Právo: Myslivci se na zajíce chodí jen koukat
19.11.2004 | PRAHA | Právo
V Česku začala doba lovu drobné zvěře. Hlavně zajíců, ale i divokých králíků, kun. Jen posledně jmenovaná šelmička si však může říci, že se jí daří celkem dobře. To zajícům, jak se zdá, pomalu odzvání. Je jich tak málo, že se na ně myslivci chodí jen dívat.
"Populace zajíců je zdecimovaná a těžko se z toho dostává, takže v 90 procentech našich honiteb se zajíci vůbec neloví. A tam, kde se loví, tak jen malé množství. Stoupá totiž stále počet dravců a třeba právě lišek, kteří mají zajíce jako potravu," vysvětlila Právu mluvčí liberecké radnice Alexandra Bednárková.
Podle některých mysliveckých propočtů připadá už dnes poměr zajíců k liškám jedna ku jedné. Přitom vývojově počet lišek stále stoupá, naopak stavy zajíců jsou dlouhodobě na nízké úrovni.
Jedna liška, jeden zajíc?
"S drobnou zvěří to u nás není nijak příznivé," řekl Právu jednatel okresního mysliveckého sdružení v Ústí nad Orlicí Pavel Chalupa. "Stačí uvést, že normovaný stav zajíců měl u nás dosahovat 4027 kusů a skutečnost se pohybuje někde na 3229 kusech. Na jednoho myslivce tak připadá 2,5 zajíce," konstatoval Chalupa Ještě méně uvěřitelný je poměr mezi liškami a zajíci. "Ten je v současnosti zhruba jedna ku jedné. Limit pro každý hon stanoví příslušný hospodář mysliveckého sdružení, který vychází z jarního sčítání zvěře a z našich pokynů. Doby, kdy se myslivci chlubili stovkami trofejí, jsou bohužel nenávratně pryč," dodal Chalupa. Stejně jako na Liberecku či ve východních Čechách mluví myslivci i na Českobudějovicku, Plzeňsku či Karlovarsku. "Zajíci nejsou téměř žádní a bažanti jen ti, kteří jsou odchování v bažantnicích," řekl Právu člen českobudějovické okresní myslivecké rady Oldřich Tripes. Naopak přemnožená jsou podle něho divoká prasata a lišky.
"Lišek je dnes více než zajíců a spolu s prasaty právě ony nejvíce decimují už tak velmi slabé stavy drobné zvěře," uvedl Tripes. Další zajíci, bažanti a koroptve pak padnou za oběť dravým ptákům a chemikáliím používaným k ochraně polních plodin. "Varující je, že ačkoli zajíci mají velmi vysokou reprodukční schopnost, protože samice může mít mladé až čtyřikrát do roka, není to nic platné a z přírody mizí," upozornil.
Podle zoologa Pavla Řepy z CHKO Slavkovský les v Karlovarském kraji se početní stavy zajíců v Čechách zhroutily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
"Populace zajíců je nadále slabá, k čemuž přispívá stále i zemědělství. Ty doby, kdy se na Karlovarsku na honech ulovily stovky zajíců, jsou už dávno pryč," uvedl Řepa.
Zřejmě jediným regionem, kde si myslivci už na zajíce chystají brokovnice, je Ostravsko. "Určitě si nemůžeme stěžovat na nízké stavy. Například zajíců je více než obvykle. Lišek je o třicet procent více," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku v Ostravě Bedřich Krčmář.
Pozor na kuny
Pokud jde o kuny, jejich stavy jsou podle zoologů v našich podmínkách už nejméně dvacet let dobré. "Kuna není tak vážný nepřítel zajíců, jako je spíš příčinou snížení stavů veverky obecné, která je v současné době mezi zvlášť chráněnými živočichy," uvedl Řepa.
Poslední dobou je stále více k vidění především kuna skalní, již lze po ránu běžně spatřit dokonce i v centrech měst. Usazuje se na půdách a působí škody spíše v okolí hospodářských stavení.
"Vyhnat ji je úplný zázrak. Někdo říká psí chlupy, tak to zkusím s nimi," prozradil v Plzni Právu jeden z důchodců, kterému se kuna usídlila na chatě.
"Vyskytly se i případy, kdy kuna nebo liška přišla do nechráněného nebo nezavřeného kurníku a ulovila slepičku. Není toho ale hodně," líčila Právu jednatelka okresního mysliveckého spolku v Liberci Věra Bouzková.
Také na Ostravsku zaznamenali přemnožení kun. "Myslivci už nemají tolik času je lovit jako dříve," poznamenal Krčmář. Podle něj kuny znamenají nebezpečí pro rodinné usedlosti. "Hrozí, že klidně vlezou do kurníku a vrhnou se na domácí zvířectvo," dodal.
reklama
Podle některých mysliveckých propočtů připadá už dnes poměr zajíců k liškám jedna ku jedné. Přitom vývojově počet lišek stále stoupá, naopak stavy zajíců jsou dlouhodobě na nízké úrovni.
Jedna liška, jeden zajíc?
"S drobnou zvěří to u nás není nijak příznivé," řekl Právu jednatel okresního mysliveckého sdružení v Ústí nad Orlicí Pavel Chalupa. "Stačí uvést, že normovaný stav zajíců měl u nás dosahovat 4027 kusů a skutečnost se pohybuje někde na 3229 kusech. Na jednoho myslivce tak připadá 2,5 zajíce," konstatoval Chalupa Ještě méně uvěřitelný je poměr mezi liškami a zajíci. "Ten je v současnosti zhruba jedna ku jedné. Limit pro každý hon stanoví příslušný hospodář mysliveckého sdružení, který vychází z jarního sčítání zvěře a z našich pokynů. Doby, kdy se myslivci chlubili stovkami trofejí, jsou bohužel nenávratně pryč," dodal Chalupa. Stejně jako na Liberecku či ve východních Čechách mluví myslivci i na Českobudějovicku, Plzeňsku či Karlovarsku. "Zajíci nejsou téměř žádní a bažanti jen ti, kteří jsou odchování v bažantnicích," řekl Právu člen českobudějovické okresní myslivecké rady Oldřich Tripes. Naopak přemnožená jsou podle něho divoká prasata a lišky.
"Lišek je dnes více než zajíců a spolu s prasaty právě ony nejvíce decimují už tak velmi slabé stavy drobné zvěře," uvedl Tripes. Další zajíci, bažanti a koroptve pak padnou za oběť dravým ptákům a chemikáliím používaným k ochraně polních plodin. "Varující je, že ačkoli zajíci mají velmi vysokou reprodukční schopnost, protože samice může mít mladé až čtyřikrát do roka, není to nic platné a z přírody mizí," upozornil.
Podle zoologa Pavla Řepy z CHKO Slavkovský les v Karlovarském kraji se početní stavy zajíců v Čechách zhroutily na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let.
"Populace zajíců je nadále slabá, k čemuž přispívá stále i zemědělství. Ty doby, kdy se na Karlovarsku na honech ulovily stovky zajíců, jsou už dávno pryč," uvedl Řepa.
Zřejmě jediným regionem, kde si myslivci už na zajíce chystají brokovnice, je Ostravsko. "Určitě si nemůžeme stěžovat na nízké stavy. Například zajíců je více než obvykle. Lišek je o třicet procent více," uvedl předseda Okresního mysliveckého spolku v Ostravě Bedřich Krčmář.
Pozor na kuny
Pokud jde o kuny, jejich stavy jsou podle zoologů v našich podmínkách už nejméně dvacet let dobré. "Kuna není tak vážný nepřítel zajíců, jako je spíš příčinou snížení stavů veverky obecné, která je v současné době mezi zvlášť chráněnými živočichy," uvedl Řepa.
Poslední dobou je stále více k vidění především kuna skalní, již lze po ránu běžně spatřit dokonce i v centrech měst. Usazuje se na půdách a působí škody spíše v okolí hospodářských stavení.
"Vyhnat ji je úplný zázrak. Někdo říká psí chlupy, tak to zkusím s nimi," prozradil v Plzni Právu jeden z důchodců, kterému se kuna usídlila na chatě.
"Vyskytly se i případy, kdy kuna nebo liška přišla do nechráněného nebo nezavřeného kurníku a ulovila slepičku. Není toho ale hodně," líčila Právu jednatelka okresního mysliveckého spolku v Liberci Věra Bouzková.
Také na Ostravsku zaznamenali přemnožení kun. "Myslivci už nemají tolik času je lovit jako dříve," poznamenal Krčmář. Podle něj kuny znamenají nebezpečí pro rodinné usedlosti. "Hrozí, že klidně vlezou do kurníku a vrhnou se na domácí zvířectvo," dodal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
