Právo: Na sanace neuhelné těžby dostanou přes sto miliónů
2.1.2009 | KARLOVY VARY | Právo | Rudolf Voleman |
Zhruba 107 miliónů korun by mělo od příštího roku a pak každoročně po dobu deseti let plynout ze státních financí do Karlovarského kraje na sanaci starých důlních činností, kdy takové doly ještě provozoval sám stát.
Jedná se o program schválený již vládou, který má pomoci zahladit následky těžby jiných nerostných surovin, než je hnědé a černé uhlí. Na ty totiž již dávno finance stát dává. Nyní se má dostat i na zahlazení následků těžby kamene, písku a v našem kraji zřejmě nejvíce po těžbě kaolinu. „Program by měla vláda spustit v průběhu příštího roku,“ uvedl karlovarský krajský radní pro životní prostředí Jaroslav Bradáč (ČSSD).
„Každý rok by měl stát do programu uvolnit kolem 800 miliónů, přičemž program má trvat deset let. Zaměřený má být na odstranění ekologických škod po těžbě nerostných surovin s výjimkou uhlí. Do Karlovarského kraje by z něho mělo ročně plynout okolo 107 miliónů korun,“ prozradil Bradáč, podle kterého se v tuto chvíli ještě zpracovávají na ministerstvu financí pravidla čerpání peněz z tohoto fondu.
„Myslím, že je to velmi zajímavý dotační titul,“ komentoval Bradáč, podle kterého se budou moci o peníze z něho ucházet jak obce a města, tak také soukromé firmy. „Je ale třeba včas připravit projekty, na jejichž základě bude možné peníze z fondu čerpat,“ dodal.
„Určitě o programu už víme a už jen čekáme na směrnice ministerstva financí,“ uvedl generální ředitel společnosti Sedlecké kaolíny Vojtěch Zítko.
„Máme zatím připravené tři projekty, s kterými se chceme ucházet o finance,“ pokračoval. První z nich se týká rekultivace někdejšího kaolinového dolu mezi Hroznětínem a Hájkem na Karlovarsku.
„Dalším je zahlazení pozůstatků těžby na dole Mírová-Osmoza a třetí projekt se týká rekultivací v lokalitě Kaolina Božíčany,“ prozradil Zítko s tím, že Sedlecké kaolíny chtějí na tyto tři projekty celkem získat zhruba 65 miliónů korun.
Mělo by se podle Zítka jednat o klasické rekultivace. „O zalesnění či vytvoření rybníku,“ uvedl jako příklad.
„Nevíme zatím, zda bude program určen také na rekultivace druhého stupně. Zda by bylo možné jej využít i při našich plánech vytvořit na někdejším dole mezi Hroznětínem a Hájkem rekreační středisko,“ uvedl Zítko, podle kterého společnost připravuje ještě další dva projekty, se kterými chce peníze z připravovaného programu čerpat.
„První z nich se týká někdejšího dolu v Unanově čtyři kilometry od Znojma a Poštorenské keramiky, kde býval lom na keramické jíly,“ uzavřel s tím, že na oba projekty by chtěla společnost získat z programu celkem asi 15 miliónů korun.
reklama
„Každý rok by měl stát do programu uvolnit kolem 800 miliónů, přičemž program má trvat deset let. Zaměřený má být na odstranění ekologických škod po těžbě nerostných surovin s výjimkou uhlí. Do Karlovarského kraje by z něho mělo ročně plynout okolo 107 miliónů korun,“ prozradil Bradáč, podle kterého se v tuto chvíli ještě zpracovávají na ministerstvu financí pravidla čerpání peněz z tohoto fondu.
„Myslím, že je to velmi zajímavý dotační titul,“ komentoval Bradáč, podle kterého se budou moci o peníze z něho ucházet jak obce a města, tak také soukromé firmy. „Je ale třeba včas připravit projekty, na jejichž základě bude možné peníze z fondu čerpat,“ dodal.
„Určitě o programu už víme a už jen čekáme na směrnice ministerstva financí,“ uvedl generální ředitel společnosti Sedlecké kaolíny Vojtěch Zítko.
„Máme zatím připravené tři projekty, s kterými se chceme ucházet o finance,“ pokračoval. První z nich se týká rekultivace někdejšího kaolinového dolu mezi Hroznětínem a Hájkem na Karlovarsku.
„Dalším je zahlazení pozůstatků těžby na dole Mírová-Osmoza a třetí projekt se týká rekultivací v lokalitě Kaolina Božíčany,“ prozradil Zítko s tím, že Sedlecké kaolíny chtějí na tyto tři projekty celkem získat zhruba 65 miliónů korun.
Mělo by se podle Zítka jednat o klasické rekultivace. „O zalesnění či vytvoření rybníku,“ uvedl jako příklad.
„Nevíme zatím, zda bude program určen také na rekultivace druhého stupně. Zda by bylo možné jej využít i při našich plánech vytvořit na někdejším dole mezi Hroznětínem a Hájkem rekreační středisko,“ uvedl Zítko, podle kterého společnost připravuje ještě další dva projekty, se kterými chce peníze z připravovaného programu čerpat.
„První z nich se týká někdejšího dolu v Unanově čtyři kilometry od Znojma a Poštorenské keramiky, kde býval lom na keramické jíly,“ uzavřel s tím, že na oba projekty by chtěla společnost získat z programu celkem asi 15 miliónů korun.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
