Právo: Na Vinohradech se obnovuje stromořadí
14.4.2009 | PRAHA | Právo | Petr Janiš |
Na pražských stromech právě vyrašilo listí, na jiných se klube, některé se už chystají kvést. Tedy pokud nepřijde muž s pilou vybavený výměrem jejich havarijního stavu, nebo třeba rozhodnutím, že na místě se budou stavět podzemní garáže.
Takových příkladů v metropoli přibývá, kácet se přitom mělo jen nejdéle do konce března.
V Korunní ulici na Vinohradech některé akáty už padly, jiné to teprve čeká. Radnice Prahy 2 o obnově zdejšího stromořadí přitom rozhodla už před rokem, investorem je odbor ochrany prostředí magistrátu.
Jen v asi 150metrovém úseku mezi ulicemi Chodská a U Vodárny zmizí na Korunní deset akátů bílých a jeden jeřáb prostřední, vysadit se zde má třicet mladých, asi desetiletých stromků. Podle argumentace magistrátu dokonce hrozilo rozlomení jednoho z akátů.
Hlavním důvodem obnovy tohoto stromořadí je patrně bezpečnost lidí. „Nenechám se zavřít za to, že na někoho spadnou suché větve,“ reagoval pro Právo šéf odboru ochrany prostředí Jan Winkler. Úředníky snad všech radnic vyděsily pády stromů, při nichž umíraly děti.
Podle něho rozhodnutí o kácení nejsou svévolná, vždy vycházejí z licencovaných posudků a ze zákona. Ke kácení městských stromů se vztahují dva: o ochraně přírody a krajiny a o ochraně ptáků. A právě ti nyní hnízdí.
Stromy v posledních dnech padly z vůle radnic v různých částech metropole – v parku Jezerka v Nuslích, u střediska Odra v Bohnicích, na Kotlasce v Libni, u ulic Lupáčova a Prokopova na Žižkově a jinde. „Z předpisů vyplývá, že až na výjimky by se mělo kácet do 30. března,“ řekl Právu Zdeněk Kiesenbauer z výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. Ani podle něho nelze soudit obecně a záleží na jednotlivých případech. „Úředníci pro životní prostředí nejsou padlí na hlavu a zpravidla vědí, co dělají,“ poznamenal. Myslí si, že současné jarní kácení může být zčásti zapříčiněno vleklými řízeními, kumulacemi žádostí a otázkou peněz. Protože i pro stromy město představuje více stresující prostředí, je třeba u některých z nich urychlit přirozený zánik.
Podobně argumentoval i Winkler: „Je to, jako když umírají lidé, a zároveň se rodí noví.“ Podle něho nelze říci, že by se radnice snažily pražské dřeviny omladit. Některé stromy na nábřeží jsou starší než sto let. „Nekácíme stromy proto, abychom vysazovali mladé,“ konstatoval.
Ukazuje se, že i když jsou akáty odolné a přizpůsobivé, nejsou pro město tak vhodné jako lípy. Přitom před rokem 1989 se při výsadbě rychle rostoucí akáty upřednostňovaly. Dnes jsou mnohé z nich suché, zvlášť ty, co lemují rušné ulice. „Snažíme se napravovat chyby z minulosti,“ poznamenal Winkler.
Faktem ale zůstává, že Pražané nelibě nesou jakékoli kácení, třeba jen proto, že vzrostlé stromy proti mladým poskytnou ve vedrech v rozpáleném městě lidem alespoň trochu vláhy, stínu, ptačího zpěvu a tlumí hluk.
***
Nenechám se zavřít za to, že na někoho spadnou suché větve Jan Winkler, šéf odboru ochrany prostředí
reklama
V Korunní ulici na Vinohradech některé akáty už padly, jiné to teprve čeká. Radnice Prahy 2 o obnově zdejšího stromořadí přitom rozhodla už před rokem, investorem je odbor ochrany prostředí magistrátu.
Jen v asi 150metrovém úseku mezi ulicemi Chodská a U Vodárny zmizí na Korunní deset akátů bílých a jeden jeřáb prostřední, vysadit se zde má třicet mladých, asi desetiletých stromků. Podle argumentace magistrátu dokonce hrozilo rozlomení jednoho z akátů.
Hlavním důvodem obnovy tohoto stromořadí je patrně bezpečnost lidí. „Nenechám se zavřít za to, že na někoho spadnou suché větve,“ reagoval pro Právo šéf odboru ochrany prostředí Jan Winkler. Úředníky snad všech radnic vyděsily pády stromů, při nichž umíraly děti.
Podle něho rozhodnutí o kácení nejsou svévolná, vždy vycházejí z licencovaných posudků a ze zákona. Ke kácení městských stromů se vztahují dva: o ochraně přírody a krajiny a o ochraně ptáků. A právě ti nyní hnízdí.
Stromy v posledních dnech padly z vůle radnic v různých částech metropole – v parku Jezerka v Nuslích, u střediska Odra v Bohnicích, na Kotlasce v Libni, u ulic Lupáčova a Prokopova na Žižkově a jinde. „Z předpisů vyplývá, že až na výjimky by se mělo kácet do 30. března,“ řekl Právu Zdeněk Kiesenbauer z výzkumného ústavu pro krajinu a okrasné zahradnictví. Ani podle něho nelze soudit obecně a záleží na jednotlivých případech. „Úředníci pro životní prostředí nejsou padlí na hlavu a zpravidla vědí, co dělají,“ poznamenal. Myslí si, že současné jarní kácení může být zčásti zapříčiněno vleklými řízeními, kumulacemi žádostí a otázkou peněz. Protože i pro stromy město představuje více stresující prostředí, je třeba u některých z nich urychlit přirozený zánik.
Podobně argumentoval i Winkler: „Je to, jako když umírají lidé, a zároveň se rodí noví.“ Podle něho nelze říci, že by se radnice snažily pražské dřeviny omladit. Některé stromy na nábřeží jsou starší než sto let. „Nekácíme stromy proto, abychom vysazovali mladé,“ konstatoval.
Ukazuje se, že i když jsou akáty odolné a přizpůsobivé, nejsou pro město tak vhodné jako lípy. Přitom před rokem 1989 se při výsadbě rychle rostoucí akáty upřednostňovaly. Dnes jsou mnohé z nich suché, zvlášť ty, co lemují rušné ulice. „Snažíme se napravovat chyby z minulosti,“ poznamenal Winkler.
Faktem ale zůstává, že Pražané nelibě nesou jakékoli kácení, třeba jen proto, že vzrostlé stromy proti mladým poskytnou ve vedrech v rozpáleném městě lidem alespoň trochu vláhy, stínu, ptačího zpěvu a tlumí hluk.
***
Nenechám se zavřít za to, že na někoho spadnou suché větve Jan Winkler, šéf odboru ochrany prostředí
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
