Právo: Nátlak Greenpeace hraničí s ekonomickým terorem
3.12.2003 | PRAHA | Právo | Tomáš Zikmund |
Stále přetrvávající kritika Spolany Neratovice - údajně největšího ničitele životního prostředí v zemi - ze strany nátlakových ekologických sdružení typu Greenpeace či Arnika získává zvolna přívlastek periodicky se opakujícího humbuku, který spíše přináší živobytí novinářům, než aby vedl k serióznímu informování veřejnosti o skutečném stavu ve Spolaně.
Srpnová horolezecká přeprava na komíně podnikové teplárny či nedávné předání bahna z Libišské strouhy aktivisty Greenpeace lidem o snaze vedení akciové společnosti Spolany vyřešit staré ekologické zátěže však řekne jen pramálo. Několik let trvající demagogická kampaň ekologických nátlakových skupin na Spolanu a její potíže se starými ekologickými zátěžemi má ovšem vliv i na ekonomiku. Fatře Napajedla, která je dceřinou společností Unipetrolu - jehož součástí je iSpolana - byla letos v říjnu odmítnuta zakázka střešní krytiny pro britskou firmu Architekt z Cardiffu, jež měla být použita pro Univerzitu of Wales ve městě Swansea. Zakázka byla zrušena s odvoláním na Martina Hojsíka ze středoevropské pobočky Greenpeace s tím, že Spolana způsobila znečištění životního prostředí únikem chloru, dioxinů, DDT a PCB v době loňských katastrofálních povodní. To vše navzdory tomu, že šetření ukázala, že únik chloru byl způsoben záplavami, nikoliv nedbalostí pracovníků Spolany. DDT Spolana již více než 25 let nevyrábí a neskladuje a PCB prokazatelně ze Spolany během povodní neuniklo. Dioxiny byly po povodních v okolí Spolany naměřeny v takových koncentracích, které nejsou v rozporu s navrhovanými limity, se kterými se pracuje v zemích Evropské unie. Výjimkou je pouze Libišská strouha, kde obsah dioxinů přesáhl dvakrát německý limit pro sedimenty. Nezbývá tedy nic jiného než trpělivě předkládat fakta, která většinou "ekologičtí fundamentalisté" odmítají slyšet. Realitou je, že 29. 9. 2003 CZ BIJO, autor Aktualizované analýzy rizik, předalo vybraným státním institucím závěrečné zprávy z průzkumných expertizních prací, které byly zaměřeny na úroveň kontaminace areálu Spolany a jejího okolí. Prvním z dokumentů je Aktualizovaná analýza rizik, dalším pak Expertiza výskytu dioxinů a organochlorových pesticidů ve Spolaně. Vypracování obou zpráv si u společnosti CZ BIJO objednal Fond národního majetku. Pokud se týče dioxinů - ve dvou objektech Spolany bude tuto zátěž sanovat firma Sita Bohemia a společnost BCD. Práce za přibližně 2,9 miliardy skončí nejpozději v roce 2008. Dalším krokem při likvidaci starých ekologických zátěží ve Spolaně je pak sanace rtuti v objektu areálu staré amalgámové elektrolýzy. Ta si vyžádá náklady ve výši přibližně 670 miliónů korun. V objektu zmíněné staré amalgámové elektrolýzy byly rovněž objeveny látky na bázi dioxinů. Výše nákladů na odstranění dioxinů v lokalitě staré amalgámové elektrolýzy není ještě stanovena. Tyto náklady budou stanoveny po provedení oponentního řízení, které proběhne v nejbližší době. Z hlediska možných vlivů dioxinů a organochlorových pesticidů na okolí nebyly zjištěny žádné skutečnosti prokazující, že v souvislosti se zatopením areálu došlo k jejich uvolnění a následnému šíření podzemními vodami, případně po povrchu mimo areál závodu. Analýzu rizik si vyžádala také připravovaná sanace další z významných starých ekologických zátěží ve Spolaně, a to kontaminovaných podzemních vod. Tato kontaminace je tvořena směsí organických i anorganických látek o různé rizikovosti. Nejzávažnějším kontaminantem jsou alifatické chlorované uhlovodíky. Aktualizovaná míra rizik prokázala, že znečištění podzemních vod sahá až za hranice areálu Spolany, konkrétně do oblasti chráněné krajinné oblasti Černínovsko. Z hlediska dalšího postupu prací lze předpokládat, že vzhledem k vysokým koncentracím rizikových látek v ohnisku znečištění, které se nacházejí pod současnou výrobnou PVC, bude v návaznosti na projednání výše uvedené Aktualizované analýzy rizik, zahájena neprodleně první etapa sanace spočívající v ziintenzivnění sanačního čerpání v tomto ohnisku. Dále bude zahájeno sanační čerpání na hranici areálu podniku. A to v místech, kde podzemní kontaminované vody odtékají do oblasti Černínovska. Ve všech výše uvedených případech se jedná prokazatelně o desítky let staré ekologické zátěže.
(Autor je vedoucím útvaru komunikace společnosti Spolana)
reklama
(Autor je vedoucím útvaru komunikace společnosti Spolana)
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk




