Právo: Nový most zpřístupnil Černovickou terasu
17.7.2006 | BRNO | Právo | Markéta Pudilová, Jan Chmelíček |
Most, který usnadňuje lidem příjezd do průmyslové zóny - Černovická terasa, včera slavnostně otevřeli zástupci města společně se staviteli.
Zatímco dříve se lidé pracující ve zdejších firmám dopravovali do práce složitě přes železniční přejezd, nyní plynule přejíždějí po ocelobetonové konstrukci. Zástupci firem se shodují - most nám cestování značně ulehčil, nyní bychom ale potřebovali napojení na dálnici D 1.
"Z firmy odjíždí velké množství aut, jež vozí materiál. Ty se musí na dálnici dostávat přes město, přímý nájezd by dopravu značně zrychlil a ulehčil," řekl Právu Libor Vaněk, ředitel brněnského závodu ADC Krone. Tato světová firma na Černovické terase v Brně vyrábí měděnou a optickou kabeláž a vybavení sítí, které míří k zákazníkům v Evropě, Africe a na Středním východě.
Nutnost napojit průmyslovou zónu na dálnici zmínil při slavnostním otevření mostu i starosta městské části Slatina Jiří Navrátil (KDU-ČSL), podle něhož k samotné výstavbě přímého napojení dojde až v roce 2011.
Podle Richarda Langa, ředitele společnosti D. I. S., která se na stavbě podílela, by terasa nemohla bez mostu fungovat. "Přístup investorů do průmyslové zóny by bez přemostění byl takřka nemožný," řekl Lang včera novinářům. Stavba mostu stála 356,3 miliónu.
Most, dlouhý 151 metrů a 21,20 metru široký je součástí infrastruktury, do níž město celkem investovalo více než 1,7 miliardy korun, stát přispěl necelými 300 milióny korun.
Představitelé města však nepopírají, že se jim investice vrátí v podobě daňových příjmů a snižování nezaměstnanosti v Brně.
"Město se rozrostlo o 200 hektarů kvalitní průmyslové zóny, která odstartovala investiční boom v Brně," řekl brněnský primátor Richard Svoboda (ODS) a zdůraznil, že k předpokládanému počtu pracovních míst přímo na Černovické terase je nutno připočíst další pracovní místa ve službách. "Tyto investice generují i pracovní místa pro lidi ve službách, úklidu, obchodu a jinde," řekl primátor, podle kterého se na zvratu ve vývoji nezaměstnanosti v Brně podílel také rozvoj brněnského letiště.
To, že od firem z Černovické terasy plynou do rozpočtu města nemalé peníze, dokazují i výsledky hospodaření v 1. čtvrtletí letošního roku, kdy ve srovnání se stejným obdobím loňska došlo k výraznému růstu příjmů.
Například daňové příjmy byly o 377,8 miliónu korun vyšší než v 1. čtvrtletí loňského roku. Podle zástupců města počítá rozpočet roku 2006 s meziročním růstem daňových výnosů ve výši 6,5 %, naproti tomu ke konci března vykazují daňové výnosy meziroční růst o 32 %.
V současné době zaměstnává 15 firem na Černovické terase celkově kolem 2000 lidí. Investice těchto firem dosahuje několika miliard korun, do zóny míří další firmy. Na Černovické terase funguje například firma Honeywell, japonský investor Daikin, či Daido Metal.
reklama
"Z firmy odjíždí velké množství aut, jež vozí materiál. Ty se musí na dálnici dostávat přes město, přímý nájezd by dopravu značně zrychlil a ulehčil," řekl Právu Libor Vaněk, ředitel brněnského závodu ADC Krone. Tato světová firma na Černovické terase v Brně vyrábí měděnou a optickou kabeláž a vybavení sítí, které míří k zákazníkům v Evropě, Africe a na Středním východě.
Nutnost napojit průmyslovou zónu na dálnici zmínil při slavnostním otevření mostu i starosta městské části Slatina Jiří Navrátil (KDU-ČSL), podle něhož k samotné výstavbě přímého napojení dojde až v roce 2011.
Podle Richarda Langa, ředitele společnosti D. I. S., která se na stavbě podílela, by terasa nemohla bez mostu fungovat. "Přístup investorů do průmyslové zóny by bez přemostění byl takřka nemožný," řekl Lang včera novinářům. Stavba mostu stála 356,3 miliónu.
Most, dlouhý 151 metrů a 21,20 metru široký je součástí infrastruktury, do níž město celkem investovalo více než 1,7 miliardy korun, stát přispěl necelými 300 milióny korun.
Představitelé města však nepopírají, že se jim investice vrátí v podobě daňových příjmů a snižování nezaměstnanosti v Brně.
"Město se rozrostlo o 200 hektarů kvalitní průmyslové zóny, která odstartovala investiční boom v Brně," řekl brněnský primátor Richard Svoboda (ODS) a zdůraznil, že k předpokládanému počtu pracovních míst přímo na Černovické terase je nutno připočíst další pracovní místa ve službách. "Tyto investice generují i pracovní místa pro lidi ve službách, úklidu, obchodu a jinde," řekl primátor, podle kterého se na zvratu ve vývoji nezaměstnanosti v Brně podílel také rozvoj brněnského letiště.
To, že od firem z Černovické terasy plynou do rozpočtu města nemalé peníze, dokazují i výsledky hospodaření v 1. čtvrtletí letošního roku, kdy ve srovnání se stejným obdobím loňska došlo k výraznému růstu příjmů.
Například daňové příjmy byly o 377,8 miliónu korun vyšší než v 1. čtvrtletí loňského roku. Podle zástupců města počítá rozpočet roku 2006 s meziročním růstem daňových výnosů ve výši 6,5 %, naproti tomu ke konci března vykazují daňové výnosy meziroční růst o 32 %.
V současné době zaměstnává 15 firem na Černovické terase celkově kolem 2000 lidí. Investice těchto firem dosahuje několika miliard korun, do zóny míří další firmy. Na Černovické terase funguje například firma Honeywell, japonský investor Daikin, či Daido Metal.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
