MF Dnes: Mobil má vliv na mozek. Vědci zkoumají jaký
14.1.2005 | PRAHA | MF Dnes
Třicet let trvalo lékařům, než konstatovali, že cigarety ničí zdraví. Nejméně stejně tak dlouho nejspíš potrvá, než dokážou s jistotou říct: mobilní telefony neškodí. Nebo taky naopak.
Zatím poslední výzkum britského Úřadu pro ochranu zdraví, který MF DNES zveřejnila ve svém včerejším vydání, došel k závěru, že elektromagnetické pole mobilních telefonů poškozuje lidskou DNA.
Také v České republice právě probíhá výzkum, který zjišťuje, jak lidský mozek reaguje na „záření“ mobilních telefonů. Lékaři z Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni zkoumají vliv na učení a paměť. Po dvou letech pokusů na myších mají zatím jen předběžné závěry a z těch vyplývá, že vliv na mozek existuje.
„Což ještě neznamená, že mobily jednoznačně škodí,“ říká vedoucí pracoviště František Vožeh. „Určité změny se prokázaly, ale nedá se ještě říct, zda jsou negativní. Záření také jinak působí na mláďata myší, jiný vliv mají na dospělé.“ Jinými slovy - na vyvíjející se mozek mobilní telefony mají větší vliv.
Podobný výzkum dělali i vědci pražské Neurologické kliniky Univerzity Karlovy. „Ukázalo se, že lidé, kteří telefonují, mají rychlejší reakce,“ říká Robert Jech, který se na pokusech podílel. „Zdá se to jako pozitivní, ale jestli to tak je, ukáže až čas.“
Odborníci z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření tvrdí, že se zatím neprokázaly žádné škodlivé účinky. „Jediné, co je prokázané, je tepelný účinek,“ říká Pavel Šístek. Laicky řečeno - když člověk dlouho mluví do sluchátka z místa, kde je špatný signál a telefon musí vydat hodně energie na spojení s vysílačem, ohřeje se mu ucho.
„ Teplota tkáně stoupne, ale tak neznatelně, že to skoro není měřitelné a rozhodně to nikdo nepozná. A hlavně to nemá žádný vliv na zdraví. Je to stejné, jako když si natáhnete nohy ke krbu,“ říká Šístek.
V Česku žádné zkoumání nově přicházejících telefonů není, úřady přebírají testy přístrojů ze zahraničních laboratoří. Tam zkoumají, jestli vyzařování energie nepřekračuje normy. „Normy byly stanoveny ne proto, že by překročení limitů bylo škodlivé, ale kvůli možnosti popálení. Při velkém překročení limitů může člověk pocítit něco podobného, jako když si k hlavě přiloží rozsvícenou lampičku - a to není moc příjemné,“ říká Pavel Šístek.
Pro ty, kdo se bojí, existuje pár fíglů, jak možná rizika co nejvíc snížit.
Tak třeba: nejlepší je volat ve městech, kde je husté pokrytí signálem a telefon nemusí „napínat síly“ na spojení. Ze stejných důvodů je dobré nevolat třeba ze sklepa či z tunelu, kde není plný signál.
Podivná zkratka SAR, která je v každých dokumentech k telefonu, říká, jak moc telefon vyzařuje. Čím nižší je číslice, tím lépe.
Ač se to nezdá, důležitý je i tvar antény. Kdo má v telefonu zabudovanou plochou, podélnou, a ne kolečko, nebo dokonce výsuvnou anténu, má jistotu, že přístroj vyzařuje spíš do stran než skrze hlavu telefonujícího. Nejjistější je však méně mluvit. „Telefon totiž vyzařuje ve chvíli, kdy do něj člověk mluví, ne když poslouchá,“ tvrdí Robert Jech z Univerzity Karlovy.
„Pravdu zjistíme asi až za desítky let. Ale ať už je to jakkoliv, chránil bych před mobily malé děti,“ říká hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký. „Myslím, že nám nejvíc ubližuje stres z toho, že ta krabička pořád zvoní a někdo po nás pořád něco chce,“ dodává Miloš Mazánek z katedry elektromagnetického pole ČVUT.
reklama
Také v České republice právě probíhá výzkum, který zjišťuje, jak lidský mozek reaguje na „záření“ mobilních telefonů. Lékaři z Ústavu patologické fyziologie Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Plzni zkoumají vliv na učení a paměť. Po dvou letech pokusů na myších mají zatím jen předběžné závěry a z těch vyplývá, že vliv na mozek existuje.
„Což ještě neznamená, že mobily jednoznačně škodí,“ říká vedoucí pracoviště František Vožeh. „Určité změny se prokázaly, ale nedá se ještě říct, zda jsou negativní. Záření také jinak působí na mláďata myší, jiný vliv mají na dospělé.“ Jinými slovy - na vyvíjející se mozek mobilní telefony mají větší vliv.
Podobný výzkum dělali i vědci pražské Neurologické kliniky Univerzity Karlovy. „Ukázalo se, že lidé, kteří telefonují, mají rychlejší reakce,“ říká Robert Jech, který se na pokusech podílel. „Zdá se to jako pozitivní, ale jestli to tak je, ukáže až čas.“
Odborníci z Národní referenční laboratoře pro neionizující záření tvrdí, že se zatím neprokázaly žádné škodlivé účinky. „Jediné, co je prokázané, je tepelný účinek,“ říká Pavel Šístek. Laicky řečeno - když člověk dlouho mluví do sluchátka z místa, kde je špatný signál a telefon musí vydat hodně energie na spojení s vysílačem, ohřeje se mu ucho.
„ Teplota tkáně stoupne, ale tak neznatelně, že to skoro není měřitelné a rozhodně to nikdo nepozná. A hlavně to nemá žádný vliv na zdraví. Je to stejné, jako když si natáhnete nohy ke krbu,“ říká Šístek.
V Česku žádné zkoumání nově přicházejících telefonů není, úřady přebírají testy přístrojů ze zahraničních laboratoří. Tam zkoumají, jestli vyzařování energie nepřekračuje normy. „Normy byly stanoveny ne proto, že by překročení limitů bylo škodlivé, ale kvůli možnosti popálení. Při velkém překročení limitů může člověk pocítit něco podobného, jako když si k hlavě přiloží rozsvícenou lampičku - a to není moc příjemné,“ říká Pavel Šístek.
Pro ty, kdo se bojí, existuje pár fíglů, jak možná rizika co nejvíc snížit.
Tak třeba: nejlepší je volat ve městech, kde je husté pokrytí signálem a telefon nemusí „napínat síly“ na spojení. Ze stejných důvodů je dobré nevolat třeba ze sklepa či z tunelu, kde není plný signál.
Podivná zkratka SAR, která je v každých dokumentech k telefonu, říká, jak moc telefon vyzařuje. Čím nižší je číslice, tím lépe.
Ač se to nezdá, důležitý je i tvar antény. Kdo má v telefonu zabudovanou plochou, podélnou, a ne kolečko, nebo dokonce výsuvnou anténu, má jistotu, že přístroj vyzařuje spíš do stran než skrze hlavu telefonujícího. Nejjistější je však méně mluvit. „Telefon totiž vyzařuje ve chvíli, kdy do něj člověk mluví, ne když poslouchá,“ tvrdí Robert Jech z Univerzity Karlovy.
„Pravdu zjistíme asi až za desítky let. Ale ať už je to jakkoliv, chránil bych před mobily malé děti,“ říká hlavní pražský hygienik Vladimír Polanecký. „Myslím, že nám nejvíc ubližuje stres z toho, že ta krabička pořád zvoní a někdo po nás pořád něco chce,“ dodává Miloš Mazánek z katedry elektromagnetického pole ČVUT.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
