MF Dnes: Nový nepřítel řidičů: neukáznění jezdci na bruslích
18.5.2010 | LIBEREC | MF Dnes | Jaroslav Hoření |
Na silnicích Libereckého kraje prudce stoupá počet bruslařů. Řada z nich porušuje pravidla, netuší totiž, že musí jezdit vlevo. Zbytečně tak přibývá kolizí, které navíc pro vyznavače in-linů většinou končí nepříjemnými zraněními. Některá města už proto chystají speciální dopravní značení.
Stoupající obliba in-line bruslení a nedostatek vhodných stezek s kvalitním povrchem žene bruslaře v Libereckém kraji do běžného provozu. Tam hrozí střety s auty.
Jen půlka bruslařů totiž ví, jak se na silnicích mají správně pohybovat. V místech s nepřehlednými zatáčkami pak vznikají kolizní situace. In-linisté se pohybují po obou stranách vozovky v obou směrech a pro řidiče pak zbývá málo místa.
Mezi bruslaři oblíbené silnice s běžným provozem patří třeba cesta kolem přehradní nádrže Souš nebo silnice vedoucí podél Jizery ze Železného Brodu na Podbozkov. „Zákon o provozu na pozemních komunikacích jasně říká, že pod pojmem chodec se mimo jiné rozumí i osoba, která jede na kolečkových bruslích,“ upozorňuje Petr Kovář, bruslař i řidič v jedné osobě, podle kterého v tomto ohledu schází osvěta.
In-linista by se tedy jako chodec měl v místech, kde není chodník, pohybovat po levé krajnici, nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. „Půlka jezdí tak a půlka tak. Kolem Souše jezdí i rodiny s malými dětmi a mně to připadá jako docela nebezpečné. Beru to i ze svého pohledu řidiče. Vím, že když někoho předjíždím zezadu, tak nevím, jestli mi tam vlítne, nebo ne. Naopak z pohledu bruslaře, když řidič jede proti mně, tak ho vidím, máme oční kontakt. Vidím, jestli se věnuje řízení, nebo třeba telefonuje. Vidím, že mě vidí,“ vysvětluje Kovář svoji snahu alespoň po nějaké osvětě mezi bruslaři.
Důležité také je, že bruslaři stejně tak jako chodci mohou jet maximálně dva vedle sebe. „Když se pořádně rozmachují, tak i jeden dokáže zabrat téměř celou silnici, i když by to tak nemělo být," podělil se o svůj řidičský poznatek Jiří Fabián. Řešením by mohlo být umístění vysvětlovacích cedulí na nejvíce exponovaných místech, nebo větší dohled policie. Ta se však častěji věnuji významnějším problém, které více zaplňují policejní statistiky. „Spíš vidím bruslaře na sídlištích nebo ve městě na chodnících, kam jako chodci mohou, než na silnicích. Myslím, že to bude teritoriální problém, půjde spíš o větší města. Neříkám ale, že tu bruslaři nejsou. Na nehodovosti se ale významně nepodílí,“ říká šéf semilské dopravní policie Milan Čermák. Složité situace při souběhu bruslařů, chodců, cyklistů a aut nastávají hlavně během víkendů například na vozovce proti proudu Jizery ze Železného Brodu.
„Tam nám to sice částečně náleží, ale my se do takových míst zas tak často nedostaneme. Víc si všímáme míst, kde je větší dopravní nehodovost,“ vysvětluje Čermák.
Místní řidiči však tento úsek berou jako problémový. „Když vidím jak na bruslích jede mladá maminka, která se to teprve učí, a před sebou hrne kočárek, tak to mi přijde dost nebezpečné,“ říká jedna ze železnobrodských řidiček.
Na úzké a těžce přehledné silnici z Brodu na Podbozkov je povolena 90 kilometrová rychlost. Nová kvalitní asfaltka takřka na rovině láká bruslaře, kteří se zde často míjejí s nákladními auty. Vedení města se již delší dobu snaží dosáhnout alespoň snížení povolené rychlosti nejen přes město, ale i dál. Protože jde o silnici druhé třídy, tak jsou jednání složitá. Podle starosty Václava Horáčka radnice požádala kraj o dotaci na nové dopravní značení a pokud ji nezíská, pořídí značky ze svého. Záleží však na souhlasu policie.
***
In-linista by se stejně jako chodec měl v místech, kde není chodník, pohybovat po levé krajnici.
reklama
Jen půlka bruslařů totiž ví, jak se na silnicích mají správně pohybovat. V místech s nepřehlednými zatáčkami pak vznikají kolizní situace. In-linisté se pohybují po obou stranách vozovky v obou směrech a pro řidiče pak zbývá málo místa.
Mezi bruslaři oblíbené silnice s běžným provozem patří třeba cesta kolem přehradní nádrže Souš nebo silnice vedoucí podél Jizery ze Železného Brodu na Podbozkov. „Zákon o provozu na pozemních komunikacích jasně říká, že pod pojmem chodec se mimo jiné rozumí i osoba, která jede na kolečkových bruslích,“ upozorňuje Petr Kovář, bruslař i řidič v jedné osobě, podle kterého v tomto ohledu schází osvěta.
In-linista by se tedy jako chodec měl v místech, kde není chodník, pohybovat po levé krajnici, nebo co nejblíže při levém okraji vozovky. „Půlka jezdí tak a půlka tak. Kolem Souše jezdí i rodiny s malými dětmi a mně to připadá jako docela nebezpečné. Beru to i ze svého pohledu řidiče. Vím, že když někoho předjíždím zezadu, tak nevím, jestli mi tam vlítne, nebo ne. Naopak z pohledu bruslaře, když řidič jede proti mně, tak ho vidím, máme oční kontakt. Vidím, jestli se věnuje řízení, nebo třeba telefonuje. Vidím, že mě vidí,“ vysvětluje Kovář svoji snahu alespoň po nějaké osvětě mezi bruslaři.
Důležité také je, že bruslaři stejně tak jako chodci mohou jet maximálně dva vedle sebe. „Když se pořádně rozmachují, tak i jeden dokáže zabrat téměř celou silnici, i když by to tak nemělo být," podělil se o svůj řidičský poznatek Jiří Fabián. Řešením by mohlo být umístění vysvětlovacích cedulí na nejvíce exponovaných místech, nebo větší dohled policie. Ta se však častěji věnuji významnějším problém, které více zaplňují policejní statistiky. „Spíš vidím bruslaře na sídlištích nebo ve městě na chodnících, kam jako chodci mohou, než na silnicích. Myslím, že to bude teritoriální problém, půjde spíš o větší města. Neříkám ale, že tu bruslaři nejsou. Na nehodovosti se ale významně nepodílí,“ říká šéf semilské dopravní policie Milan Čermák. Složité situace při souběhu bruslařů, chodců, cyklistů a aut nastávají hlavně během víkendů například na vozovce proti proudu Jizery ze Železného Brodu.
„Tam nám to sice částečně náleží, ale my se do takových míst zas tak často nedostaneme. Víc si všímáme míst, kde je větší dopravní nehodovost,“ vysvětluje Čermák.
Místní řidiči však tento úsek berou jako problémový. „Když vidím jak na bruslích jede mladá maminka, která se to teprve učí, a před sebou hrne kočárek, tak to mi přijde dost nebezpečné,“ říká jedna ze železnobrodských řidiček.
Na úzké a těžce přehledné silnici z Brodu na Podbozkov je povolena 90 kilometrová rychlost. Nová kvalitní asfaltka takřka na rovině láká bruslaře, kteří se zde často míjejí s nákladními auty. Vedení města se již delší dobu snaží dosáhnout alespoň snížení povolené rychlosti nejen přes město, ale i dál. Protože jde o silnici druhé třídy, tak jsou jednání složitá. Podle starosty Václava Horáčka radnice požádala kraj o dotaci na nové dopravní značení a pokud ji nezíská, pořídí značky ze svého. Záleží však na souhlasu policie.
***
In-linista by se stejně jako chodec měl v místech, kde není chodník, pohybovat po levé krajnici.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
