Právo: Moderní tunel Mrázovka ulehčí jízdu Prahou
25.8.2004 | PRAHA | Právo | (cie) |
Od zítřejšího odpoledne, kdy bude zprovozněn nový silniční tunel Mrázovka, se výrazně ulehčí průjezd hlavním městem.
Nejen pražští řidiči, ale i auta mířící přes Prahu na dálnici D1 ze západních a severních Čech to budou mít přes Smíchov kratší a hlavně rychlejší. Tunel Mrázovka spojí část městského okruhu ze Zlíchova a Radlické ulice se Strahovským tunelem.
Nový tunel spolu se Strahovským a Zlíchovským tunelem tvoří podzemní systém navazující na Jižní spojku a výpadovky na Strakonice, Plzeň a Karlovy Vary. Bude tak možné cestovat pod zemí od Střešovic až téměř k Barrandovskému mostu.
"Mimopražští motoristé se díky tunelu nezamotají v nepřehledném centru. Pojedou po kvalitní, informačně dobře vybavené komunikaci, takže nezabloudí," řekl Právu František Polák ze společnosti Metrostav, která dílo razila od Smíchova.
Kilometr pod zemí
Jedna z nejvýznamnějších dopravních staveb v metropoli bude sloužit ale hlavně pro vnitroměstský tranzit. "Například, když pojedete z Dejvic do Braníka nebo na Smíchov. Rozhodně není určena pro tranzit přes Prahu, aby tudy svištěl jeden kamión za druhým, jak se obávali ekologové," ujistil Polák s tím, že smyslem městského okruhu je ochránit historický střed Prahy, kde se to teď auty jen hemží. Zhruba kilometr dlouhý tunel, kterým řidiči projedou přibližně za minutu a čtvrt, se skládá ze dvou tubusů. Ražba tunelu byla za pomoci nejmodernější techniky zahájena na konci roku 1998.
Původně měl být tunel hotov již v září 2001. Opakovaná odvolávání ekologických aktivistů, kteří zastávali názor, že stavba vážně poškodí prostředí, ale výstavbu zkomplikovala a také prodražila. Původně mělo dílo stát 4,5 miliardy korun, nakonec se jeho cena vyšplhala až na sedm miliard.
SOS světničky
Zdražení podle Poláka částečně způsobily i nové bezpečnostní prvky, které museli stavitelé do projektu doplnit po několika tragédiích v evropských dálničních tunelech. Mrázovka má patřit k nejbezpečnějším evropským tunelům.
Tunel je například vybaven speciálním detekčním systémem, který umí přesně lokalizovat místo požáru. V takovém případě se vypne celkové větrání a speciálními klapkami, které jsou ve stropu každých dvacet metrů, bude možné odsávat kouř. Po stranách stavby byly pro případ požáru zbudovány SOS světničky, které mají protipožární dveře, telefon a vlastní odsávání. Dvě z propojek mezi tubusy jsou uzpůsobeny tak, aby jimi v případě nouze projely i hasičské vozy. Průchody mezi tubusy slouží i jako únikové východy, jsou proto větrány čerstvým vzduchem. Cedule směrující k nouzovým východům nebo telefonům jsou viditelné i při úplném výpadku osvětlení.
Podle odhadů odborníků ve špičce novým tunelem denně projede přes 50 000 automobilů. Provoz v přilehlých ulicích poklesne až o 20 procent.
reklama
Nový tunel spolu se Strahovským a Zlíchovským tunelem tvoří podzemní systém navazující na Jižní spojku a výpadovky na Strakonice, Plzeň a Karlovy Vary. Bude tak možné cestovat pod zemí od Střešovic až téměř k Barrandovskému mostu.
"Mimopražští motoristé se díky tunelu nezamotají v nepřehledném centru. Pojedou po kvalitní, informačně dobře vybavené komunikaci, takže nezabloudí," řekl Právu František Polák ze společnosti Metrostav, která dílo razila od Smíchova.
Kilometr pod zemí
Jedna z nejvýznamnějších dopravních staveb v metropoli bude sloužit ale hlavně pro vnitroměstský tranzit. "Například, když pojedete z Dejvic do Braníka nebo na Smíchov. Rozhodně není určena pro tranzit přes Prahu, aby tudy svištěl jeden kamión za druhým, jak se obávali ekologové," ujistil Polák s tím, že smyslem městského okruhu je ochránit historický střed Prahy, kde se to teď auty jen hemží. Zhruba kilometr dlouhý tunel, kterým řidiči projedou přibližně za minutu a čtvrt, se skládá ze dvou tubusů. Ražba tunelu byla za pomoci nejmodernější techniky zahájena na konci roku 1998.
Původně měl být tunel hotov již v září 2001. Opakovaná odvolávání ekologických aktivistů, kteří zastávali názor, že stavba vážně poškodí prostředí, ale výstavbu zkomplikovala a také prodražila. Původně mělo dílo stát 4,5 miliardy korun, nakonec se jeho cena vyšplhala až na sedm miliard.
SOS světničky
Zdražení podle Poláka částečně způsobily i nové bezpečnostní prvky, které museli stavitelé do projektu doplnit po několika tragédiích v evropských dálničních tunelech. Mrázovka má patřit k nejbezpečnějším evropským tunelům.
Tunel je například vybaven speciálním detekčním systémem, který umí přesně lokalizovat místo požáru. V takovém případě se vypne celkové větrání a speciálními klapkami, které jsou ve stropu každých dvacet metrů, bude možné odsávat kouř. Po stranách stavby byly pro případ požáru zbudovány SOS světničky, které mají protipožární dveře, telefon a vlastní odsávání. Dvě z propojek mezi tubusy jsou uzpůsobeny tak, aby jimi v případě nouze projely i hasičské vozy. Průchody mezi tubusy slouží i jako únikové východy, jsou proto větrány čerstvým vzduchem. Cedule směrující k nouzovým východům nebo telefonům jsou viditelné i při úplném výpadku osvětlení.
Podle odhadů odborníků ve špičce novým tunelem denně projede přes 50 000 automobilů. Provoz v přilehlých ulicích poklesne až o 20 procent.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
