Právo: Němci objevili cestu k úplně novým lékům proti bakteriím
12.8.2009 | BERLÍN | Právo
Rostoucí odolnost ničivých bakterií vůči antibiotikům vyvolává velké obavy z nové vlny ničivých epidemií, které by zahubily desítky miliónů lidí. Tři němečtí vědci nyní udělali významný objev, který slibuje otevřít cestu k řešení tohoto palčivého problému současné medicíny.
Biochemici Michael Groll, Joerg Eppinger a Tobias Graewert z university v Mnichově prozkoumali během 12 let proces, který má klíčový význam pro rozmnožování nositelů nemocí jako jsou tuberkulóza nebo malárie.
Jde o syntézu isoprenu, která probíhá v každé buňce a je podmínkou pro její množení. U patogenů, tedy u nositelů nejrůznějších nemocí, probíhá tento proces jinou cestou a za účasti jiného enzymu než v lidském či zvířecím těle. Právě na to se němečtí výzkumníci zaměřili.
„Teď, když bylo identifikováno místo, chemický proces i podpůrné složky isoprenové reakce, máme nový směr útoku: vývoj látek, které zablokují poslední krok v bakteriální syntéze stavebních bloků buňky z isoprenu, čímž cíleně zabijí patogeny,“ uvedl doktor Groll.
Podle něj by „tyto sloučeniny měly mít jen málo nebo žádné vedlejší účinky na lidi“, protože příslušný enzym a s ním spjatá isoprenová reakce „se neobjevují u savců“.
Nové léky by mohly působit podobně, jako antibiotika, která také blokují tvorbu základních složek mikroorganismů. Zaměřovaly by se však na přesně určený cíl, který se vyskytuje jen u patogenů – byly by tedy pacientům „šité na tělo“.
reklama
Jde o syntézu isoprenu, která probíhá v každé buňce a je podmínkou pro její množení. U patogenů, tedy u nositelů nejrůznějších nemocí, probíhá tento proces jinou cestou a za účasti jiného enzymu než v lidském či zvířecím těle. Právě na to se němečtí výzkumníci zaměřili.
„Teď, když bylo identifikováno místo, chemický proces i podpůrné složky isoprenové reakce, máme nový směr útoku: vývoj látek, které zablokují poslední krok v bakteriální syntéze stavebních bloků buňky z isoprenu, čímž cíleně zabijí patogeny,“ uvedl doktor Groll.
Podle něj by „tyto sloučeniny měly mít jen málo nebo žádné vedlejší účinky na lidi“, protože příslušný enzym a s ním spjatá isoprenová reakce „se neobjevují u savců“.
Nové léky by mohly působit podobně, jako antibiotika, která také blokují tvorbu základních složek mikroorganismů. Zaměřovaly by se však na přesně určený cíl, který se vyskytuje jen u patogenů – byly by tedy pacientům „šité na tělo“.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
