Ižurnál: O kvalitě povodí Labe jednají experti v Drážďanech
4.3.2005 | DRÁŽĎANY | Ižurnál | David Šťáhlavský |
Odbornými semináři pro širší veřejnost dnes pokračuje v Drážďanech třetí Labský summit o kvalitě povodí, návratu k přirozené rovnováze fauny a flory. Tato diskuse je součástí mezinárodního labského fóra a snahou o jednotné kontinentální řešení ochrany evropských toků.
Už 15 let usilují odborníci o zlepšení stavu povrchových i podzemních vod labského povodí a dalších 10 let bude ještě trvat, než se má podařit dosáhnout tzv. dobrého stavu. Otázkou ale je, zda se to skutečně podaří. Rámcová směrnice EU k tomu rozhodně sama o sobě nestačí.
Navíc oficiální vládní ekologové prý zamlčují skutečné dopady průmyslové a zemědělské činnosti v rozsáhlém povodí. Pro ilustraci: jde o více než 148 000 km2, kde žije 24,5 milionů obyvatel. Povodí se dělí hlavním dílem mezi dva státy: Německo a ČR a to v poměru 2:1, stejné je to i se samotným tokem evropského veletoku, který měří od pramene k ústí téměř 1,100km.
Ekologické iniciativy jako česká Arnika, německá Zelená liga, či hamburské Zachraň Labe požaduje ve svém prohlášení zveřejněném v rámci drážďanského summitu především více veřejné diskuse. Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko s tím souhlasí a současně to vidí jako podmínku pro srozumitelný dialog: "Mezinárodní komise pro ochranu Labe, která má sloužit jak vzorová organizace v zemích EU, uvádí, že necelá polovina zdrojů povrchových vod je umělých nebo silně ovlivněných. Pravděpodobnost dosažení zmíněného dobrého stavu je necelých deset procent, u tekoucích vod a 30% u vod stojatých. "
Přesto spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin vidí situaci pozitivně: "Chemická kvalita Labe se v posledních 15 letech velice zlepšila a státy v jeho povodí proto také hodně udělaly. " Jen v Německu se do čističek vod investovalo 1,2 miliardy eur. Výrazně se zlepšilo vypouštění odpadních komunálních i průmyslových vod. Trittin je stále ještě nespokojen s tím, jak vody zatěžuje zemědělská produkce, například dusičnany.
reklama
Navíc oficiální vládní ekologové prý zamlčují skutečné dopady průmyslové a zemědělské činnosti v rozsáhlém povodí. Pro ilustraci: jde o více než 148 000 km2, kde žije 24,5 milionů obyvatel. Povodí se dělí hlavním dílem mezi dva státy: Německo a ČR a to v poměru 2:1, stejné je to i se samotným tokem evropského veletoku, který měří od pramene k ústí téměř 1,100km.
Ekologické iniciativy jako česká Arnika, německá Zelená liga, či hamburské Zachraň Labe požaduje ve svém prohlášení zveřejněném v rámci drážďanského summitu především více veřejné diskuse. Náměstek ministra životního prostředí Ladislav Miko s tím souhlasí a současně to vidí jako podmínku pro srozumitelný dialog: "Mezinárodní komise pro ochranu Labe, která má sloužit jak vzorová organizace v zemích EU, uvádí, že necelá polovina zdrojů povrchových vod je umělých nebo silně ovlivněných. Pravděpodobnost dosažení zmíněného dobrého stavu je necelých deset procent, u tekoucích vod a 30% u vod stojatých. "
Přesto spolkový ministr životního prostředí Jürgen Trittin vidí situaci pozitivně: "Chemická kvalita Labe se v posledních 15 letech velice zlepšila a státy v jeho povodí proto také hodně udělaly. " Jen v Německu se do čističek vod investovalo 1,2 miliardy eur. Výrazně se zlepšilo vypouštění odpadních komunálních i průmyslových vod. Trittin je stále ještě nespokojen s tím, jak vody zatěžuje zemědělská produkce, například dusičnany.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
