MF Dnes: Naftaři objevili u Břeclavi plyn
12.2.2009 | BŘECLAV | MF Dnes | Dagmar Humpolíková |
Těžaři objevili nové ložisko, v případě krize by mohlo zásobit celé město. Do městské kasy se budou sypat miliony.
Nad Břeclaví včera plápolal pětimetrový sloupec ohně. Těžaři objevili na území města další ložisko plynu a včera testovali, jak velké zásoby v něm mohou být.
Pokud tedy dodavatelé z východu opět uzavřou kohoutky a celá Evropa bude bez plynu, břeclavští se zřejmě obávat nemusejí. „Pokud bude dostatečně velké, napojíme se na síť Jihomoravské plynárenské a budeme dodávat plyn do běžné sítě,“ míní ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda. Dodávky břeclavským podnikům a domácnostem už konzultoval se starostou města. Z dřívějších ložisek je na středotlakou síť napojena část Charvatské Nové Vsi.
Postaví město plynovod?
Napojení celého města na přímé dodávky ale není jednoduché. „Museli bychom vystavět například plynovody,“ míní starosta Dymo Piškula.
Naftaři na ložisko plynu narazili v hloubce necelé dva kilometry pod polem mezi sídlištěm U Jánského dvora a železniční dráhou. Poblíž stojí obytné domy i sídliště. Lidé se ale podle naftařů obávat nemusejí.
„Jedná se o standardní záležitost, žádné nebezpečí nehrozí. Jen z komína, který vede z vrtu, šlehá velký plamen, protože hořlavý plyn se nesmí uvolňovat do ovzduší,“ ujistil.
Čerpací zkouška začala včera po poledni a potrvá až do soboty. I v noci. Lidé bydlící poblíž vrtu by si mohli stěžovat na hluk, který plyn při spalování nepřetržitě vydává.
Podle ředitele naftařské společnosti by ale neměl být vyšší než hluk vlaků z nedalekého nádraží.
„Viděla jsem, že se tu něco chystá, ale o vrtných zkouškách jsem nic nevěděla,“ řekla paní, která byla v blízkosti vrtu na procházce se psem.
„Když jsem uviděla plamen, nebyla jsem si jistá, jestli nemám volat hasiče,“ oddechla si žena.
Pokud naftaři začnou plyn těžit, polepší si i město. „Z vytěženého plynu musíme odvádět peníze báňskému úřadu. Ten pak sedmdesát pět procent z nich posílá břeclavské radnici,“ upozornil Piškula.
Miliony pro město Do městské pokladny by se tak mohly z nového vrtu přisypat i miliony korun. „Už dnes máme roční příjem z těžby nafty a plynu kolem deseti milionů,“ počítá příjem ze stávajících tří vrtů v katastru města Piškula. Kdyby k nim přibyla i těžba pozemního plynu z nového vrtu, přišlo by si město až na dvacet milionů korun ročně.
Vzhledem k tomu, že smlouvy se sepisují na dobu patnácti let, mohlo by město získat za tu dobu až tři sta milionů. V Břeclavi se nafta a plyn těží zhruba sedm let, v Charvatské Nové Vsi a v Poštorné.
Tehdy se obyvatelé a ochránci přírody obávali následků, které těžba může způsobit. Citlivým tématem byla blízkost chráněné Kančí obory.
„Ochráncům přírody se takové věci nelíbí. Jenže město samotné nemůže těžbu zakázat, to je v kompetenci báňské společnosti. Navíc dnešní technologická zařízení jsou na vysoké úrovni a bezpečná,“ míní starosta Piškula. Spolehlivost čerpacích zařízení si podle něj město vyzkoušelo při povodních před pár lety. „Těžaři vrty vždy včas zakonzervovali a k žádnému úniku nafty nedošlo. Větší obavy máme ze starých ruských zařízení, která tu zůstala z těžby v padesátých letech,“ obává se starosta zabetonovaných vrtů v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Kdyby se uzávěry porušily nebo utrhly, mohly by podle něj nadělat spoustu škody.
„Dnešní zařízení jsou kontrolovaná a bezpečná, vždyť i v Norsku se těží nafta přímo z moře,“ namítá starosta. Těžaři navíc podle něj odvádí peníze i do ekologických fondů. „Chceme, aby se těžilo, finančně se to městu dobře vyplatí,“ vidí zisk v nerostném bohatství a plnící se pokladnu Dymo Piškula.
reklama
Pokud tedy dodavatelé z východu opět uzavřou kohoutky a celá Evropa bude bez plynu, břeclavští se zřejmě obávat nemusejí. „Pokud bude dostatečně velké, napojíme se na síť Jihomoravské plynárenské a budeme dodávat plyn do běžné sítě,“ míní ředitel České naftařské společnosti Zdeněk Svoboda. Dodávky břeclavským podnikům a domácnostem už konzultoval se starostou města. Z dřívějších ložisek je na středotlakou síť napojena část Charvatské Nové Vsi.
Postaví město plynovod?
Napojení celého města na přímé dodávky ale není jednoduché. „Museli bychom vystavět například plynovody,“ míní starosta Dymo Piškula.
Naftaři na ložisko plynu narazili v hloubce necelé dva kilometry pod polem mezi sídlištěm U Jánského dvora a železniční dráhou. Poblíž stojí obytné domy i sídliště. Lidé se ale podle naftařů obávat nemusejí.
„Jedná se o standardní záležitost, žádné nebezpečí nehrozí. Jen z komína, který vede z vrtu, šlehá velký plamen, protože hořlavý plyn se nesmí uvolňovat do ovzduší,“ ujistil.
Čerpací zkouška začala včera po poledni a potrvá až do soboty. I v noci. Lidé bydlící poblíž vrtu by si mohli stěžovat na hluk, který plyn při spalování nepřetržitě vydává.
Podle ředitele naftařské společnosti by ale neměl být vyšší než hluk vlaků z nedalekého nádraží.
„Viděla jsem, že se tu něco chystá, ale o vrtných zkouškách jsem nic nevěděla,“ řekla paní, která byla v blízkosti vrtu na procházce se psem.
„Když jsem uviděla plamen, nebyla jsem si jistá, jestli nemám volat hasiče,“ oddechla si žena.
Pokud naftaři začnou plyn těžit, polepší si i město. „Z vytěženého plynu musíme odvádět peníze báňskému úřadu. Ten pak sedmdesát pět procent z nich posílá břeclavské radnici,“ upozornil Piškula.
Miliony pro město Do městské pokladny by se tak mohly z nového vrtu přisypat i miliony korun. „Už dnes máme roční příjem z těžby nafty a plynu kolem deseti milionů,“ počítá příjem ze stávajících tří vrtů v katastru města Piškula. Kdyby k nim přibyla i těžba pozemního plynu z nového vrtu, přišlo by si město až na dvacet milionů korun ročně.
Vzhledem k tomu, že smlouvy se sepisují na dobu patnácti let, mohlo by město získat za tu dobu až tři sta milionů. V Břeclavi se nafta a plyn těží zhruba sedm let, v Charvatské Nové Vsi a v Poštorné.
Tehdy se obyvatelé a ochránci přírody obávali následků, které těžba může způsobit. Citlivým tématem byla blízkost chráněné Kančí obory.
„Ochráncům přírody se takové věci nelíbí. Jenže město samotné nemůže těžbu zakázat, to je v kompetenci báňské společnosti. Navíc dnešní technologická zařízení jsou na vysoké úrovni a bezpečná,“ míní starosta Piškula. Spolehlivost čerpacích zařízení si podle něj město vyzkoušelo při povodních před pár lety. „Těžaři vrty vždy včas zakonzervovali a k žádnému úniku nafty nedošlo. Větší obavy máme ze starých ruských zařízení, která tu zůstala z těžby v padesátých letech,“ obává se starosta zabetonovaných vrtů v oblasti soutoku Dyje a Moravy. Kdyby se uzávěry porušily nebo utrhly, mohly by podle něj nadělat spoustu škody.
„Dnešní zařízení jsou kontrolovaná a bezpečná, vždyť i v Norsku se těží nafta přímo z moře,“ namítá starosta. Těžaři navíc podle něj odvádí peníze i do ekologických fondů. „Chceme, aby se těžilo, finančně se to městu dobře vyplatí,“ vidí zisk v nerostném bohatství a plnící se pokladnu Dymo Piškula.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
