MF Dnes: Na nepřístupné louky platí jen kosy
13.6.2005 | KOSTELECKÉ HORKY | MF Dnes | Martin Filip |
Sobotní ráno, na nebi tmavé mraky a co chvíli se spouští déšť. Hned několik důvodů proč zůstat doma v posteli. Přesto se na svahu pod Kosteleckými Horkami na Rychnovsku už od šesti ráno ozývá svištění kos.
"Kosu dneska držím v ruce vlastně podruhé, ale myslím si, že jsem se s ní zacházet už naučil," říká čtrnáctiletý Lukáš Fassner a svižnými oblouky stíná mokrou trávu. Jako člen oddílu mladých ochránců přírody Spongilit z Chocně se účastní v Horkách už třetího ročníku kosení podmáčených luk.
Zdejší sdružení dobrovolných aktivit Dům z modrého kamene tak chce zachránit některé ohrožené druhy rostlin na těžko přístupných loukách, které jejich vlastníci běžně nesekají. "Sekáme louky, které jde jen těžko posekat strojově a které lidi nepotřebují, protože seno z nich není vhodné pro krmení. Dříve se používalo jako stelivo v chlévech, později se takové louky kosily jen proto, aby nezarostly. Byla to otázka cti každého hospodáře. Dnes loukám hrozí, že je lidé nechají zarůst nebo je zalesní," říká Petr Kulíšek ze sdružení.
To si vegetačně nejzajímavější lokality vzalo pod patronát a s jejich vlastníky se dohodlo, že dobrovolníci budou louky udržovat. "V lokalitách, které jsme si ve vsi vybrali, rostou chráněné druhy nebo společenstva rostlin, které se jinde nevyskytují. Můžete tu najít suchopýry, bařičku bahení nebo vzácnější druhy ostřic a orchidejí," líčí Kulíšek. Dodává, že mladí lidé od nás i ze zahraničí, kteří se na loukách sešli, pomohou dobré věci a zároveň se dostanou k činnosti, kterou běžně nedělají.
Poprvé tady držela kosu také třiadvacetiletá Belgičanka Judita Charlierová. "Studovala jsem sociologii. Bylo to hodně teoretické, ale já jsem chtěla dělat něco praktického a zároveň sloužícího přírodě," říká Judita. "Jsem tu od loňského září a do letošního zůstanu. Pak bych se chtěla věnovat výchově k ochraně přírody," svěřuje se dobrovolnice.
reklama
Zdejší sdružení dobrovolných aktivit Dům z modrého kamene tak chce zachránit některé ohrožené druhy rostlin na těžko přístupných loukách, které jejich vlastníci běžně nesekají. "Sekáme louky, které jde jen těžko posekat strojově a které lidi nepotřebují, protože seno z nich není vhodné pro krmení. Dříve se používalo jako stelivo v chlévech, později se takové louky kosily jen proto, aby nezarostly. Byla to otázka cti každého hospodáře. Dnes loukám hrozí, že je lidé nechají zarůst nebo je zalesní," říká Petr Kulíšek ze sdružení.
To si vegetačně nejzajímavější lokality vzalo pod patronát a s jejich vlastníky se dohodlo, že dobrovolníci budou louky udržovat. "V lokalitách, které jsme si ve vsi vybrali, rostou chráněné druhy nebo společenstva rostlin, které se jinde nevyskytují. Můžete tu najít suchopýry, bařičku bahení nebo vzácnější druhy ostřic a orchidejí," líčí Kulíšek. Dodává, že mladí lidé od nás i ze zahraničí, kteří se na loukách sešli, pomohou dobré věci a zároveň se dostanou k činnosti, kterou běžně nedělají.
Poprvé tady držela kosu také třiadvacetiletá Belgičanka Judita Charlierová. "Studovala jsem sociologii. Bylo to hodně teoretické, ale já jsem chtěla dělat něco praktického a zároveň sloužícího přírodě," říká Judita. "Jsem tu od loňského září a do letošního zůstanu. Pak bych se chtěla věnovat výchově k ochraně přírody," svěřuje se dobrovolnice.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
