MF Dnes: Nebezpečné medúzy se letos dostaly do Středozemního moře
25.5.2009 | PRAHA | MF Dnes | Stanislav Drahný |
Letošní atypické počasí změnilo částečně směry mořských proudů. S nimi se tak do Středozemního moře možná rozšíří jeden z nejnebezpečnějších tvorů žijících v Atlantiku. Nejedná se o žraloka ani žádného jiného po zuby vyzbrojeného obra, ale o žahavou medúzu měchýřovku portugalskou (Physalia physalis).
Tvor, nazývaný také portugalská galéra, se letos objevil ve větším počtu v západním Středomoří. Vědci varují, že se může během léta ve Středozemním moři rozšířit a stát se nebezpečím pro turisty.
Tento láčkovec žije v teplých oblastech Atlantského oceánu, občas se zatoulá i do Středozemního moře. Letos se však kvůli příznivým proudům skupiny čítající desítky jedinců dostaly již koncem jara přes Gibraltarskou úžinu k pobřeží jihovýchodního Španělska. Odborníci na mořské živočichy se obávají, že se v následujícím teplém období mohou prudce rozmnožit a v blízké budoucnosti dorazit až na Baleáry - tedy i do oblíbených letovisek Mallorky, Ibizy nebo Minorky.
Pokud by měchýřovky zůstaly v okolí těchto ostrovů a jejich pláží, mohly by vážně ohrozit koupající se turisty.
Portugalské galéry mají tělo měřící až dvacet centimetrů, které vypadá spíše jako namodralý plastový sáček, avšak jejich jemná chapadla plná jedových buněk dosahují délky až 30 metrů.
Požahání je velmi nebezpečné. Mimo jiné může vyvolat srdeční zástavu i potíže s dýcháním nebo ochrnutí. I v nejlepším případě zanechávají jejich žahavé buňky na lidské kůži hluboké a bolestivé rány.
Podle známého oceánografa Xaviera Pastora šíření těchto tvorů napomáhají klimatické změny a také to, že lidé lovem omezili jejich přirozené nepřátele, především mořské želvy a některé velké druhy ryb, třeba měsíčníky. Podle jeho slov tak mají mnohé organismy včetně měchýřovek připravené podmínky pro kolonizaci nových oblastí.
Měchýřovky patří mezi trubýše. Od „obyčejných“ medúz se liší tím, že jejich „tělo“ tvoří kolonie specializovaných jedinců, kteří vlastně nahrazují jednotlivé orgány. Mají například i společnou trávicí trubici. Jeden jedinec tvoří velký třpytivý namodralý měchýř, který plave na hladině moře. Za jeho pomoci měchýřovka využívá vítr k pohybu. Právě pro tvar měchýře a schopnost plachtit dostala Physalia lidový název portugalská galéra. Na spodek měchýře pak přirůstají jedinci tvořící dlouhá žahavá vlákna, která pomáhají kolonii ulovit kořist, většinou malou rybu.
Trsy polypů jsou neobyčejně ozdobné, koupající turisti by se jim však měli vyhnout. Zrovna tak je lépe nesahat ani na měchýřovky vyhozené příbojem na pláž. Jejich žahavé buňky jsou schopny způsobit vážné popálení.
Na atlantských plážích se nacházejí celkem hojně, čeští turisté se s nimi nejspíše setkají na dovolené na Kanárských ostrovech, ale například i v Maroku nebo Portugalsku.
reklama
Tento láčkovec žije v teplých oblastech Atlantského oceánu, občas se zatoulá i do Středozemního moře. Letos se však kvůli příznivým proudům skupiny čítající desítky jedinců dostaly již koncem jara přes Gibraltarskou úžinu k pobřeží jihovýchodního Španělska. Odborníci na mořské živočichy se obávají, že se v následujícím teplém období mohou prudce rozmnožit a v blízké budoucnosti dorazit až na Baleáry - tedy i do oblíbených letovisek Mallorky, Ibizy nebo Minorky.
Pokud by měchýřovky zůstaly v okolí těchto ostrovů a jejich pláží, mohly by vážně ohrozit koupající se turisty.
Portugalské galéry mají tělo měřící až dvacet centimetrů, které vypadá spíše jako namodralý plastový sáček, avšak jejich jemná chapadla plná jedových buněk dosahují délky až 30 metrů.
Požahání je velmi nebezpečné. Mimo jiné může vyvolat srdeční zástavu i potíže s dýcháním nebo ochrnutí. I v nejlepším případě zanechávají jejich žahavé buňky na lidské kůži hluboké a bolestivé rány.
Podle známého oceánografa Xaviera Pastora šíření těchto tvorů napomáhají klimatické změny a také to, že lidé lovem omezili jejich přirozené nepřátele, především mořské želvy a některé velké druhy ryb, třeba měsíčníky. Podle jeho slov tak mají mnohé organismy včetně měchýřovek připravené podmínky pro kolonizaci nových oblastí.
Měchýřovky patří mezi trubýše. Od „obyčejných“ medúz se liší tím, že jejich „tělo“ tvoří kolonie specializovaných jedinců, kteří vlastně nahrazují jednotlivé orgány. Mají například i společnou trávicí trubici. Jeden jedinec tvoří velký třpytivý namodralý měchýř, který plave na hladině moře. Za jeho pomoci měchýřovka využívá vítr k pohybu. Právě pro tvar měchýře a schopnost plachtit dostala Physalia lidový název portugalská galéra. Na spodek měchýře pak přirůstají jedinci tvořící dlouhá žahavá vlákna, která pomáhají kolonii ulovit kořist, většinou malou rybu.
Trsy polypů jsou neobyčejně ozdobné, koupající turisti by se jim však měli vyhnout. Zrovna tak je lépe nesahat ani na měchýřovky vyhozené příbojem na pláž. Jejich žahavé buňky jsou schopny způsobit vážné popálení.
Na atlantských plážích se nacházejí celkem hojně, čeští turisté se s nimi nejspíše setkají na dovolené na Kanárských ostrovech, ale například i v Maroku nebo Portugalsku.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
