MF Dnes: Nobelovu cenu za mír dostala poprvé Afričanka
9.10.2004 | PRAHA | MF Dnes | Michal Mocek |
Mír je sázení stromů. Především za to včera dostala Nobelovu cenu míru první Afričanka -Wangari Maathaiová, ekologická aktivistka a bojovnice za lidská práva z Keni.
Nevysázela jich málo. Její Hnutí zeleného pásu, tvořené především ženami, vysázelo od svého vzniku v sedmdesátých letech na třicet milionů stromů. Ve své vlasti je proto Maathaiová známa jako Mama Mici čili matka stromů.
„Věříme, že Maathaiová je silným hlasem, mluvícím za nejlepší síly Afriky na podporu míru a dobrých životních podmínek na tomto kontinentu,“ uvedl ve svém zdůvodnění výbor norského parlamentu, Stortingu, který Nobelovu cenu míru uděluje.
Udělovatelé ceny označili své rozhodnutí za rozšíření spektra aktivit, za něž je možné cenu získat. „Je to poprvé, co agendu Nobelovy ceny míru určuje životní prostředí - dodali jsme míru novou dimenzi. Chceme pracovat pro lepší životní prostředí v Africe,“ řekl předseda výboru Ole Danbolt Mjoes.
Včera, kdy uplynulo jen dvanáct let od chvíle, kdy byla spolu se třemi kolegyněmi zbita při protivládní demonstraci, byla Maathaiové udělena nejprestižnější světová cena. Maathaiová, první Východoafričanka, která získala doktorát z biologie, byla totiž i politickou aktivistkou. Podílela se na protestech proti mnohaleté vládě Daniela Arapa Moie, který byl zbaven moci teprve při volbách před dvěma lety.
I samotné sázení stromů bylo v Keni možné chápat jako politickou aktivitu - jako protest proti režimu, který podporoval rozsáhlé ničení místních lesů. „Keňské pralesy čelí zániku a je to problém vytvořený člověkem. Pro naši zemi je to (sázení stromů) otázka života a smrti,“ řekla svého času Maathaiová. Po desetiletích intenzivního kácení je podle ní pokryto lesem už jen 1,7 procenta území keňského území.
Čtyřiašedesátiletá Maathaiová označila udělení Nobelovy ceny za povzbuzení zejména pro obyvatele Afriky. „Pro Afričany, a zejména pro africké ženy je to nesmírně povzbuzující. Je to uznání velkého úsilí Afričanek, které pokračují v boji navzdory problémům, jimž musí čelit,“ řekla.
Maathaiová studovala v 60. a 70. letech biologii ve Spojených státech a v Německu. Ve své vlasti se podílela na boji proti korupci a proti potlačování svobody projevu. Kvůli svým politickým aktivitám byla více než desetkrát zatčena, ale nikdy se od nich nenechala odradit. Už v roce 1984 jí byla udělena takzvaná alternativní Nobelova cena. Její manžel se s ní rozešel s tím, že je „příliš vzdělaná, příliš tvrdohlavá, příliš silná a příliš úspěšná“.
reklama
„Věříme, že Maathaiová je silným hlasem, mluvícím za nejlepší síly Afriky na podporu míru a dobrých životních podmínek na tomto kontinentu,“ uvedl ve svém zdůvodnění výbor norského parlamentu, Stortingu, který Nobelovu cenu míru uděluje.
Udělovatelé ceny označili své rozhodnutí za rozšíření spektra aktivit, za něž je možné cenu získat. „Je to poprvé, co agendu Nobelovy ceny míru určuje životní prostředí - dodali jsme míru novou dimenzi. Chceme pracovat pro lepší životní prostředí v Africe,“ řekl předseda výboru Ole Danbolt Mjoes.
Včera, kdy uplynulo jen dvanáct let od chvíle, kdy byla spolu se třemi kolegyněmi zbita při protivládní demonstraci, byla Maathaiové udělena nejprestižnější světová cena. Maathaiová, první Východoafričanka, která získala doktorát z biologie, byla totiž i politickou aktivistkou. Podílela se na protestech proti mnohaleté vládě Daniela Arapa Moie, který byl zbaven moci teprve při volbách před dvěma lety.
I samotné sázení stromů bylo v Keni možné chápat jako politickou aktivitu - jako protest proti režimu, který podporoval rozsáhlé ničení místních lesů. „Keňské pralesy čelí zániku a je to problém vytvořený člověkem. Pro naši zemi je to (sázení stromů) otázka života a smrti,“ řekla svého času Maathaiová. Po desetiletích intenzivního kácení je podle ní pokryto lesem už jen 1,7 procenta území keňského území.
Čtyřiašedesátiletá Maathaiová označila udělení Nobelovy ceny za povzbuzení zejména pro obyvatele Afriky. „Pro Afričany, a zejména pro africké ženy je to nesmírně povzbuzující. Je to uznání velkého úsilí Afričanek, které pokračují v boji navzdory problémům, jimž musí čelit,“ řekla.
Maathaiová studovala v 60. a 70. letech biologii ve Spojených státech a v Německu. Ve své vlasti se podílela na boji proti korupci a proti potlačování svobody projevu. Kvůli svým politickým aktivitám byla více než desetkrát zatčena, ale nikdy se od nich nenechala odradit. Už v roce 1984 jí byla udělena takzvaná alternativní Nobelova cena. Její manžel se s ní rozešel s tím, že je „příliš vzdělaná, příliš tvrdohlavá, příliš silná a příliš úspěšná“.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
