Právo: Na Příbramsku by se v budoucnu dalo těžit zlato
8.9.2006 | PŘÍBRAM | Právo | Radek Plavecký |
Rozhovor s Josefem Velflem, ředitelem Hornického muzea v Příbrami.
* Hornické muzeum v Příbrami nabízí hned několik českých, ale i celosvětových rarit. Během nadcházejících víkendů budou některá překvapení uvedena do provozu, jiná fungují jen pár týdnů. Můžete prozradit, o co se jedná?
Už dlouho připravujeme spuštění provozu hornického vláčku na povrchu. Ještě dnes si určitě zdejší lidé pamatují, jak jezdily důlní vozíky přes Březové Hory a patřilo to ke koloritu města, takže na mezinárodní setkání hornických měst, které se uskuteční 15. a 16. září, se bude konat slavnostní křest vláčku. Hornický vláček už jezdí v prokopské štole v areálu dolu Anna, kde je nyní také nová atrakce - fárání do podzemí. Výtahem a středověkými štolami se prochází v hloubce několika desítek metrů po tři čtvrtě kilometru dlouhé trase chodbičkami mezi dolem Anna a Vojtěch, což jsme spouštěli na Prokopskou pouť.
* Vždycky se říkalo, že město je celé poddolované a tu a tam hrozí propadání nějakého domu. Jsou to mýty, nebo pravda?
Že je Příbram poddolovaná, to je fakt. Vedou tady stovky kilometrů nejrůznějších štol a chodeb všemi směry a jsou navzájem propojované. Po ukončení těžby se ale zaplavily vodou, takže od největších hloubek přes 1,5 kilometru až po hranici zhruba 80 metrů pod zemí jsou zaplavené, což brání propadům. Z hlediska možného pohybu jsou rizikovější nejstarší šachty ze středověku, které nejsou příliš zmapované a jsou poměrně mělké. K tomu se přidávají vlivy nákladní dopravy.
* Jsou vytěžené šachty ještě využitelné? Nevznikl třeba nápad ukládat do hloubek odpad z jaderných elektráren, když odtud vlastně pochází uranová ruda?
Historické březohorské šachty částečně využíváme pro turisty. Bývalé uranové doly jsou zavřené a netěží se, ale o ukládání jaderného odpadu jsem neslyšel. Šachta na Hájích je přebudovaná na obrovský zásobník zemního plynu, takže možné využití tady je. Areály jsou ale zprivatizované a částečně probíhá zahlazování následků těžby.
* Je reálné, aby se hornictví na Příbramsku ještě oživilo?
Hornictví ve své tisícileté historii prožívalo vždycky období úpadku a boomu. Co se týká zásob stříbra a olova na Příbramsku, tak ty byly z 96 procent vytěženy a zbytek je ekonomicky netěžitelný. Uran je efektivnější dovážet. V oblastí Rožmitálu pod Třemšínem a Povltaví jsou ale obrovské zásoby zlata. Jsou to tak bohaté lokality, že by se tam dalo těžit několik desítek let, ale v současnosti známé technologie louhování jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí, takže k těžbě nebyl vydán souhlas. Myslím, že je otázkou času, kdy bude vyvinuta jiná technologie a stát by mohl tyto bohaté rezervy využít, pokud bude mít zlato ještě hodnotu.
reklama
Už dlouho připravujeme spuštění provozu hornického vláčku na povrchu. Ještě dnes si určitě zdejší lidé pamatují, jak jezdily důlní vozíky přes Březové Hory a patřilo to ke koloritu města, takže na mezinárodní setkání hornických měst, které se uskuteční 15. a 16. září, se bude konat slavnostní křest vláčku. Hornický vláček už jezdí v prokopské štole v areálu dolu Anna, kde je nyní také nová atrakce - fárání do podzemí. Výtahem a středověkými štolami se prochází v hloubce několika desítek metrů po tři čtvrtě kilometru dlouhé trase chodbičkami mezi dolem Anna a Vojtěch, což jsme spouštěli na Prokopskou pouť.
* Vždycky se říkalo, že město je celé poddolované a tu a tam hrozí propadání nějakého domu. Jsou to mýty, nebo pravda?
Že je Příbram poddolovaná, to je fakt. Vedou tady stovky kilometrů nejrůznějších štol a chodeb všemi směry a jsou navzájem propojované. Po ukončení těžby se ale zaplavily vodou, takže od největších hloubek přes 1,5 kilometru až po hranici zhruba 80 metrů pod zemí jsou zaplavené, což brání propadům. Z hlediska možného pohybu jsou rizikovější nejstarší šachty ze středověku, které nejsou příliš zmapované a jsou poměrně mělké. K tomu se přidávají vlivy nákladní dopravy.
* Jsou vytěžené šachty ještě využitelné? Nevznikl třeba nápad ukládat do hloubek odpad z jaderných elektráren, když odtud vlastně pochází uranová ruda?
Historické březohorské šachty částečně využíváme pro turisty. Bývalé uranové doly jsou zavřené a netěží se, ale o ukládání jaderného odpadu jsem neslyšel. Šachta na Hájích je přebudovaná na obrovský zásobník zemního plynu, takže možné využití tady je. Areály jsou ale zprivatizované a částečně probíhá zahlazování následků těžby.
* Je reálné, aby se hornictví na Příbramsku ještě oživilo?
Hornictví ve své tisícileté historii prožívalo vždycky období úpadku a boomu. Co se týká zásob stříbra a olova na Příbramsku, tak ty byly z 96 procent vytěženy a zbytek je ekonomicky netěžitelný. Uran je efektivnější dovážet. V oblastí Rožmitálu pod Třemšínem a Povltaví jsou ale obrovské zásoby zlata. Jsou to tak bohaté lokality, že by se tam dalo těžit několik desítek let, ale v současnosti známé technologie louhování jsou velmi nešetrné k životnímu prostředí, takže k těžbě nebyl vydán souhlas. Myslím, že je otázkou času, kdy bude vyvinuta jiná technologie a stát by mohl tyto bohaté rezervy využít, pokud bude mít zlato ještě hodnotu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
