Právo: O limitech těžby se musí mluvit
22.2.2005 | ÚSTÍ NAD LABEM | Právo | Šárka Tonarová |
Rozhovor s Jiřím Hanzlíčkem, ekologickým poradcem MPO.
* Limity těžby. Hranice, které pro někoho znamenají omezení, pro jiného ochranu. Skloňují je těžební společnosti i obyvatelé ohrožených obcí. Souhlasíte s názorem, že byly jen politickým dokumentem a jsou překonané?
Na usnesení vlády z roku 1991 se dnes musíme dívat reálně. Přehodnocení limitů je v pravomoci krajských orgánů, zastupitelstev a schválených územních plánů. Nepočítá se s tím, že by ministerstvo průmyslu a obchodu nebo vláda přímo rozhodnutí ovlivňovaly. Pokud se týká finančního vyrovnání s občany dotčenými případnou těžbou uhlí, lze využít zákon č. 61 /1988 Sb., o hornické činnosti a horní zákon č. 44 z roku 1988. V každém případě je zde rozhodující dosažení dohody mezi občany a těžaři o ekonomickém vyrovnání způsobených škod. Navíc, kvalita ovzduší se na severu Čech zásadně zlepšila. Rostoucí ceny elektřiny a plynu by vedly obyvatelstvo k návratu k lokálnímu vytápění, a to by zatížilo region zplodinami.
* Jak to souvisí s těžbou uhlí?
Kolem roku 2010 bude nutné kvůli energetické soběstačnosti státu vybudovat nové tepelné elektrárny o výkonu kolem 6000 MW. To nepůjde bez zajištění zásob hnědého uhlí na minimálně padesát let, což limity neumožňují.
* A co by se stalo, kdyby se elektrárny nestavěly a energie by se nakupovala?
Způsobilo by to značné ekonomické problémy, a to nejen státu, ale i občanům. V severních Čechách lze v takovém případě předpokládat silný sociální otřes, narušující sociální smír. Radikálním způsobem by stoupla nezaměstnanost horníků, kteří pravděpodobně nenajdou žádné jiné uplatnění. Státní rozpočet by to zatížilo vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Peníze pak budou chybět jinde.
* Ekologové s vaším vysvětlením nesouhlasí...
Argumenty různých iniciativ, že nepotřebujeme další výrobu elektřiny z klasických zdrojů a je možné nahradit chybějící výkony využitím obnovitelných zdrojů energie, jsou neseriózní a pouze nereálnou fikcí.
reklama
Na usnesení vlády z roku 1991 se dnes musíme dívat reálně. Přehodnocení limitů je v pravomoci krajských orgánů, zastupitelstev a schválených územních plánů. Nepočítá se s tím, že by ministerstvo průmyslu a obchodu nebo vláda přímo rozhodnutí ovlivňovaly. Pokud se týká finančního vyrovnání s občany dotčenými případnou těžbou uhlí, lze využít zákon č. 61 /1988 Sb., o hornické činnosti a horní zákon č. 44 z roku 1988. V každém případě je zde rozhodující dosažení dohody mezi občany a těžaři o ekonomickém vyrovnání způsobených škod. Navíc, kvalita ovzduší se na severu Čech zásadně zlepšila. Rostoucí ceny elektřiny a plynu by vedly obyvatelstvo k návratu k lokálnímu vytápění, a to by zatížilo region zplodinami.
* Jak to souvisí s těžbou uhlí?
Kolem roku 2010 bude nutné kvůli energetické soběstačnosti státu vybudovat nové tepelné elektrárny o výkonu kolem 6000 MW. To nepůjde bez zajištění zásob hnědého uhlí na minimálně padesát let, což limity neumožňují.
* A co by se stalo, kdyby se elektrárny nestavěly a energie by se nakupovala?
Způsobilo by to značné ekonomické problémy, a to nejen státu, ale i občanům. V severních Čechách lze v takovém případě předpokládat silný sociální otřes, narušující sociální smír. Radikálním způsobem by stoupla nezaměstnanost horníků, kteří pravděpodobně nenajdou žádné jiné uplatnění. Státní rozpočet by to zatížilo vyplácením podpor v nezaměstnanosti. Peníze pak budou chybět jinde.
* Ekologové s vaším vysvětlením nesouhlasí...
Argumenty různých iniciativ, že nepotřebujeme další výrobu elektřiny z klasických zdrojů a je možné nahradit chybějící výkony využitím obnovitelných zdrojů energie, jsou neseriózní a pouze nereálnou fikcí.
reklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
