Právo: Na Hřebečné větrníky zřejmě nepostaví
20.2.2008 | HŘEBEČNÁ | Právo | Rudolf Voleman |
Dvě 120 metrů vysoké větrné elektrárny za zhruba 80 miliónů korun v lokalitě nad Hřebečnou v centrálním Krušnohoří stát s největší pravděpodobností nebudou. Podle oponentní studie vlivu na životní prostředí, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo životního prostředí (MŽP), by totiž větrníky nezapadly do tamního rázu krajiny. Problém je také s nedalekými tokaništi tetřívka a s výskytem netopýrů v místě plánované stavby.
Rozhodne ministr
Konečné slovo ale bude mít do konce března ministr pro životní prostředí Martin Bursík.
„Tato studie je pro celou věc velmi důležitá,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí na karlovarském krajském úřadě Eliška Vršecká. „Na základě této studie by příslušný stavební úřad neměl vydat stavební povolení ani územní rozhodnutí ke stavbě elektráren,“ vysvětlila Vršecká, podle které se proti konečnému rozhodnutí nelze odvolat.
Podle Zdeňka Lakatoše (nez.), starosty Abertam, které o realizaci stavby větrných elektráren usilují, není ještě nic definitivně rozhodnuté.
„Jedná se pouze o protiposudek naší studie vlivu na životní prostředí,“ uvedl Lakatoš. „Ještě k věci proběhne veřejné projednávání záměru u nás v obci, pak zasedne grémium MŽP a konečné slovo bude mít ministr,“ mínil Lakatoš.
Podle závěrů studie vlivu na životní prostředí MŽP by větrné elektrárny nezapadly do krajinného rázu v lokalitě.
Snížili ze tří na dvě
„Kvůli tomu jsme počet elektráren snížili ze tří na dvě. Takové hodnocení je pouze subjektivní,“ uvedl abertamský starosta, podle kterého se ve studiích rozchází také řešení s výskytem netopýrů a tokanišť tetřívků.
„V místě jejich tokanišť se pasou ovce a nikomu to nevadí,“ odmítl argumenty starosta s tím, že netopýři mají problémy s průletem jen přes větrné farmy. „Naše elektrárny ale budou stát 480 metrů od sebe,“ dodal.
Původně ale větrné elektrárny už v minulém roce odmítl Krajský úřad v Karlových Varech, který právě na tetřívky a netopýry poukázal. Stejně tak na možnost narušení nedaleké přírodní rezervace Ryžovna.
„Pokud MŽP projekt zamítne, podřídíme se tomuto rozhodnutí,“ je připraven Lakatoš.
reklama
Konečné slovo ale bude mít do konce března ministr pro životní prostředí Martin Bursík.
„Tato studie je pro celou věc velmi důležitá,“ uvedla vedoucí odboru životního prostředí na karlovarském krajském úřadě Eliška Vršecká. „Na základě této studie by příslušný stavební úřad neměl vydat stavební povolení ani územní rozhodnutí ke stavbě elektráren,“ vysvětlila Vršecká, podle které se proti konečnému rozhodnutí nelze odvolat.
Podle Zdeňka Lakatoše (nez.), starosty Abertam, které o realizaci stavby větrných elektráren usilují, není ještě nic definitivně rozhodnuté.
„Jedná se pouze o protiposudek naší studie vlivu na životní prostředí,“ uvedl Lakatoš. „Ještě k věci proběhne veřejné projednávání záměru u nás v obci, pak zasedne grémium MŽP a konečné slovo bude mít ministr,“ mínil Lakatoš.
Podle závěrů studie vlivu na životní prostředí MŽP by větrné elektrárny nezapadly do krajinného rázu v lokalitě.
Snížili ze tří na dvě
„Kvůli tomu jsme počet elektráren snížili ze tří na dvě. Takové hodnocení je pouze subjektivní,“ uvedl abertamský starosta, podle kterého se ve studiích rozchází také řešení s výskytem netopýrů a tokanišť tetřívků.
„V místě jejich tokanišť se pasou ovce a nikomu to nevadí,“ odmítl argumenty starosta s tím, že netopýři mají problémy s průletem jen přes větrné farmy. „Naše elektrárny ale budou stát 480 metrů od sebe,“ dodal.
Původně ale větrné elektrárny už v minulém roce odmítl Krajský úřad v Karlových Varech, který právě na tetřívky a netopýry poukázal. Stejně tak na možnost narušení nedaleké přírodní rezervace Ryžovna.
„Pokud MŽP projekt zamítne, podřídíme se tomuto rozhodnutí,“ je připraven Lakatoš.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
