MF Dnes: Na Šumavě se bojuje o louky: národní park versus ekofarma
2.11.2010 | KVILDA | MF Dnes | Jan Novotný |
V jedné z nejcennějších šumavských lokalit sílí boj o volné louky. Nevyužité pozemky skupují bohatí podnikatelé. Někteří tlačí na přeměnu luk na stavební pozemky a jiní už stavějí. Horská Kvilda, možná poslední šumavská obec s typicky roztroušeným osídlením, mění tvář.
Horská Kvilda se snaží držet krok s okolními šumavskými letovisky, takže stavební uzávěra tu rozhodně neplatí. Rozhádaná obec se teď dělí na dva tábory zejména kvůli stavbě nové ekofarmy, která zabírá obrovskou plochu blízko hlavní silnice. Jedni ji podporují a vidí v ní naději na hospodářskou prosperitu vísky, jiní ji označují jako nepřiměřený zásah do chráněného území.
Jednu z nejkontroverznějších staveb celé Šumavy, která má změnit tvář obce, staví Luboš Frank, finančník z Dolních Břežan u Prahy.
„Vizionář, který přemýšlí jinak než ostatní“
Dnes už téměř dokončená usedlost stojí na místě původního německého statku, který před válkou dominoval obci.
„Před několika měsíci jsme přikoupili další pozemky v těsné blízkosti ekofarmy a celkem i s pronajatými pozemky má ekofarma k dispozici asi 90 hektarů. Z mléka vlastních zvířat bude ekofarma v malých sériích vyrábět ovčí, kozí a kravský bio sýr. V suterénu počítáme se staročeskou pecí na chleba, který se bude péct podle dochovaných receptur bez jakýchkoliv chemických přísad, v bio kvalitě a výborné křupavé chuti,“ vypráví s nadšením Luboš Frank.
Jeho spolupracovníci ho označují za vizionáře, který „přemýšlí jinak než ostatní“. Frank postupuje stejně jako desítky dalších stavebníků na Šumavě – usedlost v jedné z nejcennějších šumavských lokalit se totiž nestaví podle původního plánu, na který bylo vydáno stavební povolení.
„Je to další ze šumavských staveb, která je v rozporu s projektem. Ale tady je ten rozpor trochu větší. Objem stavby násobně vzrostl. Stavební povolení bylo vydáno na necelých 900 metrů čtverečních a nyní je zastavěno okolo 1 200 metrů čtverečních, výška budovy narostla o více než 4 metry,“ vypočítává náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Tomáš Hlavatý.
Majitel ekofarmy Luboš Frank se snaží stavbu hájit. Některé změny původního plánu investor zdůvodňuje novými zákonnými normami, podle nichž se musí řídit.
„Od vydání stavebního povolení uplynulo několik let, během kterých došlo ke sněhovým kalamitám a v této souvislosti byly revidovány požadované hodnoty kvůli zatížení sněhem. V Horské Kvildě vzrostly téměř trojnásobně,“ reaguje na výtky Frankův projektant Pavel Čurda.
„Z tohoto důvodu musely být nosné konstrukce statikem nově navrženy tak, aby odpovídaly současným požadavkům. Došlo tedy k mírnému nárůstu absolutní výšky hřebene v řádu desítek centimetrů,“ dodává Čurda.
Ekofarma se nerozšířila jen do výšky kvůli novým limitům na zatížení sněhem. Nové metry nabrala také v podzemí.
Mnozí místní lidé upozorňují, že za loňský rok se kvůli stavbě farmy na hranici první zóny národního parku vyvezly z Horské Kvildy tisíce tun vybagrované zeminy a na oplátku se přivezly tisíce tun betonu na mohutné základy a podzemní garáže. Projektant Čurda tvrdí, že převážná část zeminy zůstala na místě kvůli zásypu a terénním úpravám. Vytěžené kameny se prý využily při obložení usedlosti. Celou stavbu objemných garáží pro úschovu farmářské techniky vysvětluje poměrně překvapivě. Podle něj jsou sklepní prostory ke krajině ohleduplné a ochraňují krajinný ráz. „Využít v novostavbách sklepní prostory je naprostou samozřejmostí, bez které není možné se v exponovaných horských nebo chráněných oblastech obejít. Sklepní prostory jsou pod úrovní terénu a pro návštěvníka neviditelné,“ ujišťuje projektant.
„V Čechách se podzemním prostorům investoři kvůli výrazně vyšším investičním nákladům vyhýbají. Důsledkem je povalování všeho nepotřebného v okolí těchto objektů a často tím dochází k výraznému poškození charakteru krajiny,“ vysvětluje Čurda.
Správa národního parku by měla v příštích dnech rozhodnout o tom, jaký postoj ke změnám zaujme. Vydá takzvané závazné stanovisko, bez něhož nemůže stavební úřad úpravy povolit.
Podle dosluhujícího starosty Horské Kvildy Jana Janouška stavební úřad už úpravy prakticky povolil tím, že stavbu „jenom“ pozastavil a dal investorovi lhůtu tři čtvrtě roku na doplnění změn.
„Nevěřím tomu, že by stavební úřad nechal stavbu zbourat nebo upravit na původní výšku,“ říká Janoušek. „Doufám, že to povolí. Pokud to skutečně bude ekofarma, a ne apartmánový dům, bude to jedině přínos pro obec,“ dodává.
Vyjádření úředníka stavebního úřadu v Kašperských Horách Jana Egera se nepodařilo získat. S veřejností dlouhodobě nekomunikuje.
„Salámová“ metoda: rozestavět co nejvíc
Přestože je stavba farmy úředně pozastavená, dělníci na dokončení dál usilovně pracují. Do konce roku by měly být provedeny finální terénní úpravy. Podle nového zastupitele a jednoho z možných kandidátů na budoucího starostu Horské Kvildy Jiřího Slaby se jedná o jednoznačný příklad z nynější šumavské stavební praxe.
„Investoři se snaží své stavby upravené oproti původnímu stavebnímu povolení dotáhnout do nejvyššího stupně rozestavěnosti, aby pak stavební úřad měl obavy to zbourat. Náklady na zbourání stavby totiž hradí v první fázi nejčastěji státní správa, která je pak vymáhá na investorech. Černý Petr ale stejně nakonec zůstává na státu. Táhnoucí se soudy a nekonečná odvolání si stavební úřad nedovolí riskovat,“ předpovídá Jiří Slaba.
reklama
Jednu z nejkontroverznějších staveb celé Šumavy, která má změnit tvář obce, staví Luboš Frank, finančník z Dolních Břežan u Prahy.
„Vizionář, který přemýšlí jinak než ostatní“
Dnes už téměř dokončená usedlost stojí na místě původního německého statku, který před válkou dominoval obci.
„Před několika měsíci jsme přikoupili další pozemky v těsné blízkosti ekofarmy a celkem i s pronajatými pozemky má ekofarma k dispozici asi 90 hektarů. Z mléka vlastních zvířat bude ekofarma v malých sériích vyrábět ovčí, kozí a kravský bio sýr. V suterénu počítáme se staročeskou pecí na chleba, který se bude péct podle dochovaných receptur bez jakýchkoliv chemických přísad, v bio kvalitě a výborné křupavé chuti,“ vypráví s nadšením Luboš Frank.
Jeho spolupracovníci ho označují za vizionáře, který „přemýšlí jinak než ostatní“. Frank postupuje stejně jako desítky dalších stavebníků na Šumavě – usedlost v jedné z nejcennějších šumavských lokalit se totiž nestaví podle původního plánu, na který bylo vydáno stavební povolení.
„Je to další ze šumavských staveb, která je v rozporu s projektem. Ale tady je ten rozpor trochu větší. Objem stavby násobně vzrostl. Stavební povolení bylo vydáno na necelých 900 metrů čtverečních a nyní je zastavěno okolo 1 200 metrů čtverečních, výška budovy narostla o více než 4 metry,“ vypočítává náměstek ředitele Správy Národního parku Šumava Tomáš Hlavatý.
Majitel ekofarmy Luboš Frank se snaží stavbu hájit. Některé změny původního plánu investor zdůvodňuje novými zákonnými normami, podle nichž se musí řídit.
„Od vydání stavebního povolení uplynulo několik let, během kterých došlo ke sněhovým kalamitám a v této souvislosti byly revidovány požadované hodnoty kvůli zatížení sněhem. V Horské Kvildě vzrostly téměř trojnásobně,“ reaguje na výtky Frankův projektant Pavel Čurda.
„Z tohoto důvodu musely být nosné konstrukce statikem nově navrženy tak, aby odpovídaly současným požadavkům. Došlo tedy k mírnému nárůstu absolutní výšky hřebene v řádu desítek centimetrů,“ dodává Čurda.
Ekofarma se nerozšířila jen do výšky kvůli novým limitům na zatížení sněhem. Nové metry nabrala také v podzemí.
Mnozí místní lidé upozorňují, že za loňský rok se kvůli stavbě farmy na hranici první zóny národního parku vyvezly z Horské Kvildy tisíce tun vybagrované zeminy a na oplátku se přivezly tisíce tun betonu na mohutné základy a podzemní garáže. Projektant Čurda tvrdí, že převážná část zeminy zůstala na místě kvůli zásypu a terénním úpravám. Vytěžené kameny se prý využily při obložení usedlosti. Celou stavbu objemných garáží pro úschovu farmářské techniky vysvětluje poměrně překvapivě. Podle něj jsou sklepní prostory ke krajině ohleduplné a ochraňují krajinný ráz. „Využít v novostavbách sklepní prostory je naprostou samozřejmostí, bez které není možné se v exponovaných horských nebo chráněných oblastech obejít. Sklepní prostory jsou pod úrovní terénu a pro návštěvníka neviditelné,“ ujišťuje projektant.
„V Čechách se podzemním prostorům investoři kvůli výrazně vyšším investičním nákladům vyhýbají. Důsledkem je povalování všeho nepotřebného v okolí těchto objektů a často tím dochází k výraznému poškození charakteru krajiny,“ vysvětluje Čurda.
Správa národního parku by měla v příštích dnech rozhodnout o tom, jaký postoj ke změnám zaujme. Vydá takzvané závazné stanovisko, bez něhož nemůže stavební úřad úpravy povolit.
Podle dosluhujícího starosty Horské Kvildy Jana Janouška stavební úřad už úpravy prakticky povolil tím, že stavbu „jenom“ pozastavil a dal investorovi lhůtu tři čtvrtě roku na doplnění změn.
„Nevěřím tomu, že by stavební úřad nechal stavbu zbourat nebo upravit na původní výšku,“ říká Janoušek. „Doufám, že to povolí. Pokud to skutečně bude ekofarma, a ne apartmánový dům, bude to jedině přínos pro obec,“ dodává.
Vyjádření úředníka stavebního úřadu v Kašperských Horách Jana Egera se nepodařilo získat. S veřejností dlouhodobě nekomunikuje.
„Salámová“ metoda: rozestavět co nejvíc
Přestože je stavba farmy úředně pozastavená, dělníci na dokončení dál usilovně pracují. Do konce roku by měly být provedeny finální terénní úpravy. Podle nového zastupitele a jednoho z možných kandidátů na budoucího starostu Horské Kvildy Jiřího Slaby se jedná o jednoznačný příklad z nynější šumavské stavební praxe.
„Investoři se snaží své stavby upravené oproti původnímu stavebnímu povolení dotáhnout do nejvyššího stupně rozestavěnosti, aby pak stavební úřad měl obavy to zbourat. Náklady na zbourání stavby totiž hradí v první fázi nejčastěji státní správa, která je pak vymáhá na investorech. Černý Petr ale stejně nakonec zůstává na státu. Táhnoucí se soudy a nekonečná odvolání si stavební úřad nedovolí riskovat,“ předpovídá Jiří Slaba.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
