MF Dnes: Nekácí se zbytečně? Inspektoři to nezjistí
22.3.2004 | PARDUBICE | MF Dnes | pav |
Srdce některých obyvatel měst i ochránců přírody se každé jaro svírá nad množstvím pokácených stromů. Dřevorubci se snaží do konce března využít končícího období vegetačního klidu a motorové pily se nezastaví. Podle úřadů však mohutné stromy mizí z měst ve většině případů v souladu se zákonem. Inspekce, která má kácení kontrolovat, však připouští, že dokáže prověřit jen zlomek případů.
Lidem se kácení nelíbí
Řada lidí si na zbytečné kácení stěžuje. „U sousedního domu stál ve dvoře krásný rozložitý ořech. I když byl úplně zdravý, skáceli ho a teprve po letech tam staví nějakou garáž. Stejně tak zmizely stromy z vedlejší bývalé zahrádky a dnes na vydlážděné ploše stojí auta. K čemu je náhradní výsadba, když se stromky vysadí na okraji města a mezi domy zeleň zmizí?“ zlobí se Jitka Novotná z Chrudimi.
Podle ekologů se navíc často nevysazují adekvátní náhrady, ale takzvané kultivary, které nedosahují většího vzrůstu.
„Jsou to jen menší okrasné stromky nebo keře, aby ve městě nepřekážely. Dnes si ale málokdo uvědomuje hodnotu velkého stromu, který roste desítky let. Příroda se bere jako zboží, něco se vykácí, koupí se u firmy nová výsadba a jinde se nahradí, prostě kus za kus,“ míní ředitel Ekocentra ČSOP Zelený dům v Chrudimi Milan Marenčák.
Kontrolu, zda se stromy kácí skutečně oprávněně, vykonává Česká inspekce životního prostředí. Ta v minulém roce uložila ve východních Čechách 28 pokut, sledovat veškeré každoroční kácení je však nad její možnosti a zkontroluje proto jen zlomek pokácených stromů.
„Další problém je, že i když starosta obce třeba nemá o funkčním a estetickém významu stromu ani nejmenší tušení a závažnost důvodů pro povolení kácení si vyloží po svém, musíme považovat takové kácení za provedené v souladu se zákonem,“ vysvětlil Pavel Skřivan z královéhradecké pobočky inspekce.
Úřady: Postupujeme správně
Přes výhrady ochránců stromů úřady tvrdí, že vše probíhá podle litery zákona. „Každou žádost o kácení posuzujeme individuálně a hodnotíme i bezpečnostní rizika pro okolí. Snažíme se povolit jen to, co považujeme za nezbytně nutné. Samozřejmě je to trochu subjektivní záležitost, která se nedá přesně změřit,“ uvedla Kateřina Mrózková z odboru životního prostředí chrudimské radnice. Ve zvláště citlivých případech si město může vyžádat odborný posudek pardubické Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Snažíme se, aby se nekácelo zbytečně. Jsou však situace, kdy stromy stojí v cestě komunikaci nebo stavbě kanalizace. Pak není jiná cesta, ale nařizujeme náhradní výsadbu,“ dodala Mrózková. Podle ní odbor životního prostředí nepovolí kácení u zhruba deseti až patnácti procent.
Podobně mluví také Jana Bucháčková z odboru životního prostředí Městského úřadu v Ústí nad Orlicí. „Pokud výjimečně někdo skácí strom bez povolení, je to spíše z neznalosti,“ řekla Bucháčková.
reklama
Řada lidí si na zbytečné kácení stěžuje. „U sousedního domu stál ve dvoře krásný rozložitý ořech. I když byl úplně zdravý, skáceli ho a teprve po letech tam staví nějakou garáž. Stejně tak zmizely stromy z vedlejší bývalé zahrádky a dnes na vydlážděné ploše stojí auta. K čemu je náhradní výsadba, když se stromky vysadí na okraji města a mezi domy zeleň zmizí?“ zlobí se Jitka Novotná z Chrudimi.
Podle ekologů se navíc často nevysazují adekvátní náhrady, ale takzvané kultivary, které nedosahují většího vzrůstu.
„Jsou to jen menší okrasné stromky nebo keře, aby ve městě nepřekážely. Dnes si ale málokdo uvědomuje hodnotu velkého stromu, který roste desítky let. Příroda se bere jako zboží, něco se vykácí, koupí se u firmy nová výsadba a jinde se nahradí, prostě kus za kus,“ míní ředitel Ekocentra ČSOP Zelený dům v Chrudimi Milan Marenčák.
Kontrolu, zda se stromy kácí skutečně oprávněně, vykonává Česká inspekce životního prostředí. Ta v minulém roce uložila ve východních Čechách 28 pokut, sledovat veškeré každoroční kácení je však nad její možnosti a zkontroluje proto jen zlomek pokácených stromů.
„Další problém je, že i když starosta obce třeba nemá o funkčním a estetickém významu stromu ani nejmenší tušení a závažnost důvodů pro povolení kácení si vyloží po svém, musíme považovat takové kácení za provedené v souladu se zákonem,“ vysvětlil Pavel Skřivan z královéhradecké pobočky inspekce.
Úřady: Postupujeme správně
Přes výhrady ochránců stromů úřady tvrdí, že vše probíhá podle litery zákona. „Každou žádost o kácení posuzujeme individuálně a hodnotíme i bezpečnostní rizika pro okolí. Snažíme se povolit jen to, co považujeme za nezbytně nutné. Samozřejmě je to trochu subjektivní záležitost, která se nedá přesně změřit,“ uvedla Kateřina Mrózková z odboru životního prostředí chrudimské radnice. Ve zvláště citlivých případech si město může vyžádat odborný posudek pardubické Agentury ochrany přírody a krajiny.
„Snažíme se, aby se nekácelo zbytečně. Jsou však situace, kdy stromy stojí v cestě komunikaci nebo stavbě kanalizace. Pak není jiná cesta, ale nařizujeme náhradní výsadbu,“ dodala Mrózková. Podle ní odbor životního prostředí nepovolí kácení u zhruba deseti až patnácti procent.
Podobně mluví také Jana Bucháčková z odboru životního prostředí Městského úřadu v Ústí nad Orlicí. „Pokud výjimečně někdo skácí strom bez povolení, je to spíše z neznalosti,“ řekla Bucháčková.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
