MF Dnes: Nechávají po sobě měsíční krajinu
22.4.2008 | ČESKÉ BUDĚJOVICE | MF Dnes | Antonín Pelíšek |
TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKU NA JIHU ČECH V kraji je třiačtyřicet lokalit, kde se tato surovina, žádaná zejména v Rakousku a Německu, těží. A i když tato místa často vypadají po odchodu firem nevzhledně, netrvají odborníci na jejich rekultivaci. Příroda si prý pomůže sama.
Vytěžit, získat a zmizet. To jsou praktiky firem, které se zabývají těžbou štěrkopísku v jižních Čechách.
Pro někoho je možná překvapením, že odborníci na přírodu prosazují v současné době to samé. Shodli se na tom tento týden na semináři, kde vystoupili mimo jiné i zástupci Jihočeské univerzity.
„Příroda sama vytvoří cennější a stabilnější ekosystémy. V mnoha případech je nejlepší nechat těžbou narušená území bez zásahu,“ uvedl profesor Karel Prach z uvedené univerzity. Podle ekologického sdružení Calla je zřejmé, že vytěžené pískovny se postupně samy mění v přírodně zajímavou oblast, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Takzvaná násilná rekultivace, ke které nutil těžební společnosti stát, může být ale medvědí službou.
„Neplatí to všude, ale v zásadě jde o myšlenku, že příroda si ve finále pomůže sama lépe než s dalšími technickými zásahy,“ uvedl Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
Zbyly zde zrezivělé stroje a díry v zemi Taková myšlenka se samozřejmě líbí těžebním firmám. Obce ale mají obavy, aby to s malým úklidem po sobě nepřeháněly.
Své o tom ví například Plavsko na Jindřichohradecku. Po západočeské společnosti VIKING zde zbyly jen zrezivělé stroje a díry v zemi. Podle Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zde měla firma po sobě zahladit stopy v krajině. Těžaři to ale nesplnili. Dokonce měli problémy s majiteli soukromých pozemků a před dvěma lety vyklidili pozice.
„Firma měla místo takzvaně rekultivovat, ale dosud to bohužel neudělala,“ připomněl starosta Plavska Jan Boček.
V roce 2005 dokonce firma nabízela obci, že kolem zavodněných jam udělá na závěr rekreační středisko a lidé se zde budou moci koupat. Na rekreačním parku samozřejmě chtěla mít podíl.
„To jsme odmítli. Teď ale máme strach, že jámy objeví nějaká jiná společnost a zaveze do nich odpadky,“ řekl Boček.
Jak se žije dobyvatelům štěrkopísků na jihu Čech? Kraj má třiačtyřicet lokalit, které jsou provrtané kvůli surovině, žádané hlavně v Rakousku a Německu. Firmy většinou tvrdí, že jejich byznys je sotva uživí.
„Společnost před námi byla v minusu. My jsme měli teprve vloni poprvé vyrovnaný rozpočet. Investice jsou nákladné,“ stěžuje si jednatel společnosti Budějovické štěrkopísky Petr Zemánek.
Společnost těží v obrovské lokalitě u Vrábče na Českobudějovicku. Ročně chce dobýt až 187 tisíc tun této suroviny.
Před dvěma lety získala povolení k rozšíření těžby, kterou ale jihočeský krajský úřad podmínil množstvím závazků. Mimo jiné i sledováním kvality spodních vod, vybudováním chodníku v obci a protihlukových valů u příjezdové silnice. Obec má přitom ve firmě dvouprocentní podíl.
„Žádný finanční prospěch z tohoto podílu nemáme, protože společnost hospodaří na hraně možností,“ sdělil starosta Vrábče František Ohrazda.
Proč tedy vůbec obce uzavírají s těžaři takové smlouvy a trpí, aby jim jezdila po silnicích těžká nákladní auta a obyvatele poškozovalo dobývání hlukem a prachem?
„S firmou nemáme problémy. Přispěla nám na nový chodník a staví protihlukové valy. A silnice, ta je kraje,“ poznamenal Ohrazda.
Hluk a těžká doprava vadí například Františku Dudovi z osady Jamné blízko pískovny nebo chatařům v místě U Rybů u Vltavy. Česká inspekce životního prostředí dokonce řeší stížnosti na poškození Záhorčického rybníka a zanášení potoka špinavou vodou z promývání štěrkopísků. „Chceme tu těžit do roku 2018. Do roku 2023 pak máme místo zrekultivovat. Myslím, že názor ponechat místo bez dalšího zásahu je správný,“ míní Zemánek.
Obce by měly diktovat tvrdší podmínky Firmy pocházející většinou ze západních Čech si s oblibou vybírají k těžbě pískovny, které dříve patřily zemědělským družstvům. Co ale bude, až z jižních Čech štěrkopísky zmizí?
Obce se na tuto dobu těší. Bude klid. To je i představa obyvatel z Besednice na Českokrumlovsku, kde se průmyslově těží vltavíny. Také tady zastupitelé tvrdí, že z těžby nic nemají.
„Obce by měly diktovat těmto společnostem tvrdší podmínky. Podle horního zákona mají podobné firmy odvádět poplatky jim i státu, ale mám dojem, že to nikdo nekontroluje. Nebo za to někdo dostává tajně peníze do kapsy,“ odhaduje Jiří Gebr z Plavska, který měl před třemi lety spory se společností VIKING. Zakopala mu totiž elektrický kabel na pozemek bez jeho vědomí.
reklama
Pro někoho je možná překvapením, že odborníci na přírodu prosazují v současné době to samé. Shodli se na tom tento týden na semináři, kde vystoupili mimo jiné i zástupci Jihočeské univerzity.
„Příroda sama vytvoří cennější a stabilnější ekosystémy. V mnoha případech je nejlepší nechat těžbou narušená území bez zásahu,“ uvedl profesor Karel Prach z uvedené univerzity. Podle ekologického sdružení Calla je zřejmé, že vytěžené pískovny se postupně samy mění v přírodně zajímavou oblast, kde žijí vzácní živočichové a rostou chráněné rostliny. Takzvaná násilná rekultivace, ke které nutil těžební společnosti stát, může být ale medvědí službou.
„Neplatí to všude, ale v zásadě jde o myšlenku, že příroda si ve finále pomůže sama lépe než s dalšími technickými zásahy,“ uvedl Jiří Řehounek z ekologického sdružení Calla.
Zbyly zde zrezivělé stroje a díry v zemi Taková myšlenka se samozřejmě líbí těžebním firmám. Obce ale mají obavy, aby to s malým úklidem po sobě nepřeháněly.
Své o tom ví například Plavsko na Jindřichohradecku. Po západočeské společnosti VIKING zde zbyly jen zrezivělé stroje a díry v zemi. Podle Správy Chráněné krajinné oblasti Třeboňsko zde měla firma po sobě zahladit stopy v krajině. Těžaři to ale nesplnili. Dokonce měli problémy s majiteli soukromých pozemků a před dvěma lety vyklidili pozice.
„Firma měla místo takzvaně rekultivovat, ale dosud to bohužel neudělala,“ připomněl starosta Plavska Jan Boček.
V roce 2005 dokonce firma nabízela obci, že kolem zavodněných jam udělá na závěr rekreační středisko a lidé se zde budou moci koupat. Na rekreačním parku samozřejmě chtěla mít podíl.
„To jsme odmítli. Teď ale máme strach, že jámy objeví nějaká jiná společnost a zaveze do nich odpadky,“ řekl Boček.
Jak se žije dobyvatelům štěrkopísků na jihu Čech? Kraj má třiačtyřicet lokalit, které jsou provrtané kvůli surovině, žádané hlavně v Rakousku a Německu. Firmy většinou tvrdí, že jejich byznys je sotva uživí.
„Společnost před námi byla v minusu. My jsme měli teprve vloni poprvé vyrovnaný rozpočet. Investice jsou nákladné,“ stěžuje si jednatel společnosti Budějovické štěrkopísky Petr Zemánek.
Společnost těží v obrovské lokalitě u Vrábče na Českobudějovicku. Ročně chce dobýt až 187 tisíc tun této suroviny.
Před dvěma lety získala povolení k rozšíření těžby, kterou ale jihočeský krajský úřad podmínil množstvím závazků. Mimo jiné i sledováním kvality spodních vod, vybudováním chodníku v obci a protihlukových valů u příjezdové silnice. Obec má přitom ve firmě dvouprocentní podíl.
„Žádný finanční prospěch z tohoto podílu nemáme, protože společnost hospodaří na hraně možností,“ sdělil starosta Vrábče František Ohrazda.
Proč tedy vůbec obce uzavírají s těžaři takové smlouvy a trpí, aby jim jezdila po silnicích těžká nákladní auta a obyvatele poškozovalo dobývání hlukem a prachem?
„S firmou nemáme problémy. Přispěla nám na nový chodník a staví protihlukové valy. A silnice, ta je kraje,“ poznamenal Ohrazda.
Hluk a těžká doprava vadí například Františku Dudovi z osady Jamné blízko pískovny nebo chatařům v místě U Rybů u Vltavy. Česká inspekce životního prostředí dokonce řeší stížnosti na poškození Záhorčického rybníka a zanášení potoka špinavou vodou z promývání štěrkopísků. „Chceme tu těžit do roku 2018. Do roku 2023 pak máme místo zrekultivovat. Myslím, že názor ponechat místo bez dalšího zásahu je správný,“ míní Zemánek.
Obce by měly diktovat tvrdší podmínky Firmy pocházející většinou ze západních Čech si s oblibou vybírají k těžbě pískovny, které dříve patřily zemědělským družstvům. Co ale bude, až z jižních Čech štěrkopísky zmizí?
Obce se na tuto dobu těší. Bude klid. To je i představa obyvatel z Besednice na Českokrumlovsku, kde se průmyslově těží vltavíny. Také tady zastupitelé tvrdí, že z těžby nic nemají.
„Obce by měly diktovat těmto společnostem tvrdší podmínky. Podle horního zákona mají podobné firmy odvádět poplatky jim i státu, ale mám dojem, že to nikdo nekontroluje. Nebo za to někdo dostává tajně peníze do kapsy,“ odhaduje Jiří Gebr z Plavska, který měl před třemi lety spory se společností VIKING. Zakopala mu totiž elektrický kabel na pozemek bez jeho vědomí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
