MF Dnes: Náprava ekologických škod bude stát miliardy
8.4.2008 | ZLÍN | MF Dnes | Karel Toman ml. |
Až miliardu a půl bude potřebovat Zlínský kraj a některé obce, aby se zbavily svých starých ekologických zátěží. Peníze chce kraj získat z evropských fondů. Nechal si proto vypracovat seznam dřímajících ekologických „náloží“, který nedávno zveřejnil na webových stránkách.
Své zamořené areály ale budou muset vyčistit i některé firmy, které je zdědily po socialistických předchůdcích. Jen sanace škod v areálu Aircraft Industries v Kunovicích má přijít na další miliardu a půl. Ropné látky a chlorované uhlovodíky tam ohrožují kilometr a půl vzdálené prameniště Ostrožská Nová Ves pro třicet tisíc lidí. „Riziko aktuální; nápravné opatření nutné,“ píše ve svém hodnocení kraj.
První podobná studie ekologických zátěží vznikla při tak zvané velké privatizaci v roce 1992. Týkala se ale jen velkých podniků. Tyto škody se dodnes odstraňují za peníze už zaniklého Fondu národního majetku.
Při tak zvané malé privatizaci v roce 1993 se už ale podobná studie nedělala. „Buď se o ekologické zátěži v areálu podniku vědělo a majitel mohl na základě toho smlouvat o ceně. Nebo o ní nevěděl a její řešení pak na něj spadlo jako na vlastníka objektu. Musí ji teď sanovat sám a za svoje,“ vysvětlil vedoucí krajského odboru životního prostředí Alan Urc. Nejde přitom zrovna o levnou záležitost. „Sanace starých zátěží po podniku Pilana je otázkou půl miliardy,“ řekl Urc. Likvidace půdy zamořené chemikáliemi z tlakové impregnace pražců v areálu pily v Bystřici pod Hostýnem stála už 155 milionů, dalších 15 ještě bude potřeba.
Mnoho starých zátěží ale žádného vlastníka nebo známého původce nemá. Nejnebezpečnější z nich teď mají pomoci zlikvidovat evropské dotace.
„Čeká se jen na otevření operačního programu OSA III. Ten by měl umožnit čerpat peníze na sanaci zátěží, ke kterým se nikdo nehlásí v případě, že ohrožují životní prostředí,“ sdělil Urc. Podle něj bude muset většinu těchto „osiřelých“ zátěží zlikvidovat právě kraj nebo obce.
„Obce si ale musí uvědomit, že bude potřebná jejich finanční spoluúčast. I kdyby to bylo jen deset procent, při těchto částkách už to není žádná legrace. A kraj pro ně zatím na tuto spoluúčast peníze vyčleněny nemá,“ upozornil Urc.
Mezi nejnaléhavější považuje zneškodnění skládky v Chropyni, která představuje potenciální riziko pro nedaleký vodní zdroj. Likvidace má přijít na 40 milionů a Chropyně by tak do ní měla vložit kolem čtyř milionů.
Peníze na nikým neřešená ekologická rizika, na která se chce kraj zaměřit, ale z Evropské unie hned tak nepřijdou. „Zatím program nebyl otevřen a neví se proto, kolik v něm bude peněz pro celou republiku, natož pak pro kraj. Jen ve Zlínském kraji je přitom těchto neřešených zátěží řádově za miliardu a půl,“ řekl Alan Urc.
reklama
První podobná studie ekologických zátěží vznikla při tak zvané velké privatizaci v roce 1992. Týkala se ale jen velkých podniků. Tyto škody se dodnes odstraňují za peníze už zaniklého Fondu národního majetku.
Při tak zvané malé privatizaci v roce 1993 se už ale podobná studie nedělala. „Buď se o ekologické zátěži v areálu podniku vědělo a majitel mohl na základě toho smlouvat o ceně. Nebo o ní nevěděl a její řešení pak na něj spadlo jako na vlastníka objektu. Musí ji teď sanovat sám a za svoje,“ vysvětlil vedoucí krajského odboru životního prostředí Alan Urc. Nejde přitom zrovna o levnou záležitost. „Sanace starých zátěží po podniku Pilana je otázkou půl miliardy,“ řekl Urc. Likvidace půdy zamořené chemikáliemi z tlakové impregnace pražců v areálu pily v Bystřici pod Hostýnem stála už 155 milionů, dalších 15 ještě bude potřeba.
Mnoho starých zátěží ale žádného vlastníka nebo známého původce nemá. Nejnebezpečnější z nich teď mají pomoci zlikvidovat evropské dotace.
„Čeká se jen na otevření operačního programu OSA III. Ten by měl umožnit čerpat peníze na sanaci zátěží, ke kterým se nikdo nehlásí v případě, že ohrožují životní prostředí,“ sdělil Urc. Podle něj bude muset většinu těchto „osiřelých“ zátěží zlikvidovat právě kraj nebo obce.
„Obce si ale musí uvědomit, že bude potřebná jejich finanční spoluúčast. I kdyby to bylo jen deset procent, při těchto částkách už to není žádná legrace. A kraj pro ně zatím na tuto spoluúčast peníze vyčleněny nemá,“ upozornil Urc.
Mezi nejnaléhavější považuje zneškodnění skládky v Chropyni, která představuje potenciální riziko pro nedaleký vodní zdroj. Likvidace má přijít na 40 milionů a Chropyně by tak do ní měla vložit kolem čtyř milionů.
Peníze na nikým neřešená ekologická rizika, na která se chce kraj zaměřit, ale z Evropské unie hned tak nepřijdou. „Zatím program nebyl otevřen a neví se proto, kolik v něm bude peněz pro celou republiku, natož pak pro kraj. Jen ve Zlínském kraji je přitom těchto neřešených zátěží řádově za miliardu a půl,“ řekl Alan Urc.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
