MF Dnes: „Neberte nám domovy, uhlí není vše“
11.1.2006 | ÚSTÍ NAD LABEM | MF Dnes | Artur Janoušek |
V sále ústeckého Domu kultury se včera sešly stovky lidí. Chtěli vědět, co bude s jejich domy.
„Jsem z Horního Jiřetína, nechci, aby moje obec dopadla stejně jako Holešice. Aby ji zlikvidovaly důlní stroje,“ říká mladík Tomáš Buřt a ukazuje kříž s nápisem: Holešice 1352 - 1979. Spolu s ním včera dorazilo do sálu ústeckého kulturního domu přes pět set lidí. Hlavně z Horního Jiřetína a Černic, obcí, které jsou ohroženy těžbou uhlí, a jejichž osud mají v rukou zastupitelé kraje.
Zástupci kraje včera v Domě kultury představili návrhy nového územního plánu. Jeho hlavním tématem jsou hranice, za nimiž se nesmí těžit. V jedné variantě návrh počítá se zachováním limitů těžby uhlí na Mostecku, ve druhé s jejich prolomením. Pokud se limity zruší, mohou rypadla těžařů postupovat dále a Horní Jiřetín a Černice zmizí z mapy kraje.
Tomáše Buřta a dalších asi dva a půl tisíce obyvatel obou obcí mohlo včerejší jednání uklidnit.
Ještě před veřejným projednáváním územního plánu kraje rozvinulo před Domem kultury dvanáct aktivistů z Hnutí Duha transparenty s nápisy: „Dejte přednost lidem před uhlím“ nebo „Zachovejte limity, neberte lidem domovy“.
Nešel do školy, aby mohl protestovat
Před půl desátou se sál začal plnit lidmi. Z obou ohrožených obcí dorazily několika autobusy stovky lidí. Nakonec se jich sešlo přes pět set, na některé se nedostaly židle a oni museli sedět v zadu v sálu na schodech. Drželi cedulky připomínající obce, které kvůli uhlí už v minulosti zanikly. Například St. Most, Kopisty, Libkovice, Záluží nebo Slatinice.
Na veřejné jednání o limitech přijelo z obou obcí i zhruba dvacet školáků. „Rodiče mi napsali omluvenku do školy, abych mohl protestovat,“ uvádí Jan Präger z Horního Jiřetína, jenž se učí na středním odborném učilišti v Mostě. Jeho spolužáci drželi transparenty s nápisy: „Neberte nám domovy, uhlí není vše“ a „Jiřetín a Černice bojují za severní Čechy“. Když sálem zazněla slova o bourání vesnic, zazněl mohutný pískot. Ten po chvíli vystřídal potlesk, to když zpracovatelé územního plánu doporučili limity a tedy i obce zachovat. Zpracovatelé návrhu územního plánu připomněli, že usnesení o územních limitech přijala vláda v roce 1991. „Těžba v lomu ČSA by skončila v roce 2017 a pod zemí by zůstalo 255 milionů tun uhlí,“ uvedl hlavní projektant Karel Beránek.
Prolomení limitů, s nímž počítá státní energetická koncepce z roku 2004, by ohrozilo existenci nejen Horního Jiřetína a Černic, kde žije asi 2600 lidí. „Dotklo by se i dalších obcí na Mostecku včetně Litvínova,“ uvedl Beránek. Při dalším rozšiřování těžby by se podle něj dobývací prostor rozšířil až před chemické závody u Litvínova. „Tuto variantu nedoporučujeme,“ dodal.
Kvůli ukončení těžby by podle odborového předáka Mostecké uhelné společnosti Vlastimila Waice přišlo o práci asi 4000 lidí. „Petici pro zachování těžby podepsalo přes 3000 osob,“ řekl Waic. Na druhou stranu 130 obcí v kraji podepsalo petici za zachování limitů.
Uhlí pod zemí by podle Beránka mohlo sloužit jako dlouhodobá rezerva. „Jednou by třeba byla vytěžena, ale technologií, která by neohrožovala města,“ dodal.
Před jednou hodinou odpoledne rozvinuli Hornojiřetínští a Černičtí transparenty a vydali se z kulturního domu na autobusové nádraží. Jeli zpět domů, do obcí, které si chrání a kterým hrozí, že za pár let zaniknou.
Rozhodnou zastupitelé
Do 9. února se mohou státní orgány, obce, podnikatelé i soukromníci vyjádřit k navrhované variantě. Pak ji posoudí ministerstva průmyslu a životního prostředí. Premiér Jiří Paroubek a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban už na začátku ledna zveřejnili prohlášení, že vláda bude při rozhodování respektovat stanovisko občanů Ústeckého kraje. Výslednou variantu, zda zachovat nebo prolomit limity, budou na přelomu roku schvalovat zastupitelé kraje.
Krajské referendum o limitech těžby je podle hejtmana kraje Jiřího Šulce zbytečné. „Jsem přesvědčen, že většina lidí je pro zachování limitů. Já osobně budu při jednání zastupitelstva hlasovat také pro,“ řekl Šulc. Stejně budou hlasovat i jeho další kolegové z ODS, ta má v zastupitelstvu většinu.
reklama
Zástupci kraje včera v Domě kultury představili návrhy nového územního plánu. Jeho hlavním tématem jsou hranice, za nimiž se nesmí těžit. V jedné variantě návrh počítá se zachováním limitů těžby uhlí na Mostecku, ve druhé s jejich prolomením. Pokud se limity zruší, mohou rypadla těžařů postupovat dále a Horní Jiřetín a Černice zmizí z mapy kraje.
Tomáše Buřta a dalších asi dva a půl tisíce obyvatel obou obcí mohlo včerejší jednání uklidnit.
Ještě před veřejným projednáváním územního plánu kraje rozvinulo před Domem kultury dvanáct aktivistů z Hnutí Duha transparenty s nápisy: „Dejte přednost lidem před uhlím“ nebo „Zachovejte limity, neberte lidem domovy“.
Nešel do školy, aby mohl protestovat
Před půl desátou se sál začal plnit lidmi. Z obou ohrožených obcí dorazily několika autobusy stovky lidí. Nakonec se jich sešlo přes pět set, na některé se nedostaly židle a oni museli sedět v zadu v sálu na schodech. Drželi cedulky připomínající obce, které kvůli uhlí už v minulosti zanikly. Například St. Most, Kopisty, Libkovice, Záluží nebo Slatinice.
Na veřejné jednání o limitech přijelo z obou obcí i zhruba dvacet školáků. „Rodiče mi napsali omluvenku do školy, abych mohl protestovat,“ uvádí Jan Präger z Horního Jiřetína, jenž se učí na středním odborném učilišti v Mostě. Jeho spolužáci drželi transparenty s nápisy: „Neberte nám domovy, uhlí není vše“ a „Jiřetín a Černice bojují za severní Čechy“. Když sálem zazněla slova o bourání vesnic, zazněl mohutný pískot. Ten po chvíli vystřídal potlesk, to když zpracovatelé územního plánu doporučili limity a tedy i obce zachovat. Zpracovatelé návrhu územního plánu připomněli, že usnesení o územních limitech přijala vláda v roce 1991. „Těžba v lomu ČSA by skončila v roce 2017 a pod zemí by zůstalo 255 milionů tun uhlí,“ uvedl hlavní projektant Karel Beránek.
Prolomení limitů, s nímž počítá státní energetická koncepce z roku 2004, by ohrozilo existenci nejen Horního Jiřetína a Černic, kde žije asi 2600 lidí. „Dotklo by se i dalších obcí na Mostecku včetně Litvínova,“ uvedl Beránek. Při dalším rozšiřování těžby by se podle něj dobývací prostor rozšířil až před chemické závody u Litvínova. „Tuto variantu nedoporučujeme,“ dodal.
Kvůli ukončení těžby by podle odborového předáka Mostecké uhelné společnosti Vlastimila Waice přišlo o práci asi 4000 lidí. „Petici pro zachování těžby podepsalo přes 3000 osob,“ řekl Waic. Na druhou stranu 130 obcí v kraji podepsalo petici za zachování limitů.
Uhlí pod zemí by podle Beránka mohlo sloužit jako dlouhodobá rezerva. „Jednou by třeba byla vytěžena, ale technologií, která by neohrožovala města,“ dodal.
Před jednou hodinou odpoledne rozvinuli Hornojiřetínští a Černičtí transparenty a vydali se z kulturního domu na autobusové nádraží. Jeli zpět domů, do obcí, které si chrání a kterým hrozí, že za pár let zaniknou.
Rozhodnou zastupitelé
Do 9. února se mohou státní orgány, obce, podnikatelé i soukromníci vyjádřit k navrhované variantě. Pak ji posoudí ministerstva průmyslu a životního prostředí. Premiér Jiří Paroubek a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban už na začátku ledna zveřejnili prohlášení, že vláda bude při rozhodování respektovat stanovisko občanů Ústeckého kraje. Výslednou variantu, zda zachovat nebo prolomit limity, budou na přelomu roku schvalovat zastupitelé kraje.
Krajské referendum o limitech těžby je podle hejtmana kraje Jiřího Šulce zbytečné. „Jsem přesvědčen, že většina lidí je pro zachování limitů. Já osobně budu při jednání zastupitelstva hlasovat také pro,“ řekl Šulc. Stejně budou hlasovat i jeho další kolegové z ODS, ta má v zastupitelstvu většinu.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
