MF Dnes: Mrazy a sníh ohrožují ptáky
21.1.2006 | PRAHA | MF Dnes | Eva Bobůrková |
Mrazivé počasí posledních dnů a sněhová pokrývka připravily krušné chvíle i ptákům. Právě v tomto období jim můžeme pomoci přežít i my lidé. Přikrmování pomůže ptákům překlenout období, kdy může být problém sehnat dostatek potravy.
Ke krmení drobných ptáků na našich zahradách, v parcích, ale i na sídlištích můžeme použít různé "stavby", od krmítek, stříškových zásypů až po kokosové ořechy. Vhodná je i zavěšená lojová koule, sýkorky uvítají i klasický kousek loje. Pozor, aby krmítko bylo z dosahu ptačích nepřátel - koček a jiných lovců.
Semena, ne zbytky
Chceme-li ptákům pomoci, musíme jim nabízet jen vhodnou potravu. Mezi tu nepatří čerstvé ani příliš tvrdé pečivo, zbytky z kuchyně. Nevhodné jsou zejména kořeněná či nadmíru solená jídla (včetně pečiva posypaného solí), uzeniny, slupky od brambor či pomeranče, těstoviny. "V žádném případě nelze ptákům zkrmovat zkažené, zapařené, plesnivé či nahnilé zbytky potravin. Ani zbytky vánočního cukroví, zejména ne ty s polevou a plněné krémem," zdůrazňuje tajemnice České společnosti ornitologické (ČSO) Lucie Hošková. Ptáci je sice sezobou, ale potom někde v ústraní zahynou na zažívací potíže...
Nejvhodnějším krmivem pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, tedy slunečnice, lněná, maková či řepková semínka. Vítaným zdrojem energie jsou i ovesné vločky, strouhanka, piškoty, ovoce. Vhodné jsou i drcené bukvice, rozsekaná jádra ořechů, šípky, jeřabiny. Ptáci nepohrdnou semeny ze šišek smrku či borovice. V prodejnách lze zakoupit speciální směs pro přikrmování ptáků nebo směsi semen pro exotické ptactvo. Pěvcům, kteří se živí dužnatými plody (kosi, kvíčaly), se podle odborníků ze Svazu ochránců přírody nejlépe zavděčíme obyčejnými jablky.
Kdo přiletí?
A na které opeřence se můžeme těšit? Na okno či balkon ve městech, pokud je v okolí alespoň nějaký vzrostlý strom a keře, může přiletět vrabec domácí, hrdlička zahradní, kos černý, zvonek zelený, pěnkava obecná, pěnkava jikavec, čížek lesní (pokud je v okolí domu alespoň několik stromů či keřů). V zahradách a parcích na krmítku můžeme vidět sýkory, brhlíky, vrabce, kosy, červenky, zvonky, pěnkavy, čížky, hýly, dlasky, hrdličky a vzácněji brkoslavy - zimní hosty ze Sibiře.
Přikrmování uvítají v těchto dnech i vodní ptáci (labutě, kachny, rackové, lysky), ale i jim může člověk v dobré víře ublížit. Není pro ně vhodné ani zcela čerstvé pečivo (nadýmá), ani příliš tvrdé (ostré hrany mohou poranit vnitřek zobáku). Celými houskami nebo vařenými bramborami můžete labutě udusit! Ideální jsou kousky bílého pečiva (housky, rohlíky, vánočka) starého dva až tři dny.
Ptáků se nebojte!
V poslední době narůstají obavy lidí z ptačí chřipky. "Není však jediný důvod k omezení zimního přikrmování ptáků," zdůrazňuje Lucie Hošková, "nebezpečí nákazy nehrozí." Jak dodává, na území EU se vysoce patogenní kmen ptačí chřipky nevyskytuje, u evropských druhů pěvců nebyl dosud nikdy nalezen, a navíc neexistuje jediný potvrzený případ jeho přenosu z divokého ptáka na člověka.
Viry ptačí chřipky se u volně žijících ptáků vyskytují celkem běžně, většinou jsou to však méně agresivní kmeny, které mohou způsobit nejvýš lehčí průběh nemoci a člověk se jimi nemůže nakazit. Objevují se nejčastěji u vodních ptáků - kachen, hus, labutí či racků.
Virus H5N1, který může způsobit onemocnění i u člověka, je však u divokých ptáků extrémně vzácný. Lucie Hošková připomíná: "U evropských divoce žijících pěvců, jako jsou havrani, vlaštovky či běžní návštěvníci krmítek, nebyl dosud prokázán."
Odborníci z České společnosti ornitologické udávají, že virus H5N1 spíše napadá domácí drůbež. Může se však přenést i na divoce žijící ptáky. Ti však po nakažení velice rychle onemocní a brzy umírají. Nejsou tedy ani schopni letu na větší vzdálenost. Na území Evropy (vždy mimo EU) byl dosud počet nakažených jedinců divokých ptáků zanedbatelný (maximálně desítky ptáků).
V rámci zvýšených kontrolních opatření zavedených Evropskou komisí bylo na konci roku 2005 na ptačí chřipku testováno na 25 tisíc divoce žijících ptáků. "Ani jeden vzorek nebyl pozitivní," zdůrazňuje ornitoložka Hošková.
Přikrmování ptáků se tedy není třeba obávat. A na základě dostupných informací - virus se nerozšířil ani do Austrálie či na Nový Zéland, přestože tam přilétly zimovat statisíce ptáků z Asie - není důvod ke strachu z šíření ptačí chřipky ani poté, až zima poleví a začnou se k nám vracet stěhovaví ptáci. Navíc, ti "naši" se vracejí většinou z Afriky, kde vysoce patogenní virus ptačí chřipky nebyl nikdy zaznamenán.
Podrobnější informace lze získat u České společnosti ornitologické (www.birdlife.cz), plakát a odpovědi na vaše dotazy ohledně krmení ptactva získáte i na Českém svazu ochránců přírody (www.csop.cz).
reklama
Semena, ne zbytky
Chceme-li ptákům pomoci, musíme jim nabízet jen vhodnou potravu. Mezi tu nepatří čerstvé ani příliš tvrdé pečivo, zbytky z kuchyně. Nevhodné jsou zejména kořeněná či nadmíru solená jídla (včetně pečiva posypaného solí), uzeniny, slupky od brambor či pomeranče, těstoviny. "V žádném případě nelze ptákům zkrmovat zkažené, zapařené, plesnivé či nahnilé zbytky potravin. Ani zbytky vánočního cukroví, zejména ne ty s polevou a plněné krémem," zdůrazňuje tajemnice České společnosti ornitologické (ČSO) Lucie Hošková. Ptáci je sice sezobou, ale potom někde v ústraní zahynou na zažívací potíže...
Nejvhodnějším krmivem pro všechny drobné ptáky jsou olejnatá semena, tedy slunečnice, lněná, maková či řepková semínka. Vítaným zdrojem energie jsou i ovesné vločky, strouhanka, piškoty, ovoce. Vhodné jsou i drcené bukvice, rozsekaná jádra ořechů, šípky, jeřabiny. Ptáci nepohrdnou semeny ze šišek smrku či borovice. V prodejnách lze zakoupit speciální směs pro přikrmování ptáků nebo směsi semen pro exotické ptactvo. Pěvcům, kteří se živí dužnatými plody (kosi, kvíčaly), se podle odborníků ze Svazu ochránců přírody nejlépe zavděčíme obyčejnými jablky.
Kdo přiletí?
A na které opeřence se můžeme těšit? Na okno či balkon ve městech, pokud je v okolí alespoň nějaký vzrostlý strom a keře, může přiletět vrabec domácí, hrdlička zahradní, kos černý, zvonek zelený, pěnkava obecná, pěnkava jikavec, čížek lesní (pokud je v okolí domu alespoň několik stromů či keřů). V zahradách a parcích na krmítku můžeme vidět sýkory, brhlíky, vrabce, kosy, červenky, zvonky, pěnkavy, čížky, hýly, dlasky, hrdličky a vzácněji brkoslavy - zimní hosty ze Sibiře.
Přikrmování uvítají v těchto dnech i vodní ptáci (labutě, kachny, rackové, lysky), ale i jim může člověk v dobré víře ublížit. Není pro ně vhodné ani zcela čerstvé pečivo (nadýmá), ani příliš tvrdé (ostré hrany mohou poranit vnitřek zobáku). Celými houskami nebo vařenými bramborami můžete labutě udusit! Ideální jsou kousky bílého pečiva (housky, rohlíky, vánočka) starého dva až tři dny.
Ptáků se nebojte!
V poslední době narůstají obavy lidí z ptačí chřipky. "Není však jediný důvod k omezení zimního přikrmování ptáků," zdůrazňuje Lucie Hošková, "nebezpečí nákazy nehrozí." Jak dodává, na území EU se vysoce patogenní kmen ptačí chřipky nevyskytuje, u evropských druhů pěvců nebyl dosud nikdy nalezen, a navíc neexistuje jediný potvrzený případ jeho přenosu z divokého ptáka na člověka.
Viry ptačí chřipky se u volně žijících ptáků vyskytují celkem běžně, většinou jsou to však méně agresivní kmeny, které mohou způsobit nejvýš lehčí průběh nemoci a člověk se jimi nemůže nakazit. Objevují se nejčastěji u vodních ptáků - kachen, hus, labutí či racků.
Virus H5N1, který může způsobit onemocnění i u člověka, je však u divokých ptáků extrémně vzácný. Lucie Hošková připomíná: "U evropských divoce žijících pěvců, jako jsou havrani, vlaštovky či běžní návštěvníci krmítek, nebyl dosud prokázán."
Odborníci z České společnosti ornitologické udávají, že virus H5N1 spíše napadá domácí drůbež. Může se však přenést i na divoce žijící ptáky. Ti však po nakažení velice rychle onemocní a brzy umírají. Nejsou tedy ani schopni letu na větší vzdálenost. Na území Evropy (vždy mimo EU) byl dosud počet nakažených jedinců divokých ptáků zanedbatelný (maximálně desítky ptáků).
V rámci zvýšených kontrolních opatření zavedených Evropskou komisí bylo na konci roku 2005 na ptačí chřipku testováno na 25 tisíc divoce žijících ptáků. "Ani jeden vzorek nebyl pozitivní," zdůrazňuje ornitoložka Hošková.
Přikrmování ptáků se tedy není třeba obávat. A na základě dostupných informací - virus se nerozšířil ani do Austrálie či na Nový Zéland, přestože tam přilétly zimovat statisíce ptáků z Asie - není důvod ke strachu z šíření ptačí chřipky ani poté, až zima poleví a začnou se k nám vracet stěhovaví ptáci. Navíc, ti "naši" se vracejí většinou z Afriky, kde vysoce patogenní virus ptačí chřipky nebyl nikdy zaznamenán.
Podrobnější informace lze získat u České společnosti ornitologické (www.birdlife.cz), plakát a odpovědi na vaše dotazy ohledně krmení ptactva získáte i na Českém svazu ochránců přírody (www.csop.cz).
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
