MF Dnes: Na haldách rostou vzácné rostliny
31.1.2006 | KLADNO | MF Dnes | Marcela Jurková |
Na velký počet zvlášť chráněných druhů živočichů a rostlin je možné narazit na Kladensku na místě, kde by to asi nikdo nečekal. Na haldách a odvalech, které jsou nejčastějšími pozůstatky po těžbě.
Z výzkumného projektu, který v uplynulých dvou letech koordinoval Ústav pro ekopolitiku, totiž vyplývá, že rozsah narušení kladenské krajiny těžbou černého uhlí je menší, než odborníci předpokládali. Haldy a odvaly by se proto nemusely často nákladně a zbytečně rekultivovat. „Je nutné si přiznat, že přírodní hodnota těchto pozůstatků těžby je překvapivě vysoká. Na mnoha místech se uchytil velký počet zvlášť chráněných druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Mezi nimi jsou i kriticky a silně ohrožené druhy,“ uvedl hlavní řešitel projektu Tomáš Gremlica.
Projekt zahrnuje biologické průzkumy 24 hald na Kladensku. Při nich se prokázala přítomnost 196 ochranářsky hodnotných druhů cévnatých rostlin, z toho 41 druhů z Červeného seznamu Česka. Ochranáři našli 50 druhů hub, 140 druhů motýlů, 109 obratlovců, tři druhy zvláště chráněných plazů, 89 druhů ptáků a 11 druhů savců. I mezi nimi jsou zvláště chráněné druhy. Některé se na haldách přímo rozmnožují.
Prostřednictvím rekultivací se na mnoha místech okresu snaží představitelé firem a organizací území zasažená těžbou nerostných surovin zaretušovat a hodnotu hald ničí. Podle zpracovatelů projektu by ale obnova krajiny neměla stát na popření jejího vývoje a mazání stop minulosti.
Sanaci odvalu v Němcích se například snaží zabránit starosta Svinařova Vladimír Šára. Nesouhlasí s tím, aby pracovníci firmy Energie utěsňovali dohořívající haldu směsí z popílku, a vytvářely tak z bývalého odvalu sarkofág. Báňští odborníci ale upozorňují na havarijní stav odvalu, který hrozí rozhořením.
„Haldy jsou novými prvky krajiny, na které musíme pohlížet nikoliv jako na zničená území, ale právě naopak jako na budoucí přírodní oázy,“ uvedl Gremlica. Potvrdil, že projekt obsahuje i opatření, která by ekologickou stabilitu krajiny posílila. Navrhuje také zpřístupnit tato místa návštěvníkům: „I tento typ krajiny by mohl být využíván ke sportu, rekreaci, turistice či jako naučná stezka.“
reklama
Projekt zahrnuje biologické průzkumy 24 hald na Kladensku. Při nich se prokázala přítomnost 196 ochranářsky hodnotných druhů cévnatých rostlin, z toho 41 druhů z Červeného seznamu Česka. Ochranáři našli 50 druhů hub, 140 druhů motýlů, 109 obratlovců, tři druhy zvláště chráněných plazů, 89 druhů ptáků a 11 druhů savců. I mezi nimi jsou zvláště chráněné druhy. Některé se na haldách přímo rozmnožují.
Prostřednictvím rekultivací se na mnoha místech okresu snaží představitelé firem a organizací území zasažená těžbou nerostných surovin zaretušovat a hodnotu hald ničí. Podle zpracovatelů projektu by ale obnova krajiny neměla stát na popření jejího vývoje a mazání stop minulosti.
Sanaci odvalu v Němcích se například snaží zabránit starosta Svinařova Vladimír Šára. Nesouhlasí s tím, aby pracovníci firmy Energie utěsňovali dohořívající haldu směsí z popílku, a vytvářely tak z bývalého odvalu sarkofág. Báňští odborníci ale upozorňují na havarijní stav odvalu, který hrozí rozhořením.
„Haldy jsou novými prvky krajiny, na které musíme pohlížet nikoliv jako na zničená území, ale právě naopak jako na budoucí přírodní oázy,“ uvedl Gremlica. Potvrdil, že projekt obsahuje i opatření, která by ekologickou stabilitu krajiny posílila. Navrhuje také zpřístupnit tato místa návštěvníkům: „I tento typ krajiny by mohl být využíván ke sportu, rekreaci, turistice či jako naučná stezka.“
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
