Právo: Místo plynu zahřeje třeba šťovík

Jistotu v prioritě dnes nemají ani zdroje energie. Stačí se vrátit několik let dozadu, kdy uhlí a dřevo vystřídala s velkou slávou levná nafta, po ní vystoupilo na trůn vytápění elektřinou a hned v jeho stínu se vyšplhal na pomyslnou první příčku plyn. Než se však spotřebitel stačil skutečně ohřát a zaplatit nový kotel, přichází ministerstvo životního prostředí s další výraznou změnou - s obnovitelnými zdroji energie. "Při plynofikování vesnic nebral nikdo ohled na to, jak může venkov tímto zásahem poškodit," prohlásil Jiří Jiránek z ministerstva životního prostředí. "Došlo sice k podstatnému zlepšení ovzduší v těchto lokalitách, na druhé straně však obcím zbytečně unikají nemalé finanční zdroje, které by byly schopny zajistit z místních zdrojů," dodal Jiránek. Podle jeho slov vydá obec o 300 domcích za vytápění a ohřev teplé vody při využití zemního plynu a elektřiny nejméně sedm miliónů korun. Přitom takřka v každé obci leží ladem desítky hektarů neobdělané či jinak nepoužitelné půdy, které by mohly posloužit k výrobě biomasy pro výrobu energie. Při dodržení určitých zásad by prý nemělo být problémem vyrobit energii z obnovitelných zdrojů výrazně levněji než z odebíraného plynu. Výhoda by měla být podle Jiránka iv tom, že odběratelé by se stali méně závislými na neustálých změnách dodavatelských cen plynu a elektrické energie i na riziku spojeném s možností přerušení dodávek plynu do naší sítě z důvodu neklidné politické situace ve světě. "Obnovitelné zdroje pro nás představují solární energii zakonzervovanou v biomase. Jsme schopni získat bez problémů na pět miliónů tun biomasy, která je schopná nahradit například osm miliónů tun hnědého uhlí," vypočítává možnosti spojené s touto změnou. Každý si jistě položí otázku, co se za zdroje biomasy považuje. "Záleží samozřejmě na přírodních podmínkách, ve kterých budou plodiny pěstovány. Výborné je prý energetické žito, pelyněk v kombinaci s komonicí bílou, rychle rostoucí dřeviny (topoly a vrby), nevylučuje se ani šťovík. Těch plodin je však samozřejmě mnohem více." Teplárny si spalování sušené biomasy údajně pochvalují, dobře za ni i dodavatelům platí. Je tedy docela dobře možné, že ze zemědělců se stanou postupně předvýrobci energie. Stejně tak se počítá i s tím, že na okrajích obcí se začnou objevovat v brzké době malé teplárny, které změní obce na soběstačné v zabezpečení energií a teplem. A sami odběratelé budou mít o jeden námět k přemýšlení více - co přijde na řadu příště.

---

reklama

---