Právo: MŽP nemůže vládě předložit vlastní koncepci
6.2.2004 | PRAHA | Právo | Jiří Hanzlíček |
K článku ministra životního prostředí "Energetika by měla jít evropskou cestou", který vyšel v Právu 5. února, nepovažuji za účelné se vyjadřovat. Pokládám však za potřebné se zmínit o několika zásadních nesrovnalostech.
V prvé řadě je potřebné zdůraznit, že ministerstvo životního prostředí (MŽP) nemůže do vlády předkládat svoji koncepci energetické politiky, neboť to odporuje schválenému kompetenčnímu zákonu. Za energetickou politiku, která musí zajistit bezpečnost dodávek energie a při využití vlastních primárních zdrojů snižovat dovozní závislost, a to vše za přijatelnou cenu jak pro stát, tak i pro občany zodpovídá výhradně ministerstvo průmyslu a obchodu.
Zastavím se u cen energie, které ve vazbě na ekonomiku i ekologii v pojetí podnětů a připomínek MŽP k našemu návrhu energetické koncepce jsou mnohde nedomyšlené. Reálně lze počítat, že za několik desítek let zde budou k dispozici zcela nové technologie, které umožní opravdu celosvětové využívání obnovitelných zdrojů jak přírodního charakteru, tak i z jádra.
Dnes jsme v pozici poněkud jiné. Zhruba pět procent elektřiny vyrobené ze 100 metrů vysokých větrných elektráren představuje podle výkonu výstavbu kolem 3 tisíc těchto zdrojů. A to převážně na území našich hor ve výšce od 750 m nad mořem, kde je rychlost větru alespoň 5 metrů za sekundu. Uvedený projekt vedle vlivů na krajinu a v mnoha případech i na narušené lesní porosty výrazně omezí rekreační a podnikatelské možnosti. Větrné elektrárny musí být navíc zálohovány jiným klasickým zdrojem a ve svém výsledku zdraží cenu elektřiny pro průmysl i občany.
Můžeme se poučit od sousedů z Německé republiky, kde 14 tisíc větrných elektráren pracovalo zhruba na pouhou jednu šestinu roční provozní doby, která musela být navíc zálohována.
Zhruba 5 procent energie vyrobené spalováním biomasy, pokud nebude využíváno palivového dřeva, představuje nutnost pěstovat na ploše kolem 6000 čtverečních kilometrů rychle rostoucí rostliny a dřeviny, z nichž některé mají povahu invazních plevelů. Ty mohou při vyslovení principu předběžné opatrnosti způsobit značné ekologické změny v krajině i dnes dosud nestanovených jiných škodlivých látek.
V obou případech se MŽP dostává do rozporu samo ze sebou. Za rozhodně mnohem účelnější i z pohledu ekologie krajiny považuji program ministerstva zemědělství s projektem velkoplošného pěstování obilnin pro potřeby výroby biopaliv přidávaných do pohonných hmot.
Pokud by byl realizován v předpokládaném rozsahu, pak program spalování biomasy se stane účelným pouze v regionálním měřítku, ale v žádném případě výrazně nenahradí jiné zdroje v navrhované energetické koncepci ministerstva průmyslu a obchodu.
Problematikou výstavby nových jaderných bloků se budou reálně zabývat i další vlády z pohledu zajištění potřebných zdrojů energie, která bude u nás i v celosvětovém pohledu stoupat, dále z pohledu politické situace, zájmu investorů, zajištění finančních prostředků, vývoje nových technologií a projednání s veřejností. Uvedená rozhodnutí připadá v úvahu po roce 2010, a proto postrádají smyslu dnes s ministerstvem životního prostředí vyhrocovat situaci. Vše ukáže čas.
Nakonec jsem si ponechal neustále zdůvodňovanou potřebu snižování emisí skleníkových plynů. Rozhodně je ochrana klimatu Země, podotýkám v globálním a světovém měřítku, prioritou. Kjótský protokol zřejmě nebude ratifikován, ale brzy může být nahrazen jinou úmluvou s jiným pojetím ekonomického snižování emisí, který navrhují například USA. K tomu připomínám, že Česká republika se na celosvětové produkci vypouštění skleníkových plynů do atmosféry vyjádřených oxidem uhličitým podílí pouhým půl procentem.
Ano, čtete dobře, a proto i potřebná iniciativa z naší strany je spíše politického charakteru, ale naší planetě mnoho nepomůže. Neustálé snižování souborů škodlivých emisí včetně skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry se řeší u energetických i průmyslových podniků obecně známými emisními limity danými u nás velmi přísnými zákony. Není proto potřebné zpracovávat další zbytečné koncepce.
Nechtěl bych, aby článek byl pouhou kritikou ministerstva životního prostředí, které má mnohde pravdu. Rozhodně je snahou přispět do diskuse, která začíná nabývat jednostranného charakteru.
reklama
Zastavím se u cen energie, které ve vazbě na ekonomiku i ekologii v pojetí podnětů a připomínek MŽP k našemu návrhu energetické koncepce jsou mnohde nedomyšlené. Reálně lze počítat, že za několik desítek let zde budou k dispozici zcela nové technologie, které umožní opravdu celosvětové využívání obnovitelných zdrojů jak přírodního charakteru, tak i z jádra.
Dnes jsme v pozici poněkud jiné. Zhruba pět procent elektřiny vyrobené ze 100 metrů vysokých větrných elektráren představuje podle výkonu výstavbu kolem 3 tisíc těchto zdrojů. A to převážně na území našich hor ve výšce od 750 m nad mořem, kde je rychlost větru alespoň 5 metrů za sekundu. Uvedený projekt vedle vlivů na krajinu a v mnoha případech i na narušené lesní porosty výrazně omezí rekreační a podnikatelské možnosti. Větrné elektrárny musí být navíc zálohovány jiným klasickým zdrojem a ve svém výsledku zdraží cenu elektřiny pro průmysl i občany.
Můžeme se poučit od sousedů z Německé republiky, kde 14 tisíc větrných elektráren pracovalo zhruba na pouhou jednu šestinu roční provozní doby, která musela být navíc zálohována.
Zhruba 5 procent energie vyrobené spalováním biomasy, pokud nebude využíváno palivového dřeva, představuje nutnost pěstovat na ploše kolem 6000 čtverečních kilometrů rychle rostoucí rostliny a dřeviny, z nichž některé mají povahu invazních plevelů. Ty mohou při vyslovení principu předběžné opatrnosti způsobit značné ekologické změny v krajině i dnes dosud nestanovených jiných škodlivých látek.
V obou případech se MŽP dostává do rozporu samo ze sebou. Za rozhodně mnohem účelnější i z pohledu ekologie krajiny považuji program ministerstva zemědělství s projektem velkoplošného pěstování obilnin pro potřeby výroby biopaliv přidávaných do pohonných hmot.
Pokud by byl realizován v předpokládaném rozsahu, pak program spalování biomasy se stane účelným pouze v regionálním měřítku, ale v žádném případě výrazně nenahradí jiné zdroje v navrhované energetické koncepci ministerstva průmyslu a obchodu.
Problematikou výstavby nových jaderných bloků se budou reálně zabývat i další vlády z pohledu zajištění potřebných zdrojů energie, která bude u nás i v celosvětovém pohledu stoupat, dále z pohledu politické situace, zájmu investorů, zajištění finančních prostředků, vývoje nových technologií a projednání s veřejností. Uvedená rozhodnutí připadá v úvahu po roce 2010, a proto postrádají smyslu dnes s ministerstvem životního prostředí vyhrocovat situaci. Vše ukáže čas.
Nakonec jsem si ponechal neustále zdůvodňovanou potřebu snižování emisí skleníkových plynů. Rozhodně je ochrana klimatu Země, podotýkám v globálním a světovém měřítku, prioritou. Kjótský protokol zřejmě nebude ratifikován, ale brzy může být nahrazen jinou úmluvou s jiným pojetím ekonomického snižování emisí, který navrhují například USA. K tomu připomínám, že Česká republika se na celosvětové produkci vypouštění skleníkových plynů do atmosféry vyjádřených oxidem uhličitým podílí pouhým půl procentem.
Ano, čtete dobře, a proto i potřebná iniciativa z naší strany je spíše politického charakteru, ale naší planetě mnoho nepomůže. Neustálé snižování souborů škodlivých emisí včetně skleníkových plynů vypouštěných do atmosféry se řeší u energetických i průmyslových podniků obecně známými emisními limity danými u nás velmi přísnými zákony. Není proto potřebné zpracovávat další zbytečné koncepce.
Nechtěl bych, aby článek byl pouhou kritikou ministerstva životního prostředí, které má mnohde pravdu. Rozhodně je snahou přispět do diskuse, která začíná nabývat jednostranného charakteru.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
