Právo: Na Berounce zimují tisíce vodních ptáků

Nikde v západních Čechách nenajdete během zimy tolik rozmanitých druhů vodních ptáků pohromadě jako na Berounce u kostela sv. Jiří v Plzni. Do tradičního zimoviště se stahují pravidelně ze zamrzlých stojatých vod tisíce opeřenců. Ochránci zvířat je zde pravidelně dokrmují. „Řeka je tady široká a hluboká se silnějším proudem. Ledem se pokryje pouze v případě, že udeří třeskuté mrazy. Zimoviště monitorujeme od začátku devadesátých let. Postavili jsme obří krmítko, které pravidelně zasypáváme obilnou směsí. Čím větší je mráz, tím větší zásoby děláme, protože ptáci obtížněji shánějí přírodní potravu. Během zimy ptáci sežerou okolo dvou metráků obilnin. Navíc z blízkého sídliště sem chodí spousta lidí, kteří ptáky krmí,“ uvedl vedoucí záchranné stanice ptactva v Plzni Karel Makoň. Cílem ekologů je podle Makoně stáhnout do zimoviště co největší počet ptáků, aby byli pod kontrolou. „Lépe můžeme sledovat jejich zdravotní stav a kontrolovat počty ptačí populace. Každoročně ptáky sčítáme a údaje porovnáváme se zjištěným stavem z minulosti,“ vysvětlil Makoň. Největší zastoupení mají na zimovišti divoké kachny a labutě. Vidět jsou tam ale například i morčák velký, kormorán, polák velký, lyska černá, slípka zelenonohá či ledňáček. „Zatímco na Berounce v minulosti zimovalo kolem tisícovky labutí, dnes jsou to jen něco přes dvě stovky. Je to dáno například zvýšeným úhynem mláďat nakažených různými plicními a střevními parazity. Nezanedbatelný počet labutí se stává také obětí civilizačních nástrah,“ vypočítával vedoucí záchranné stanice. Berounku si vybírají jako zimoviště také ptáci z různých koutů Evropy. „Podle údajů z ornitologických kroužků pocházejí nejčastěji z Německa, Itálie, Španělka a severských států,“ doplnil Makoň. Zimoviště láká ke snadné kořisti také predátory. Labutí těla bez hlav, všude krvavé stopy a chuchvalce vytrhaného peří – takový obrázek se ekologům naskytl například před třemi lety. „Ptáci nocovali v té části řeky, která byla zamrzlá. Zřejmě norek číhal schovaný v pobřežní vegetaci, z níž pak úspěšně zaútočil, když využil momentu překvapení. Jako oběť si vybral mladé nemocné labutě, takže paradoxně přispěl k ozdravení zimující ptačí populace. Taková smrt je v přírodě přirozeným jevem a nelze z toho vyvolávat nějakou hysterii,“ upozornil Makoň. Protože zimoviště je velmi navštěvovaným místem, rozhodli se zde ekologové vybudovat informační stanoviště. „Na lávce přes řeku jsme instalovali dvacet informačních tabulí. Tabuli dominuje kresba vodního ptáka s jednoduchým popisem doplněná o nejrůznější přírodní zajímavosti z této lokality,“ uzavřel Makoň. *** Nezanedbatelný počet labutí se stává také obětí civilizačních nástrah Karel Makoň, vedoucí záchranné stanice

---

reklama

---