Právo: Naši předkové řádně plundrovali přírodu
5.1.2009 | PLZEŇ | Právo | Patrik Biskup |
Tvrdí to archeologové po rozsáhlých výzkumech na Plzeňsku. Už před tisícem let se vypalovaly ve velkém lesy.
Jestli si myslíte, že naši předci ve středověku byli k přírodě ohleduplní, tak je to omyl. Západočeští archeologové během výzkumu změn krajiny v katastru dnešní obce Radčice u Plzně přišli se šokující zprávou. „Ničení životního prostředí není výsadou moderního člověka, jak se mnozí mylně domnívají, ale doprovází nás již bezmála tisíc let,“ řekl archeobotanik Petr Kočár z katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni.
Své tvrzení dokládá o výsledky bádání přímo v terénu. „Zaznamenali jsme lokální změny životního prostředí, které bychom dnes nazvali ekologickou katastrofou. Naši předci svým nešetrným přístupem k životnímu prostředí vyvolali například intenzivní svahovou erozi či přímo sesuvy půd, které vedly k opuštění sídliště u Radčic. Drastickým zásahem například změnili i hydrologii řeky Mže, což mělo za následek opakující se povodně,“ uvedl Kočár.
Biologové z laboratoře katedry archeologie ve spoluprácí s archeology ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek dokumentovali v nivě řeky Mže profil povodňových sedimentů obsahující doklady intenzivních změn životního prostředí plzeňské pánve na počátku středověku.
„Pomocí analýzy pylu rostlin a zlomků uhlíků stromů ukládajících se v průběhu staletí v nivě Mže jsme mohli rekonstruovat podobu lesů na počátku intenzivního středověkého osídlení. Vysoká frekvence nálezů uhlíků v nivě pak dokládá období intenzivního vypalování lesních porostů,“ vysvětlil Kočár.
Druhá studovaná situace na okraji nivy pak dokládá pohřbení původního raně středověkého sídliště vrstvou splachů. Podobné situace dokládají změny reliéfu krajiny vyvolané erozí a akumulací povodňových vrstev.
„K těmto velice intenzivním změnám docházelo bezpochyby jako důsledek odlesňování, intenzivní pastvy dobytka a rozorávání získané zemědělské půdy. Odebrané vzorky archeologové zpracovávají pro datování radiokarbonovou metodou nebo studium některých zbytků rostlin pomocí elektronového mikroskopu.
reklama
Své tvrzení dokládá o výsledky bádání přímo v terénu. „Zaznamenali jsme lokální změny životního prostředí, které bychom dnes nazvali ekologickou katastrofou. Naši předci svým nešetrným přístupem k životnímu prostředí vyvolali například intenzivní svahovou erozi či přímo sesuvy půd, které vedly k opuštění sídliště u Radčic. Drastickým zásahem například změnili i hydrologii řeky Mže, což mělo za následek opakující se povodně,“ uvedl Kočár.
Biologové z laboratoře katedry archeologie ve spoluprácí s archeology ze Západočeského institutu pro ochranu a dokumentaci památek dokumentovali v nivě řeky Mže profil povodňových sedimentů obsahující doklady intenzivních změn životního prostředí plzeňské pánve na počátku středověku.
„Pomocí analýzy pylu rostlin a zlomků uhlíků stromů ukládajících se v průběhu staletí v nivě Mže jsme mohli rekonstruovat podobu lesů na počátku intenzivního středověkého osídlení. Vysoká frekvence nálezů uhlíků v nivě pak dokládá období intenzivního vypalování lesních porostů,“ vysvětlil Kočár.
Druhá studovaná situace na okraji nivy pak dokládá pohřbení původního raně středověkého sídliště vrstvou splachů. Podobné situace dokládají změny reliéfu krajiny vyvolané erozí a akumulací povodňových vrstev.
„K těmto velice intenzivním změnám docházelo bezpochyby jako důsledek odlesňování, intenzivní pastvy dobytka a rozorávání získané zemědělské půdy. Odebrané vzorky archeologové zpracovávají pro datování radiokarbonovou metodou nebo studium některých zbytků rostlin pomocí elektronového mikroskopu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
