MF Dnes: Na Šumavě klesla těžba dřeva
26.9.2006 | ŠUMAVA | MF Dnes | Václav Janouš |
Za osm a půl měsíce letošního roku klesly těžby v šumavském parku téměř o polovinu oproti loňsku. Lidé si stěžují, že nebudou mít čím topit. Řešením může být samovýroba, kdy si kmeny v lese zpracují sami.
Na Šumavě se kácí stále méně dřeva. Za letošních osm měsíců kleslo množství vykáceného dřeva o necelou polovinu oproti loňsku a nyní se kácí desetina dřeva než před deseti lety. Klesly i neplánované těžby kvůli sněhu, větru a kůrovci. Lidé ve dvaadvaceti šumavských obcích v parku ale tvrdí, že by měla správa kácet dřeva více, aby bylo čím topit. Letos totiž zhruba třetina lidí na jihu Čech ještě topné dřevo nemá.
Za osm a půl měsíce letošního roku klesly těžby v šumavském parku téměř o polovinu oproti loňsku.
„Kůrovcovými těžbami, tedy zásahy proti lýkožroutům, jsme vykáceli 17 tisíc metrů krychlových dřeva a kvůli sněhovým či větrným kalamitám 31 tisíc kubíků.
To jsou jen zlomky toho, co se těžilo v parku před několika lety,“ vysvětlil mluvčí parku Radovan Holub.
V devadesátých letech těžili lesníci na Šumavě stovky tisíc kubíků dřeva, jen kvůli polomům ročně například 200 až 300 tisíc metrů krychlových. „Vždy někde vykáceli plošně kůrovcem napadené stromy, vytvořili stěnu ze stromů, do které když se opřel nárazový vítr, tak působil obrovské škody. To bylo třeba v roce 1998 nebo 2001. Letos klesla těžba i proto, že pro rozmnožení kůrovce nebyl příznivý rok, a proto ubylo právě kůrovcových těžeb,“ vzpomínal ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, který od začátku devadesátých let kritizoval masivní kácení stromů na Šumavě.
Lesníci přitom v minulosti tvrdili, že jedině razantním zásahem, jako je vykácení, je možné předcházet kůrovcovým kalamitám. Nyní zkouší ponechat lesy přírodě. „Můžeme se domnívat, že se dříve kalamity stávaly zástěrkou pro neúměrné zvyšování těžeb. Dřevo se pak prodávalo pod cenou,“ řekl mluvčí parku Holub.
Utlumení těžby přitom nepřineslo zatím žádnou větší kůrovcovou kalamitu, jak předpovídali někteří lesníci. I pokud pak nyní park kácí stromy třeba v prvních zónách, tedy v nejcennějších územích, dřevo z lesa lesníci nevytahují.
„Ponecháme jej k zetlení pro příští samovolně vznikající les. Ze druhých zón se již většina dřeva vyváží a prodá třeba i jako palivo,“ popsal ředitel parku Alois Pavlíčko.
Letos je ale přitom právě palivového dříví na Šumavě nedostatek, třebaže v zimě byly na mnohých místech značné polomy. Podobná situace je v celých jižních Čechách. Především proto, že toto levné dřevo nechtějí pily prodávat a park nemůže prodávat kvalitní dřevo za cenu topiva. V dvougeneračním domě přitom za zimu spálí lidé zhruba 50 kubíků. Metr krychlový stojí 310 korun.
„Dřeva je ale letos obecně nedostatek. Museli jsme přistoupit na to, že za čtyřicet korun kubík si jej dojdeme vykácet, protože opravdu se sehnat letos nedá,“ řekl obyvatel Nových Hutí František Zámečník.
Protože dřeva na topení je nedostatek, stovky lidí využily nabídky státních lesů a vykácí si jej v lese sami. „Někteří lidé už sami vykáceli i třeba sto kubíků dřeva. Nabízíme lidem, že si dřevo mohou vytěžit v místech, kde byly největší polomy. Metr krychlový přitom přijde na symbolickou korunu,“ řekl lesní správce Lesů České republiky v Hluboké nad Vltavou Jan Zasadil.
Lidi přitom láká právě i cena, kdyby šli koupit hotové dřevo, zaplatí za metr krychlový od 400 do 1000 korun. Kvůli jeho nedostatku stoupají ceny. To, co se dříve prodávalo jako palivové, je dnes v nabídce jako dřevo pro průmyslové zpracování za vyšší ceny. „Máme už jen pár set kubíků odřezků, ale ty jsou pro zaměstnance,“ uvedl výrobní ředitel Jihočeských lesů Nové Hrady Vladimír Žahour. Kácet více se v šumavském parku pak nebude ani v budoucnu. Lesníci sice vysazují nové stromky, třeba na 1,5 procenta rozlohy, kde je dnes suchý les především okolo Modravy a Kvildy.
„Přitom v suchém lese je suché jen horní stromové patro a biologické procesy probíhají dál. Nejde tedy o mrtvý les. Suchý les v podstatě neexistuje,“ říká biolog pražské lesnické fakulty Jan Farkač.
Nový systém péče o národní park a menší těžba se líbí i ekologickým aktivistům. Ti bojovali proti kácení stromů v parku několik let.
„Přírodu je potřeba ponechat samovolnému procesu, ona si s kůrovcem poradí. Rozhodně kůrovec Šumavu nesežere a nová cesta správy parku i omezení těžeb je krok správným směrem. Ještě je potřeba rozšířit a scelit první zóny, aby se nechal systém péče lépe uplatňovat,“ uvedl aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
***
* Vývoj těžby na Šumavě v metrech krychlových
rok těžba celkem kvůli větru kvůli kůrovci
2000 261 670 188 472 55 774
2001 120 756 22 654 23 597
2002 197 128 148 406 8 758
2003 225 570 211 839 13 390
2004 131 536 15 106 44 542
2005 139 376 18 475 38 343
2006 70 234 31 118 17 015
Poznámka: rok 2006 je započítán pouze do 15. září
reklama
Za osm a půl měsíce letošního roku klesly těžby v šumavském parku téměř o polovinu oproti loňsku.
„Kůrovcovými těžbami, tedy zásahy proti lýkožroutům, jsme vykáceli 17 tisíc metrů krychlových dřeva a kvůli sněhovým či větrným kalamitám 31 tisíc kubíků.
To jsou jen zlomky toho, co se těžilo v parku před několika lety,“ vysvětlil mluvčí parku Radovan Holub.
V devadesátých letech těžili lesníci na Šumavě stovky tisíc kubíků dřeva, jen kvůli polomům ročně například 200 až 300 tisíc metrů krychlových. „Vždy někde vykáceli plošně kůrovcem napadené stromy, vytvořili stěnu ze stromů, do které když se opřel nárazový vítr, tak působil obrovské škody. To bylo třeba v roce 1998 nebo 2001. Letos klesla těžba i proto, že pro rozmnožení kůrovce nebyl příznivý rok, a proto ubylo právě kůrovcových těžeb,“ vzpomínal ekologický aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA, který od začátku devadesátých let kritizoval masivní kácení stromů na Šumavě.
Lesníci přitom v minulosti tvrdili, že jedině razantním zásahem, jako je vykácení, je možné předcházet kůrovcovým kalamitám. Nyní zkouší ponechat lesy přírodě. „Můžeme se domnívat, že se dříve kalamity stávaly zástěrkou pro neúměrné zvyšování těžeb. Dřevo se pak prodávalo pod cenou,“ řekl mluvčí parku Holub.
Utlumení těžby přitom nepřineslo zatím žádnou větší kůrovcovou kalamitu, jak předpovídali někteří lesníci. I pokud pak nyní park kácí stromy třeba v prvních zónách, tedy v nejcennějších územích, dřevo z lesa lesníci nevytahují.
„Ponecháme jej k zetlení pro příští samovolně vznikající les. Ze druhých zón se již většina dřeva vyváží a prodá třeba i jako palivo,“ popsal ředitel parku Alois Pavlíčko.
Letos je ale přitom právě palivového dříví na Šumavě nedostatek, třebaže v zimě byly na mnohých místech značné polomy. Podobná situace je v celých jižních Čechách. Především proto, že toto levné dřevo nechtějí pily prodávat a park nemůže prodávat kvalitní dřevo za cenu topiva. V dvougeneračním domě přitom za zimu spálí lidé zhruba 50 kubíků. Metr krychlový stojí 310 korun.
„Dřeva je ale letos obecně nedostatek. Museli jsme přistoupit na to, že za čtyřicet korun kubík si jej dojdeme vykácet, protože opravdu se sehnat letos nedá,“ řekl obyvatel Nových Hutí František Zámečník.
Protože dřeva na topení je nedostatek, stovky lidí využily nabídky státních lesů a vykácí si jej v lese sami. „Někteří lidé už sami vykáceli i třeba sto kubíků dřeva. Nabízíme lidem, že si dřevo mohou vytěžit v místech, kde byly největší polomy. Metr krychlový přitom přijde na symbolickou korunu,“ řekl lesní správce Lesů České republiky v Hluboké nad Vltavou Jan Zasadil.
Lidi přitom láká právě i cena, kdyby šli koupit hotové dřevo, zaplatí za metr krychlový od 400 do 1000 korun. Kvůli jeho nedostatku stoupají ceny. To, co se dříve prodávalo jako palivové, je dnes v nabídce jako dřevo pro průmyslové zpracování za vyšší ceny. „Máme už jen pár set kubíků odřezků, ale ty jsou pro zaměstnance,“ uvedl výrobní ředitel Jihočeských lesů Nové Hrady Vladimír Žahour. Kácet více se v šumavském parku pak nebude ani v budoucnu. Lesníci sice vysazují nové stromky, třeba na 1,5 procenta rozlohy, kde je dnes suchý les především okolo Modravy a Kvildy.
„Přitom v suchém lese je suché jen horní stromové patro a biologické procesy probíhají dál. Nejde tedy o mrtvý les. Suchý les v podstatě neexistuje,“ říká biolog pražské lesnické fakulty Jan Farkač.
Nový systém péče o národní park a menší těžba se líbí i ekologickým aktivistům. Ti bojovali proti kácení stromů v parku několik let.
„Přírodu je potřeba ponechat samovolnému procesu, ona si s kůrovcem poradí. Rozhodně kůrovec Šumavu nesežere a nová cesta správy parku i omezení těžeb je krok správným směrem. Ještě je potřeba rozšířit a scelit první zóny, aby se nechal systém péče lépe uplatňovat,“ uvedl aktivista Jaromír Bláha z Hnutí DUHA.
***
* Vývoj těžby na Šumavě v metrech krychlových
rok těžba celkem kvůli větru kvůli kůrovci
2000 261 670 188 472 55 774
2001 120 756 22 654 23 597
2002 197 128 148 406 8 758
2003 225 570 211 839 13 390
2004 131 536 15 106 44 542
2005 139 376 18 475 38 343
2006 70 234 31 118 17 015
Poznámka: rok 2006 je započítán pouze do 15. září
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
