MF Dnes: Mořský orel překvapil ochranáře
16.1.2006 | PLZEŇ | MF Dnes
Třicet kilometrů podél Berounky prošli v sobotu dopoledne členové Záchranné stanice živočichů v Plzni během pravidelného sčítání ptactva. Přestože některé úseky řeky byly zamrzlé, celkem napočítali 1865 exemplářů.
„Nejpočetněji je zastoupena kachna divoká, celkem jsme objevili 851 kusů, další pomyslný stupínek obsadil kormorán velký, kterých na námi sledovaném úseku Berounky žije 561. Překvapením pro nás byl třetí nejpočetnější druh - morčák velký. Je to severská kachna, která k nám přilétá na zimu z Finska a Norska. Letos jich dolétlo 273,“ vypočítává Karel Makoň.
Na ochránce čekalo u Libštejna i jedno překvapení - starší pták orel mořský. „Cestou jsme objevili i volavku bílou a popelavou, ledňáčka, kachnu - hohola severního, racka chechtavého a téměř stovku labutí,“ doplnil Makoň.
Sčítání se zúčastnila také veřejnost. Nejvíce lidí se sešlo u tradičního zimoviště u sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Přestože se počet opeřenců na ochranáři sledovaných zimovištích v posledních letech ustálil, stále chybí více mladých ptáků. U labutí tvoří mláďata pouze dvacet procent a u kormoránů třicet procent z celkového počtu. „Je to dáno především malou úspěšností zahnízdění, ale také třeba tím, že mnoho hnízd je predátory zničeno, někdy mláďata nepřežijí zimu, hodně jich nezvládne výuku létání. Například labutí se ročně narodí zhruba 160, přežije jich asi polovina,“ vysvětlil ochranář.
reklama
Na ochránce čekalo u Libštejna i jedno překvapení - starší pták orel mořský. „Cestou jsme objevili i volavku bílou a popelavou, ledňáčka, kachnu - hohola severního, racka chechtavého a téměř stovku labutí,“ doplnil Makoň.
Sčítání se zúčastnila také veřejnost. Nejvíce lidí se sešlo u tradičního zimoviště u sv. Jiří v Plzni-Doubravce. Přestože se počet opeřenců na ochranáři sledovaných zimovištích v posledních letech ustálil, stále chybí více mladých ptáků. U labutí tvoří mláďata pouze dvacet procent a u kormoránů třicet procent z celkového počtu. „Je to dáno především malou úspěšností zahnízdění, ale také třeba tím, že mnoho hnízd je predátory zničeno, někdy mláďata nepřežijí zimu, hodně jich nezvládne výuku létání. Například labutí se ročně narodí zhruba 160, přežije jich asi polovina,“ vysvětlil ochranář.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
