MF Dnes: Nejvíc mutované kukuřice
26.3.2008 | ROŠTĚNICE | MF Dnes
U Vyškova vysadí pět set hektarů geneticky upravené plodiny. Je to nejvíce v České republice
Jižní Morava bude mít letos v zemi jeden primát - největší pole oseté geneticky modifikovanou (GMO) kukuřicí. Vyroste kolem Rostěnic na Vyškovsku. Zdejší zemědělci ji chtějí pěstovat na pěti stech hektarů.
MF DNES to potvrdil Vítězslav Navrátil, šéf zemědělské společnosti v Rostěnicích. I to, že takzvaná Bt kukuřice geneticky upravená proti zavíječi kukuřičnému už bude tvořit třetinu celkové výměry kukuřice, kterou společnost pěstuje. Proti geneticky pozměněným organismům protestují ekologové, především organizace Greenpeace. Předloni se desítky jejích aktivistů sešly u pokusného pole v Ivanovicích na Hané.
„Genetické znečištění představuje již reálnou hrozbu, neboť jsme do přírody zavlekli velké množství geneticky modifikované kukuřice,“ odůvodnila tenkrát protest konzultantka genetické kampaně Greenpeace Magdalena Klimovičová.
Proč se protestuje?
Podle Greenpeace může vkládání genů způsobovat nechtěné věci. Mohou se křížit s vlastními geny rostliny a způsobit, že budou plodiny nepoživatelné a v horším případě i jedovaté.
Navíc se mohou nekontrolovatelně šířit, množit a znečistit životní prostředí. A to nevratně. „Je to citlivé téma,“ připouští i Slavoj Palík, ředitel Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž.
V Rostěnicích tato „jiná“ pole každým rokem rozšiřují. V roce 2005 vyseli GMO kukuřici na jednom hektaru. Další rok už to bylo sto hektarů a vloni tři sta. „Její pěstování je ekonomicky výhodnější,“ vysvětlil zemědělec.
Nejvíc mutované kukuřice vyroste na Vyškovsku
Osivo je sice o něco dražší, ale pěstitelé zase nemusí používat na porosty žádnou chemii.
„A výnosy jsou o deset i více procent vyšší než u klasické kukuřice,“ vysvětluje důvody rozšiřování Navrátil.
Úplně přejít na pěstování „zmutované“ kukuřice však v Rostěnicích ještě nechtějí.
„Bariéry vůči geneticky upraveným plodinám se sice pomalu prolamují i v Česku, ale situace ještě není tak příznivá,“ přiznal Navrátil. Bt kukuřici genoví inženýři upravili tak, aby nechutnala housence motýla zavíječe kukuřičného. Provrtává totiž klasy, zhoršuje tak kvalitu zrna a tím i výnosy. Navíc roznáší houbovité nemoci.
„Plísně jsou to nejškodlivější, co v krmivech může být,“ uvedl Navrátil. Geneticky upravená kukuřice z rostěnických polí se však nepoužívá jen jako krmivo, vyrábí se z ní i biolíh.
Lány GMO kukuřice letos nevyrostou jen u Rostěnic, pěstovat ji chtějí i další zemědělci. Celková výměra těchto polí v Česku již zabere pět tisíc hektarů.
***
* GMO co se skrývá pod touto zkratkou?
GMO organismus - organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tedy vnášením genů z jiných biologických druhů. Dosahuje se tak například většího růstu u živočichů nebo odolnosti plodin vůči některým škůdcům.
reklama
MF DNES to potvrdil Vítězslav Navrátil, šéf zemědělské společnosti v Rostěnicích. I to, že takzvaná Bt kukuřice geneticky upravená proti zavíječi kukuřičnému už bude tvořit třetinu celkové výměry kukuřice, kterou společnost pěstuje. Proti geneticky pozměněným organismům protestují ekologové, především organizace Greenpeace. Předloni se desítky jejích aktivistů sešly u pokusného pole v Ivanovicích na Hané.
„Genetické znečištění představuje již reálnou hrozbu, neboť jsme do přírody zavlekli velké množství geneticky modifikované kukuřice,“ odůvodnila tenkrát protest konzultantka genetické kampaně Greenpeace Magdalena Klimovičová.
Proč se protestuje?
Podle Greenpeace může vkládání genů způsobovat nechtěné věci. Mohou se křížit s vlastními geny rostliny a způsobit, že budou plodiny nepoživatelné a v horším případě i jedovaté.
Navíc se mohou nekontrolovatelně šířit, množit a znečistit životní prostředí. A to nevratně. „Je to citlivé téma,“ připouští i Slavoj Palík, ředitel Zemědělského výzkumného ústavu Kroměříž.
V Rostěnicích tato „jiná“ pole každým rokem rozšiřují. V roce 2005 vyseli GMO kukuřici na jednom hektaru. Další rok už to bylo sto hektarů a vloni tři sta. „Její pěstování je ekonomicky výhodnější,“ vysvětlil zemědělec.
Nejvíc mutované kukuřice vyroste na Vyškovsku
Osivo je sice o něco dražší, ale pěstitelé zase nemusí používat na porosty žádnou chemii.
„A výnosy jsou o deset i více procent vyšší než u klasické kukuřice,“ vysvětluje důvody rozšiřování Navrátil.
Úplně přejít na pěstování „zmutované“ kukuřice však v Rostěnicích ještě nechtějí.
„Bariéry vůči geneticky upraveným plodinám se sice pomalu prolamují i v Česku, ale situace ještě není tak příznivá,“ přiznal Navrátil. Bt kukuřici genoví inženýři upravili tak, aby nechutnala housence motýla zavíječe kukuřičného. Provrtává totiž klasy, zhoršuje tak kvalitu zrna a tím i výnosy. Navíc roznáší houbovité nemoci.
„Plísně jsou to nejškodlivější, co v krmivech může být,“ uvedl Navrátil. Geneticky upravená kukuřice z rostěnických polí se však nepoužívá jen jako krmivo, vyrábí se z ní i biolíh.
Lány GMO kukuřice letos nevyrostou jen u Rostěnic, pěstovat ji chtějí i další zemědělci. Celková výměra těchto polí v Česku již zabere pět tisíc hektarů.
***
* GMO co se skrývá pod touto zkratkou?
GMO organismus - organismus, jehož dědičný materiál byl změněn genetickou modifikací, tedy vnášením genů z jiných biologických druhů. Dosahuje se tak například většího růstu u živočichů nebo odolnosti plodin vůči některým škůdcům.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
