MF Dnes: Nikdo nevyčistil jezy, Ledči zase hrozí povodeň
10.4.2008 | LEDEČ NAD SÁZAVOU | MF Dnes | Martin Vokáč |
Není rok, kdy by Ledeč nepotrápila povodeň. Město sevřené v úzkém údolí řeky Sázavy pravidelně trpí. Zalije ho voda nejen ze Sázavy, ale i z potoků, které skrz město proudí po prudkých kopcích. Už dlouho se radnice snaží vybudovat protipovodňová opatření. Jenže i letos případná velká voda město ohrozí a poškodí stejně jako v minulých letech.
Žádné z plánovaných opatření se opět nepodařilo uskutečnit.
„Situace je stále stejná. S řekou nikdo nic od loňska neudělal,“ zklamaně konstatuje místostarosta Jaroslav Doležal.
Ačkoliv v minulých letech Povodí Vltavy koryto v některých místech pročistilo, ani zdaleka to nestačí. Aby záplavám zabránilo, muselo by vyčistit všechny tři jezy v Ledči. Jenže to je takřka nereálná představa. Každý z nich má totiž jiného majitele, dva jsou v rukou soukromníků, kteří zde provozují malé elektrárny. A právě na tom je postaven celý problém. Do soukromého majetku nemůže město ani Povodí Vltavy investovat, pro soukromníky je zas nepředstavitelné, že by měli vyčištění hradit sami. „Přece je nemůžeme vyvlastnit,“ už dlouho krčí rameny technický ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.
Pro ledečské povodně je nejdůležitější třetí jez u Kovofiniše. „Ten vždy zvedne vodu v Sázavě tak, že zaplaví celé město,“ vysvětluje Doležal. Jez patří Josefu Bobkovi. Ten by měl být dle zákona za jeho stav zodpovědný. „To absolutně nepřichází do úvahy,“ svěřil se Bobek Českému rozhlasu Region.
Majitel jezu na úpravy nemá peníze. „Jez v minulosti sloužil jako sedimentační nádrž pro Ledeč a okolí. Nánosy se tu rekrutují z minulých let,“ řekl Josef Bobek.
„Vyčištění by přišlo na několik milionů,“ odhadl ledečský místostarosta Doležal.
V úvahu ale nepřipadá jen vyčištění, ale i jeho kompletní přebudování. Odborníci radí jez snížit, případně ho přestavět ve vrata, která by se při velké vodě otevřela. Jenže v tomto případě by se náklady vyšplhaly až do desítek milionů korun.
„To jsou obrovské náklady. Jako město bychom majiteli žádnou dotací nemohli pomoci,“ dodává Doležal. Stát by pomohl pouze v případě, kdyby se stal majitelem jezu. Ani to ale není reálné. „Vůbec to nevidím jako optimista. Město ani soukromník nikdy nebudou mít prostředky, aby se o jez postarali,“ zoufá místostarosta.
A tak Ledči nezbývá nic jiného, než se strachem očekávat další záplavy. „Máme neustále připravené pytle s pískem. Ze zkušeností už víme, kam je rozmístit. Ale to je jediná možná příprava,“ doplňuje Doležal. Naštěstí jemu i celému městu letošní počasí nahrává. „Ale pak stačí, aby čtyři hodiny pršelo a z kopců se nám to sem navalí,“ tvrdí místostarosta. Žádná další opatření se ve městě neujala. Nabízené vystavění protipovodňové stěny po nábřeží by nic nevyřešilo, zúžení údolí by vodu nahnalo do Pivovarského a Olešnického údolí. Městu se ani nepodařilo přesvědčit povodí, aby důkladně pročistilo břehy řeky před Ledčí, pokácelo staré nemocné stromy a vysadilo nové.
reklama
„Situace je stále stejná. S řekou nikdo nic od loňska neudělal,“ zklamaně konstatuje místostarosta Jaroslav Doležal.
Ačkoliv v minulých letech Povodí Vltavy koryto v některých místech pročistilo, ani zdaleka to nestačí. Aby záplavám zabránilo, muselo by vyčistit všechny tři jezy v Ledči. Jenže to je takřka nereálná představa. Každý z nich má totiž jiného majitele, dva jsou v rukou soukromníků, kteří zde provozují malé elektrárny. A právě na tom je postaven celý problém. Do soukromého majetku nemůže město ani Povodí Vltavy investovat, pro soukromníky je zas nepředstavitelné, že by měli vyčištění hradit sami. „Přece je nemůžeme vyvlastnit,“ už dlouho krčí rameny technický ředitel Povodí Vltavy Václav Báča.
Pro ledečské povodně je nejdůležitější třetí jez u Kovofiniše. „Ten vždy zvedne vodu v Sázavě tak, že zaplaví celé město,“ vysvětluje Doležal. Jez patří Josefu Bobkovi. Ten by měl být dle zákona za jeho stav zodpovědný. „To absolutně nepřichází do úvahy,“ svěřil se Bobek Českému rozhlasu Region.
Majitel jezu na úpravy nemá peníze. „Jez v minulosti sloužil jako sedimentační nádrž pro Ledeč a okolí. Nánosy se tu rekrutují z minulých let,“ řekl Josef Bobek.
„Vyčištění by přišlo na několik milionů,“ odhadl ledečský místostarosta Doležal.
V úvahu ale nepřipadá jen vyčištění, ale i jeho kompletní přebudování. Odborníci radí jez snížit, případně ho přestavět ve vrata, která by se při velké vodě otevřela. Jenže v tomto případě by se náklady vyšplhaly až do desítek milionů korun.
„To jsou obrovské náklady. Jako město bychom majiteli žádnou dotací nemohli pomoci,“ dodává Doležal. Stát by pomohl pouze v případě, kdyby se stal majitelem jezu. Ani to ale není reálné. „Vůbec to nevidím jako optimista. Město ani soukromník nikdy nebudou mít prostředky, aby se o jez postarali,“ zoufá místostarosta.
A tak Ledči nezbývá nic jiného, než se strachem očekávat další záplavy. „Máme neustále připravené pytle s pískem. Ze zkušeností už víme, kam je rozmístit. Ale to je jediná možná příprava,“ doplňuje Doležal. Naštěstí jemu i celému městu letošní počasí nahrává. „Ale pak stačí, aby čtyři hodiny pršelo a z kopců se nám to sem navalí,“ tvrdí místostarosta. Žádná další opatření se ve městě neujala. Nabízené vystavění protipovodňové stěny po nábřeží by nic nevyřešilo, zúžení údolí by vodu nahnalo do Pivovarského a Olešnického údolí. Městu se ani nepodařilo přesvědčit povodí, aby důkladně pročistilo břehy řeky před Ledčí, pokácelo staré nemocné stromy a vysadilo nové.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
