MF Dnes: Naši planetu čeká století krizí
30.5.2004 | PRAHA | MF Dnes | Václav Cílek |
Klima se mění a nevíme, zda jednou nebudeme žít v horkém skleníkovém světě, anebo naopak v chladném očekávání příchodu ledové doby. Pokud nás doopravdy čeká doba ledová, kdy přijde a co pro nás může znamenat?
V posledních několika letech se objevuje poměrně dobře podložený model, který ukazuje, že globální oteplování způsobené skleníkovým jevem může urychlit příchod ledové doby nebo alespoň ovlivnit globální klima. Při analýze teplotních měření povrchu Země se ukázalo, že oteplování je nerovnoměrné. V posledních padesáti letech se mírně, ale významně zvyšuje teplota v tropické a subtropické oblasti. Zároveň zde ubývá srážek - a to ve všech měsících. Naproti tomu se severní zóna mírného klimatu a polární oblasti mírně a poněkud nerovnoměrně ochlazují. Tím roste rozdíl teplot a atmosférických tlaků mezi rovníkem a pólem.
Globálním oteplováním ke globálnímu ochlazení
V geologické minulosti vedlo zvyšování rozdílu průměrných teplot mezi rovníkem a pólem k příchodu chladného klimatu. Proč? Při vyšším rozdílu vanou mezi rovníkem a pólem silnější větry. Vzdušné masy v subtropech a tropech jsou následkem vysokého odparu nasyceny vodní parou, kterou silné větry přenášejí k pólům, kde tato voda vymrzá a hromadí se v podobě ledovců. Ty rostou, zvětšují svůj objem a roztékají se do nižších poloh. Jejich bílá barva odráží do prostoru více tepelného záření a sever se postupně ochlazuje. Tento model je velice realistický, ale funguje v delších, nejméně staletí trvajících měřítkách.
Za hlavní příčinu příchodu ledových dob je však dnes považována zejména vzdálenost mezi Sluncem a Zemí, která se v pravidelných, ale dlouhodobých cyklech mírně proměňuje, a přitom na zemský povrch dopadá tu více, tu méně sluneční energie. K větší změně dojde nejdřív za sedm tisíc let. Jako civilizace máme ještě několik tisíc let na to, abychom se na příchod ledové doby připravili. Větším problémem však je, že na konci každé meziledové doby je klima nestabilní. Střídají se v něm teplá i studená desetiletí a co hůř, také vlhké a suché roky.
Suché a vlhké roky
Právě přirozené střídání teplých a studených, suchých a vlhkých období považujeme za největší klimatické riziko našich zemí. Za posledních tisíc let u nás nedošlo k žádné skutečně drastické klimatické změně. Byly suché i vlhké roky, povodně a klimaticky podmíněné hladomory.
Klimatické oscilace, které tyto - z hlediska tehdejších poměrů téměř neřešitelné - krize přinášely, trvaly málokdy více než několik let. Projevovala se klimaticky příznivá a klimaticky nepříznivá desetiletí, během kterých rostla či klesala zemědělská produkce a nás l e d k e m toho docházelo k ochuzování či bohatnutí celých vrstev společnosti. To v kombinaci s dalšími ekonomickými a společenskými faktory mohlo, ale též nemuselo vést k bouřím, revolucím a politickým zvratům. Špatná několikaletá úroda, která se projevila dokonce nedozráním vinné révy, například předcházela Velkou francouzskou revoluci.
Za posledních dvanáct tisíc let nedošlo k žádné závažné globální katastrofě, ale k mnoha regionálním krizím. Většina civilizací, které tu byly před námi, již zanikla. Zdá se, že nejčastější příčinou konce civilizace je kombinace přírodních a sociálních změn. To je přesně ta situace, ve které se nalézáme. Klima a životní prostředí se následkem přírodních cyklů a činnosti člověka mění, ale zároveň roste počet lidí na zemi, jejich nároky a očekávání, i zranitelnost naší civilizace, závislost na palivech a technologiích. V tomto století pravděpodobně neprožijeme žádnou jednu velkou katastrofu, ale pravděpodobněji celou sérii změn, transformací a krizí postihujících ne celé kontinenty, ale spíše jednotlivé země a klimatická pásma. Doba ledová by však mezi nimi být neměla.
reklama
Globálním oteplováním ke globálnímu ochlazení
V geologické minulosti vedlo zvyšování rozdílu průměrných teplot mezi rovníkem a pólem k příchodu chladného klimatu. Proč? Při vyšším rozdílu vanou mezi rovníkem a pólem silnější větry. Vzdušné masy v subtropech a tropech jsou následkem vysokého odparu nasyceny vodní parou, kterou silné větry přenášejí k pólům, kde tato voda vymrzá a hromadí se v podobě ledovců. Ty rostou, zvětšují svůj objem a roztékají se do nižších poloh. Jejich bílá barva odráží do prostoru více tepelného záření a sever se postupně ochlazuje. Tento model je velice realistický, ale funguje v delších, nejméně staletí trvajících měřítkách.
Za hlavní příčinu příchodu ledových dob je však dnes považována zejména vzdálenost mezi Sluncem a Zemí, která se v pravidelných, ale dlouhodobých cyklech mírně proměňuje, a přitom na zemský povrch dopadá tu více, tu méně sluneční energie. K větší změně dojde nejdřív za sedm tisíc let. Jako civilizace máme ještě několik tisíc let na to, abychom se na příchod ledové doby připravili. Větším problémem však je, že na konci každé meziledové doby je klima nestabilní. Střídají se v něm teplá i studená desetiletí a co hůř, také vlhké a suché roky.
Suché a vlhké roky
Právě přirozené střídání teplých a studených, suchých a vlhkých období považujeme za největší klimatické riziko našich zemí. Za posledních tisíc let u nás nedošlo k žádné skutečně drastické klimatické změně. Byly suché i vlhké roky, povodně a klimaticky podmíněné hladomory.
Klimatické oscilace, které tyto - z hlediska tehdejších poměrů téměř neřešitelné - krize přinášely, trvaly málokdy více než několik let. Projevovala se klimaticky příznivá a klimaticky nepříznivá desetiletí, během kterých rostla či klesala zemědělská produkce a nás l e d k e m toho docházelo k ochuzování či bohatnutí celých vrstev společnosti. To v kombinaci s dalšími ekonomickými a společenskými faktory mohlo, ale též nemuselo vést k bouřím, revolucím a politickým zvratům. Špatná několikaletá úroda, která se projevila dokonce nedozráním vinné révy, například předcházela Velkou francouzskou revoluci.
Za posledních dvanáct tisíc let nedošlo k žádné závažné globální katastrofě, ale k mnoha regionálním krizím. Většina civilizací, které tu byly před námi, již zanikla. Zdá se, že nejčastější příčinou konce civilizace je kombinace přírodních a sociálních změn. To je přesně ta situace, ve které se nalézáme. Klima a životní prostředí se následkem přírodních cyklů a činnosti člověka mění, ale zároveň roste počet lidí na zemi, jejich nároky a očekávání, i zranitelnost naší civilizace, závislost na palivech a technologiích. V tomto století pravděpodobně neprožijeme žádnou jednu velkou katastrofu, ale pravděpodobněji celou sérii změn, transformací a krizí postihujících ne celé kontinenty, ale spíše jednotlivé země a klimatická pásma. Doba ledová by však mezi nimi být neměla.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
