deseti zemí k EU k 1. květnu 2004, mohlo by se rozhodnutí o rámcových podmínkách pro výběr mýtného v EU až o léta odsunout. Někteří poslanci EP však již nyní vyjadřují své pochybnosti, zda je přijatý časový harmonogram reálný. I v případě, že by daný návrh prošel v Radě, není totiž vůbec jisté, zda se podaří hned v prvním čtení dosáhnout dohody mezi Radou a EP. Pokud se tak nestane, bude záměr irského Předsednictví v ohrožení.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
